Bitva o koleje

Film zpočátku trochu působí mírně komediálně. Jak francouzští železničáři pod nosem německých okupantů pašovali lidi, zboží, zprávy. Občas výbuchem poškodili lokomotivu, nebo někde něco zdrželi. Po popravě několika železničářů (velmi poeticky natočené) se ale přitvrdí. "Transport do Normandie musí dojet!" Tak zní rozkaz Němců. "Nedojede!" Železničáři a odboj unisono. Bohužel jsem měl pocit, že zrovna tady, kdy by drama mělo vrcholit, film zpomaluje. Kladem je až neskutečně krásná kamera (asi mám slabost pro tenhle styl) a pak lokomotivy, vagony, koleje, točny, semafory, výhybky, vodojemy... Nutnost pro každého milovníka železnice, protože takhle krásně nasnímané stroje hned tak někde neuvidí. (04.04.2011)

Jo nadhodnotim i ja, hlavne kvoli tomu ze to ani nie je regulerny film, skor len dokument z konca WWII. Kazdopadne La Bataille du rail ostava akokeby visiet vo vzduchu - jednak je to dobou vzniku, tesne po svetovej vojne a jednak tazko film jednoznacne zaradit - ci je to vojnovy, psychologicky aalebo ma v sebe aj kus akcie. Kazdopadne dialogmi perfektny film o tom, ako casto obycajni ludia kurvili nacisticky hnoj. Mna zaujali veci ako trhanie kolaji, kadejake tie vybuchy, no a co sa tyka vlakov, tak upozornujem na moju slabost a to ze vlak vo filme = vzdy plus. Dlho som si myslel, ze jeden z najlepsich vlakovych filmov bude uz navzdy u mna Emperor of the North 1973 a Vlak 1964 s Lancasterom a Simonom. No ako vidno, uz mam treti krasny vlakovy film . 95 % (27.10.2019)

Skvělé dílo René Clementa. Dokonale zvládnuté prostředí. Doba vzniku 1946 ! Toto není dokument ! Plnohodnotný film s akčními scénami ,kdy vlaky jsou skutečné a hrdinové taktéž.. Domnívám se,že tady se John Frankenheimer inspiroval,než natočil The Ttrain z roku 1964.Bitva o koleje snese srovnání s touto produkcí studia MGM a nepotřebuje k tomu B.Lancastera. (20.03.2007)

Když jsem zjistil, že se vlastně jedná o dokumentární film, kde jsou některé pasáže hrané, tedy pseudo-dokument, nemyslel jsem si, že by to mohlo být dobré, ale nakonec se ukázalo, že ten film je prostě dobře natočený a že ten realismus s hraním tomu nijak zásadně nevadí, naopak to umocňuje dojem z podívané. (08.08.2017)

To, že je tento klasický film až príliš „vlasteneckým”, tak to na ňom bádať je vari možné od samého začiatku až po samý koniec, ale zase na druhej strane, mu určite nemožno uprieť, ba ani absolútne poprieť, že je nadštandardne kvalitne spracovaný, keď som dokonca istý čas rozmýšľal i nad maximálnym hodnotením, keďže z neho srší tá neuveriteľná autenticita, čo môžem zrejme pripísať najmä dobe vzniku (tesne po skončení II. svetovej vojny), pretože tvorcovia mali očividne to známe „hnutie odporu”, ešte snáď v naprosto čerstvej pamäti, že sa na ňom možno i niektorí sami podieľali, teda minimálne o bravúrnom francúzskom kameramanovi Henriovi Alekanovi, by som ani vonkoncom ne(za)pochyboval, že je to reálne a dosť pravdepodobné, lebo priam majstrovsky a šikovne pracuje so svojou famóznou kompozíciou obrazu, ako by priam vystrihnutou z obdobia „la Résistance”, a to konkrétne na strane Slobodného Francúzska, proti ktorému stálo Vichystické Francúzsko → na čele so zradcovským maršalom Pétainom. Totižto, ako som už o pár riadkov vyššie naznačil, Clémentov pozoruhodný snímok, sa predovšetkým sústredí na prácu všelijakých sabotérov, ktorí veľmi často organizujú najrôznejšie sabotážne aktivity naprieč železničnými traťami po tejto krajine, aby kompletne spomalili, a zároveň i ochromili svojho úhlavného nepriateľa, alias nacistické Nemecko, čo sa im väčšinou značne dobre aj darí... V podstate, je to iba o tejto citovanej záležitosti, že je na toto celé dianie i absolútne veľká a  nefalšovaná radosť sa pozerať, pretože sa divák pri tom skrátka nikdy nenudí, keďže je neustále niečím ďalším zamestnávaný, čiže automaticky pohltený nasledujúcimi udalosťami, kedy práve sekvencia s „opancierovaným vlakom”, je tou povestnou čerešničkou na torte, na ktorej si potešené publikum nadmieru pochutí. (02.06.2022)