Wymyk
Odvaha
Courage
Režie:
Greg ZglinskiKamera:
Witold PłóciennikHrají:
Robert Więckiewicz, Łukasz Simlat, Gabriela Muskała, Marian Dziędziel, Anna Tomaszewska, Karolina Kominek, Paweł Tomaszewski, Tomasz Schuchardt (více)Obsahy(1)
Režisér, scenárista, kameraman, producent a střihač Greg Zgliński (*1968) se narodil ve Varšavě, rané dětství strávil v Rusku a následně v letech 1978-1992 žil ve Švýcarsku. V roce 1992 se vrátil do Polska, kde absolvoval obor režie na Filmové a divadelní škole v Lodži (byl jedním z posledních studentů Krzysztofa Kieślowského, který jeho tvorbu výrazně ovlivnil). Za své dokumentární a krátké hrané snímky byl oceněn na mnoha festivalech po celém světě (např. cena Signis na MFF v Benátkách v roce 2004 a hlavní cena na MFF Solothurn 2005 za film Tout un hiver sans feu/Celou zimu bez ohně, 2004). V roce 2008 režíroval pro Polskou televizi úspěšný seriál Londyńczycy (Londýňané).
Zgliński je představitelem generace čtyřicátníků, která v posledních letech bere útokem plátna polských kin a nahlíží současné Polsko a Poláky pohledem nezatíženým komunistickou minulostí. Hrdiny těchto filmů jsou většinou lidé, kteří si ne vždy umí poradit se svým životem, protože se uprostřed nových ambicí a možností neorientují, ztrácejí pevnou půdu pod nohama a jistoty, o které se dosud mohli opřít. Zajímavé je, že takové filmy a témata se daří zpracovávat především režisérům, kteří část svého života strávili mimo Polsko (kromě Zglińského lze jmenovat např. Rafaela Lewandowského a jeho neméně úspěšný film Krtek). Jako by odstup a kontakt s jinou kulturou vyostřily pohled tvůrců.
Východiskem filmu Výmyk je rivalita dvou dospělých bratrů. Mladší Jerzy - vdovec se dvěma dětmi - se vrátil ze Spojených států a ohrožuje pozici staršího bezdětného Alfreda. Přebírá totiž aktivitu v rodinné firmě a získává otcův respekt, který už v její prosperitu nevěřil. Jednoho dne se bratři stanou svědky brutálního incidentu: během cesty příměstským vlakem několik chuligánů napadne dívku. Zatímco Jerzy se jí zastane, starší Alfred - ze strachu, či z nerozhodnosti - zaváhá a je pouhým pasivním svědkem následující tragédie… Z banálně rozehraného příběhu se stává moralita a hluboká psychologická sonda, která odkrývá nejednoznačnost a komplikovanost životních rozhodnutí a představuje různé polohy hrdinství, morálky i vztahu dobra a zla. „Zaujalo mě základní téma, kterým je zbabělost a s ním spojený pocit viny," říká režisér a dodává: „Každý z nás byl někdy zbabělý v situaci méně či více vážné. Nikoli proto, že jsme zlí, ale protože jsme jednoduše slabí. Slabost je vlastnost, kterou ochotně skrýváme, obzvláště my muži, nicméně výrazně definuje lidskou povahu. Nese sebou ponížení, ale také grotesknost a - což je nejdůležitější - i šanci na vykoupení. Vždycky se snažím hrdiny na plátně ukazovat jako složité a nejednoznačné postavy v extrémních situacích. Někdy se totiž stává, že když je zaskočí neočekávaná situace, reagují nezvykle. Tehdy nevědomě odhalují do té doby hluboko skrývané části své povahy."
