Casse-tête chinois

"Keď stratíte nádej a nikdy ste neverili v Boha, treba sa uchýliť k nemeckým filozofom." Keď začnete pozerať tento film, každou minútou strácate nádej, že to bude lepšie. Nebude. Tento film sa proste nevie rozhodnúť, čím bude. Komédia?Dráma?Romantický?Psychologický? Nakoniec je to z každého trocha a z nič poriadne. Tak si to spočítame: smutný príbeh rozvodu + psychologické žvásty o láske doplnené filozofickými vsuvkami + jedna vtipná scéna + gýčový a hlúpy záver = Case- tete chinois. Neviem či to bol sám herec alebo jeho postava ale Xavierovi (Romain Duris) by som dala dve zauchá, tak ma rozčuľoval celý film, aj keď nebyť tejto emócie z filmu, nemala by som žiadnu. Nudila som sa. 2* (06.01.2018)

Zajímavý film, takový ze života. I když chvílema malinko překombinovaný. Ale vzhledem k velmi zajímavému obsazení se na něj koukalo velmi příjemně. Jen si budu muset "doplnit vzdělání" o oba dva Erasmy, aby to získalo ten správný smysl. Nevěda, do čeho jdu, jsem to vzal za nesprávný konec z hlediska časové osy. (30.07.2018)

Malinko po záruke. Snažiac sa nájsť pohodu roku 2002, cit z roku 2005 - vyústi, iba preto, že musí. Príjemne, nie zbytočne, ale proste sorry - ani jedna z predošlých častí sa do takej miery nehľadala, nebola tak crazy, nesnažila sa natoľko ohúriť všetkým - iba proste išla. Bola život. Nemali ste pocit, že vám niekto skladá puzzle, nechytala vás depka na miestach nepatričných. Duris v tomto filme rozpráva svoju definíciu lásky, a Chinese puzzle ako celok má iskru, ale už bez tej lásky a spontánnosti. Na druhú stranu Klapisch je stále dobrý režisér. Iskrí mu to hlavne v intímnych scénach, keď pracuje s hudbou, alebo humorom. V rámci mojej erazmovej série už bohužiaľ nie autenticky. (22.03.2017)

Cédric Klapisch jako francouzský Richard Linklater uzavírá svou trilogii geografických idiomů (Španělská vesnice, Ruské panenky a nyní Čínská skládačka) ve které v průběhu let sledoval své hrdiny. Podobně jako on alibisticky používá hlavního hrdinu-spisovatele, aby reflektoval předchozí filmy/knihy, a také každý díl zasazuje do nového prostředí. Zatímco Linklater se sevřeněji soustředí na ustřední romantický pár, Klapisch se rozbíhá do těkajících epizodek, přičemž nikdy neztratí optimistický tón vyprávění. Chytře a hravě zde odkazuje na první díl trilogie (rozhovory s filozofy, lesbické balící gesto a zejména spojení dějových linií do nečekané návštevy bytu). (11.04.2014)

Napíšu sem komentář za celou trilogii, protože je podle mě nesmysl hodnotit každý díl (obzvláště když mají takové debilní české názvy). Všechny tři filmy jsou detailně promyšlené a v podstatě nemají ten častý problém udržet si divákovou pozornost. Líbí se mi jak filmy s jednoduchostí vypraví o složitosti života. Líbí se mi jak jak je pojatá myšlenka, že v dnešní době nemůžete vůbec vědět, kde a s kým skončíte za pět, za deset let. Líbí se jak je celý příběh vyprávěn s nadhledem a jistým životním optimismem. Člověk to holt musí vidět jako celek. (19.04.2014)