Saulův syn

Chtě nechtě když už na tenhle film některé komentáře odkazovali u filmu The Zone of Interest(2023) musím tyhle filmy srovnávat. U mě vítězí The Zone of Interest. Zde jsou sice zvěrstva nacizmu vidět detailněji(v The Zone of Interest téměř vůbec) ale i přesto se dá říct, že The Zone of Interest na mě zapůsobil daleko víc. Rozhodně netvrdím, že tenhle film je pěkným pokoukáním. Zajatci(vězni) si museli zajisté procházet peklem. Film sleduje příslušníky Sonderkommanda. Zejména pak jak už napovídá název filmu se zaměřuje na Saula. A v tom je problém filmu(alespoň u mě). Protože hlavní kostra příběhu kdy Saul hledá většinu filmu rabína aby mohl řádně pochovat svýho nevlastního syna mě až tak moc nebrala. Rozhodně bych víc ocenil kdyby se snímek víc zaměřil na samotné dění ve vyhlazovacím táboře. I proto volím „jen" 3hvězdičkový hodnocení. V tomhle případě mi přišla i ta stopáž zbytečně přepálená. (23.02.2024)

Díky kameře velmi sugestivní film. Ta totiž nevyhledává děj, ale děj vyhledává kameru. Je to vlastně prosté, kamera sleduje hlavního hrdinu a to co se děje v jeho okolí snímá. Neviděl jsem podobně natočený film a proto tento přístup velmi oceňuji. Příběh je tak zbaven nepotřebného balastu, ale i určité filmovosti, která mě přece jen v konečném důsledku chyběla. (22.02.2016)

Skutočný otras, dnes dajú cenu už čomukoľvek, čo má spojitosť s utrpením Židov v druhej svetovej vojne. Toto je ale takmer filmový žart. Kamera hrozná, celý čas mierená na maximálne pol metra od maďarského herca, mali sme tým asi získať pocit autenticity, ja som skôr získal pocit neprehľadnosti. Celý snímok pozeráte na nejaké šuškandy a pokusy niečo potajme vymyslieť, väčšinou ale vôbec neviete o čo ide. Alebo sa tam dokola ozýva nemecký hlas: „Arbeiten!“, prípadne ešte častejšie počujete nejakého poľského debila vykrikovať: „Kurwaaa, do roboty!“ Jednu hviezdu dávam za dobre zobrazený naturalizmus čo sa týka mŕtvych ľudských tiel, ktoré sú tam všade a každý ich vníma ako niečo normálne, ťahajú ich sem a tam, prepravujú z miesta na miesto a podobne. Citovo vás ale nemá veľmi čo chytiť. Nečakajte žiadne prekvapenie. (24.05.2016)

Evropská filmová událost roku, která ve mně po měsících očekávání, nutno říci i vinou okamžitého statutu jedinečného autorského díla, zanechala lehce rozpačité dojmy. Formálně bezesporu ohromně působivé - kamerová ich-forma, bezprostřední, dá se říci dokumentaristická orientace na nejbližší okruh okolního chaotického pekla, absence hudby či jakýchkoli pozitivních zvuků a konečně i "strhaný" výkon hlavního mlčenlivého protagonisty přinášejí do světa filmu dosud neokoukaný, vizuálně záměrně strohý, ale drtivě naturalistický pohled na nacistickou vražednou mašinérii, tak odlišný od řady hollywoodských melodramat. Úvodní minuty musí srazit do kolen každého, byť jen malinko empatického diváka. Bohužel film trvá 107 minut, během kterých si sice zachovává všechny své výjimečné charakterové rysy, ale jejich scénář nestačí vždy plnohodnotně pokrývat tak velké stylistické a myšlenkové ambice a přes hlavní tématickou linii prosakují vedlejší motivy o vzpouře a samotném chodu celé Osvětimi jaksi netečně, nedůsledně a zmatečně (což se možná dá považovat za účel, ale mně tenhle přístup po těch úvodních minutách zkrátka přestával vyhovovat). Pocit bezvýchodnosti a utrpení je ale všudypřítomný a alespoň v tomto ohledu splnil Saulův syn také své dějové poslání na jedničku... 75% (07.04.2016)

Krystalický syndrom "Oscar overhype" aneb téměř úplně zatmění (ne)kritické obce. Má to nezvyklou formu a příběh z koncentráku, pojďme ejakulovat extatický obdiv! "Experimentální" TPS provedení (kamera výhradně za ramenem nebo před obličejem hlavní postavy) se snaží zintenzivnit prožitek i atmosféru, ve finále ale spíše nudí a sterilizuje emoce - repetitivní hrůza koncentráku v rozostřeném Saulově okolí je jednak nezajímavá (v celém filmu se nestane vůbec nic, co by se už neobjevilo v mnoha jiných válečných filmech) a díky své nekonkrétnosti později už jen otupující (tuším, co, proč a jak se děje, ale nevidím to a děje se to pořád dokola). Záměr samozřejmě chápu - Saul je už na hrůznou realitu tábora zvyklý a je slepě motivován svým jediným aktuálním cílem, přičemž divák má tuhle krátkou anabázi absolvovat s ním - kameraman tak kopíruje jeho prioritu (najdi rabína) a ignoruje "vše nepodstatné" (denní rutinu v koncentráku). Bohužel včetně faktu, že výsledek může být poněkud kontraproduktivní. Fungovalo by to skvěle - v půlhodinovém kraťasu. Strohý příběh je inspirován skutečnou vzpourou vězňů v Osvětimi a je podle všeho zfilmován věrně; Saul samotný je ovšem figura, jíž jsem nedokázal fandit. "Pro mrtvého vzdal ses živých" - proto. Jedním z důvodů je opět forma, která osobní pohnutky o jakémsi posledním osobním rozhřešení vytlačuje kamsi na periferii a zanechává pachuť idiotsky se chovajícího hrdiny. Plusové body za absenci laciného patosu a závěr je beze zbytku skvělý, jen přišel prostě moc pozdě. (11.11.2023)