Režie:
Martin FričKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Smolík, Vladimír Ráž, Jaroslav Mareš, Vladimír Menšík, Jiří Sovák, Antonie Hegerlíková, Irena Kačírková, Běla Jurdová (více)Obsahy(1)
Koncertní mistr Karel Mašek je opilec, stejně jako inženýr Danda i další stálí hosté hospody U Kroců - Taupe a Rendl. Mašek se vrací ráno z hospody a slibuje ženě, že pít přestane. Na zkoušku orchestru ale přijde znovu opilý a ostatní hráči s ním odmítnou hrát. Danda se vrací domů bez tašky a ráno jde zase ke Krocům, i když má v práci důležité jednání. Je přeložen na podřadné místo, ale doma to nepřizná. Jeho dcera se chce vdávat, syn se opil a strávil noc na záchytce. Ani Mašek doma neřekne, že ztratil práci. Prodal Rendlovi housle, namluvil ženě, že jede na zájezd a odešel k bývalé lásce Magdě. Danda chce prodat svoji vilu, aby se zbavil dluhů. Taupe už propil celý majetek a zešílel. Rendl najde Maška v Magdině bytě a vydírá Magdu. Pohádá se s opilým Dandou a na posměch mu částečně ostříhá vlasy. Pak řekne paní Maškové, kde její muž je. Mašková se jde do bytu podívat. Mašek se schová do světlíku, ale spadne a zabije se. Dandovi pořádají zásnubní oběd. Přichází ostříhaný Danda. Atmosféra zásnub přispěje k jeho rozhodnutí řešit situaci dobrovolným odchodem na protialkoholní léčení. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (176)
Jak vidno, Vláčilův HADÍ JED měl svého plnohodnotného předchůdce. Film jakoby vůbec nevznikl v období sice doznívajícího, ale přesto ještě stále silného budovatelského nadšení. Vynikajícímu hereckému obsazení odpovídají i skvělé výkony. Velikáni minulosti, dnes již všichni nebožtíci, ukazují, jak široká byla škála jejich hereckého umění, schopnosti charakterizovat a individualizovat výkon a svěřenou postavu. Zmínku ale zaslouží i pozoruhodně zralý výkon Ireny Kačírkové v roli "ženy z rozhraní" nebo věrohodná studie tehdy neméně mladého Vlastimila Brodského. Fričovský fenomén měl a má více rozměrů; velký tvůrce se zdaleka neomezoval na "jen" veseloherní žánr. Minulost není nikdy uzavřená; vždy má co nabídnout a čím překvapit. ()
Nenápadná, možno až zabudnutá dráma s malými prvkami komédie. Vidieť za jedným výčapným pultom pánov Sováka a Menšíka, to je pohladenie na duši pre každého fanúšika filmových kotúčov, hoci tu nehrali hlavnú rolu. Avšak očakával som viac. Téma alkoholizmu je samozrejme storočia stará a zdá sa, že ťažko riešiteľná. Film mi neposkytol nič hlbšie, ukázal mi len asi tucet alkoholikov (inak alkáčov je v tomto filme skoro viac ako triezvych) ale neukázal mi, prečo chlastajú, aké sú pohnútky, nikto predsa nechlastá v takých objemoch len tak. Film je dobrý len ako memento. ()
"Já Tě slibuju! Ne, já Ti přísahám!" "Ty mi nevěříš, že přestanu, co?" Jojo, Démon Alkohol a boj s ním. Jak říká Nohavica - nikdo z nás neví, jak ten kopec máme vysoký... "Víte co? Dejte mi jeden koňak - když je to dneska naposled..." "Musíte mít silnou vůli. Já si třeba teď dám prcka a konec..." ()
Nevýhodou tohoto cenného díla je jeho silná konkurence (Tažní ptáci, Ikarův pád), se kterou se těžko vyrovnává. I když je lze asi těžko porovnávat, jsem přesto značně ovlivněn těmito pozdějšími klenoty. Hodnocení tomu neodpovídá, ale dle mého názoru se film drží v trochu nezáživné stereotypní koleji, která po půlhodině začne být na obtíž. Lehce to kompenzuje grandiózní herecký ansámbl, ovšem i tak je zážitek průměrný. Snad budu Bohem řádně potrestán. ()
Já si teďka tohle vypiju, pak si dám prcka – a tím to hasne. Jméno Martina Friče bývá nejčastěji spojováno s populární komediální tvorbou prvorepublikové a protektorátní provenience a téměř se zdá, že v pozdějším období toho za pozornost už moc nestojí. Chyba lávky. Frič se po krátkém období osobní i tvůrčí stagnace vzepjal ke svému velkému comebacku tématem, se kterým dlouhá léta sám zápasil. V tom filmu je uložena velká životní zkušenost i svého druhu neobvyklá výzva, jak čelit problémům s alkoholem. Zároveň je zřejmé, že tu nejde o žádné plané moralizování, ale o komorní, v podstatě velmi intimní příběh několika lidí, kteří chtějí utéct před šedivou a ubíjející prózou života do světa fantazie a opojných klamů. Každý z nich má ke své závislosti jiný důvod, každý se u dna skleničky ocitl z různých příčin. Herci hrají civilně a dokáží s maximální přesvědčivostí zpřítomnit vnitřní hnutí svých postav. Zdeněk Štěpánek se úplně oprostil od zavedených jevištních manýrů a vysekl tady hluboký portrét člověka propadajícího se až na samé dno. Jiného druhu je potom Rážův houslista, samolibý frajírek, prahnoucí po exkluzivitě života a hledající dočasný únik v náruči atraktivní ženy. Je tu samozřejmě mistrovská herecká studie Františka Smolíka, který sice předtím odehrál bezpočet opilců a životních ztroskotanců, ale žádný z nich neměl v sobě takovou hlubokou duševní vyprázdněnost jako zkrachovalý továrník Taupe. Okamžik, v němž se pod vlivem rostoucího deliria vrací v představách k minulosti a v náhlém pomatení mysli postupně prochází prázdnými pokoji svého bytu, patří k vrcholným scénám Fričova filmu a v kontextu doby měla nepochybně silný účinek. Přesně zahraná je i Sovákova expresivní figurka profesionálního alkoholika; ve stejné rovině, i když v trochu jiném úhlu, se pohybuje Marešova role. Na rozsahem nevelkém prostoru na sebe výrazně upozorňují i další, především mondénní milenka Ireny Kačírkové nebo jedna z prvních větších příležitostí před kamerou Vladimíra Menšíka. Jak je pro filmy z této dekády typické, pokouší se o co nejrealističtější pohled na věc čili žádný happyend se nekoná. Ani nemůže. Své následovníky ostatně film získal v dalších dílech pozdějších tvůrců, mezi jinými například v Hubačově Ikarovu pádu nebo Pecháčkově sondě Dobří holubi se vracejí. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (6)
- V sezoně 2012/2013 se Divadlo Na zábradlí rozhodlo převést tento film na stejnojmennou divadelní inscenaci. (Nine)
- Ve vinárně U Kroců lze spatřit reklamu na pivo Prelát. To se vařilo v bývalém pivovaru v Nuslích, jenž byl v roce 1960 změněn na sladovnu a jeho areál postupně zabraly České vinařské závody. (rakovnik)
- Film se vyznačoval psychologickou jemnokresbou, která plynula z osobní zkušenosti Martina Friče i Zdeňka Štěpánka (Jindřich Danda) s alkoholem. (Ded@M@tes)
Reklama