Temnota

Gemma uhodl vraha na straně třicet, mně se to, včetně jeho motivace, podařilo už někdy v polovině, nebo lehce za polovinou. Tentokrát bohužel Argento nepřinesl ani dostatek scén, kterými by mě přimrazil v křesle a přikoval očima k obrazovce, a hudba od Goblinů se až moc opakuje. Nebylo to vyloženě špatné, ale jsem zklamán. (28.09.2017)

S Tenebre jsem do dnešních dnů pořád váhal, to asi nejspíš těmi ne zrovna nadšenými ohlasy. Očekával jsem nejspíš pomalou detektivku ve stylu Ptáka s křišťálovým peřím. Bože, jak já se mýlil! Tohle je Argentovo mistrovské giallo, které mě vzalo dokonce víc, než tolik opěvovaný Deep Red. Mordů je na giallo až překvapivě hodně, jsou brutální (sekera rulezzz) a gradující finále se mění v pořádný masakr, kde se prolije to správné množství životodárné tekutiny. Herecké obsazení je nadstandardní a skvělá Daria Nicolodi mě opět přesvědčila, že její křik nemá obdoby. Občas najdeme i malinko akčnější scénu (pěkně nasranej dobrman), režisérovo klasické vychytávky (stříkající krev z odseknuté ruky) a ta grandiózní hudba má pro mě schopnosti návykovější, než některé kousky od Morriconeho. Tenebre je prostě super a jedno z nejlepších giall, s kterými jsem měl tu čest. (25.03.2011)

Giallo, ktoré podľa slov samotného režiséra Daria Argenta vychádza z jednoduchej inšpirácie – dva roky starého incidentu, kedy istý posadnutý fanúšik neustále telefonicky obťažoval svoj idol krvákov, až to začalo pôsobiť Argentovi značné nepríjemnosti. Hrozba fyzického násilia našťastie neprerástla slovné vyhrážky. Na tejto základnej báze strachu a prepojeniu vraha myšlienkami, prácou a životom svojho idolu, postavil Argento príbeh amerického spisovateľa hororovej literatúry Petera Neala. Jeho posledné knižné dielo TENEBRAE stojí pred, ale zároveň aj za desivou oponou vrahových činov. Knižný krimi román predznamenáva smrť. Niekto sa do jeho príbehu ponoril až natoľko, že zvraty v podobe vrážd mení na realitu. Kto je tým psychopatom zostáva až do záverečného odhalenia nejasné. ### Dnes už kritikmi, širokou diváckou obcou a cenzormi akceptované dielo, ktoré to ale u svojich distribučných začiatkoch nemalo jednoduché. Zákaz vo Švédsku, Nemecku, na Islande či vo Veľkej Británii, hovorí jasnou rečou. Čo sa týka britského trhu, kino premiéru malo “Tenebre“ v roku 1983, kedy o 4 sekundy skrátená verzia si to namierila do miestnych stánkov kultúry. V júni toho roku vydáva distribučné štúdio “Videomedia“ rovnakú verziu v podobe VHS nosičov. V marci 1984 sa cenzorom z BBFC prítomnosť “Tenebre“ na britskom trhu nepáčila, preto film na základe umiestnenia na zozname Video nasties sťahujú z distribúcie. K re-releasu sa pristúpilo až v roku 1999 zásluhou distribučného štúdia “Nouveaux Pictures video“ – verzia skrátená o 5 sekúnd. Uncut zostrih prichádza až v roku 2003 zásluhou vydania filmu v remasterovanej podobe na DVD – štúdio “Anchor Bay“, Rated:18. (06.03.2007)

Klasicky Argento ve stylovem 80's Giallu plnem brutalne zavrazdenych zen. Na sve si prijdou zejmena milovnici stare dobre nabrousene sekyry. ""The impulse had become irresistible. There was only one answer to the fury that tortured him. And so he committed his first act of murder. He had broken the most deep-rooted taboo, and found not guilt, not anxiety or fear, but freedom. Any humiliation which stood in his way could be swept aside by the simple act of annihilation: Murder." 7/10 (02.11.2010)

Přišel čas udělat si další „zářez“ z Dariovy filmografie. Tenebre jsem dosud nikdy neviděl a jelikož gialla patří mezi moje oblíbené subžánry, nemohl jsem si tento film nechat ujít. Tyhle ty „drsnější detektivky“ mě nikdy zrovna moc neokouzlily svými příběhy (tím však nechci v žádném případě říci, že by byli špatné), ale především svými propracovanými mord scénami a v tomto ohledu jsem neodešel zklamán ani tentokrát. Dario zkrátka vždycky věděl, co na jeho diváky platí a hlavně ve většině případů uměl vytvořit opravdu zajímavou atmosféru – což v mém případě platí dvojnásob. Kombinace parádní atmosféry, povedených vražd a pohledných dívek mě dokáže „uspokojit“ téměř vždy. Je ovšem pravdou, že mé senzory zde několikrát zaregistrovali jistou nelogičnost v některých momentech, což byla trochu vada na kráse. Přece jenom jsem na podobné věci háklivý, ale Argento měl sakra štěstí, že tady nešetřil s krví ani mordy, takže si to u mě částečně vykompenzoval. Navíc se brutálnost stále stupňovala a přesně tohle je moje krevní skupina. Takže jsem byl ochotný i ledasco mu odpustit. Občas se sice atmosféra lehce zadrhla a následovala poněkud nudnější pasáž, ale on vždy vytáhl z rukávu další trumfy, kterými dokázal udržet misky vah v pomyslné rovnováze. 70% (06.03.2018)