(Letní filmová škola)
Recenze (21)
Robert Więckiewicz, tentokrát v roli frajírka a člověka hluboce přesvědčeného o svých správných konzervativních postupech v podnikání, který je ale zároveň pod tlakem rodinného očekávání a jiných názorů. Ve chvíli, kdy dojde k drsné, i když na můj vkus trochu nepravděpodobné, tragédii, hluboké napětí by se dalo krájet. Celou dobu člověk čeká jen na to, kdy se z hlavní postavy, Alfreda, stane polský John Wick a trochu to vykosí. Jenže o to tu primárně nejde, místo party grázlů a výrostků je největším nepřítelem rodina a vlastní svědomí. ()
Situace, která tady vyvolá rodiné dusno se může stát prakticky každému z nás. Sami si odpovězte (pánové) jak by jste se zachovali. Možná víc scén s manželkou a tátou na úkor ostatních zbytečných dialogů a scén by určitě posílilo divákův zážitek Filmařsky a herecky je to klasický Polsko čili velmi dobrá práce. ()
,,TÁTA UMŘE? CO SE MU STALO?“ … ,,BOJOVAL SE ZLOČINCI. BRÁNIL DÍVKU, KTEROU OBTĚŽOVALI.“ … ,,NEMĚL STRACH?“ … ,,NE. CHTĚL JI ZACHRÁNIT.“ … ,,ALE PROHRÁL?“ … ,,NEPROHRÁL. BYL ZRANĚN.“ … ,,ALE TY JSI VYHRÁL, NIC SE TI NESTALO.…“ /// O zbabělosti. O sobectví. O tom, že každej brácha nemá prima bráchu, a že hřbitovy jsou plný hrdinů proto, že jim po boku stojí sráči. Příběh ze života. Bakalářská historka rozvedená do stopáže, která umožňuje dát prostor psychologii kolem osoby Alfreda. Nesnáším sráče. To není o strachu. To je o zbabělosti. To bude ten pravej důvod, proč ve mně film vzbuzuje víc emocí než v druhejch. Malej film, kterej dokáže zanechat stopu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Povídku ,,Jerzy“, kterou napsal na základě skutečný události Cezary Harasimowicz, jsem nečetl. 2.) Nemám rád špatný svědomí. 3.) Thx za titule ,,Yusek“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Obsah nahoře je tak obsáhlý a všeříkající, že není v podstatě co dodat. Takže jaké byly moje pocity z Výmyku? Cítila jsem trochu odstup, nevyvolal ve mně emoce, které jsem očekávala a v tomhle případě by možná měly být namístě. Jako kdyby tomu chyběla ta správná duše, která vás vtáhne, pohltí a nepustí až do konce. ()
Příběh není nijak výjimečný, dokonce postavy jsou jasně dané. Nicméně de facto hlavní rovinou je skvělé zpracování samotného děje. Příklad lidského konání dnešní doby. Pro život důležitá pravda, čím vším se za odvahu platí v mezní situaci. A v konečném účtu nelítostná ilustrace špatného svědomí. Velmi dobrý film. Je zřejmé, že polskému filmu se daří. ()
Robert Więckiewicz alias Fred, má ksicht, ako vidlák a vidláka aj hrá perfektne v tomto filme. Zaujímalo by ma, či náhodou nie je naozaj vidlák... ()
Vôbec som nevedel, na čo idem a bolo to iba dobre. Wymyk mi v dobrom zmysle slova pripomenul staršie americké trilery, možno niečo od Hitchcocka, čo schoval do šuflíka a po čase sa k tomu niekto vrátil a upravil scenár pre moderné publikum. Odvaha je dráma človeka, ktorý sa dostane do situácie (ktorá je mimochodom dosť pritiahnutá za vlasy), ktorá prevetrá jeho "skutočný charakter" a "odhalí" ho tak ako jemu samotnému, tak jeho žene, otcovi a okoliu. Film je potom o vyrovnávaní sa s touto skutočnosťou, no a to sa deje prostredníctvom trilerových prvkov typu pátranie po neznámej svedkyni, zháňanie adresy a mena zločinca, zodpovedného za ublíženie na zdraví, pretože polícia je neschopná. Na to všetko má hlavná postava dobrý psychologický dôvod a pomsta je v tomto prípade netuctovo na druhej koľaji, ak vôbec. Tuctovo vychválim Roberta Wieckiewicza v hlavnej úlohe, ktorý sa až príliš podobá na Jeremyho Rennera a vôbec by som sa nečudoval, ak by vznikol americký remake a možno aj práve s ním. Mám radosť, že som videl poľský film, ktorý nepôsobil typicky európsky artovo, ale skôr svetovo trilerovo, preto ma na druhej strane mrzí, že aj pri jeho krátkej stopáži nedokáže udržať vďaka menšiemu, zato údernému počtu zvratov celý čas pozornosť a práve hluché miesta vypĺňa prázdnymi pohľadmi hlavného hrdinu do blba. ()
Film o tom, že nikto nie je rovnaký. Film o odvážnych, a tých menej odvážnych. O chybách a ich následkoch. O ľuďoch a pre ľudí. Výborný film. ()
Výmyk byl jedinou větší neznámou našeho dvoudenního programu, neboť před festivalovým uvedením na své „barevné ČSFD zařazení“ teprve čekal. Režisér Greg Zglinski dokázal na poměrně mělkém příběhu velmi trefně odpozorovat lidskou psychiku, jeho postavy před ale i po zlomové události vystupují jako skuteční lidé, jejich motivacím i slabostem se dá snadno uvěřit. Zglinski nemilosrdně tepe do hloubky, obnažuje pravdu, konečný soud však nepředjímavě nechává divákovi. LFŠ 2012. ()
Posledné roky prajú polskému filmu, majú dostatok odvážnych tvorcov, ktorí siahajú po zaujímavých témach. Tie dokážu osloviť širokú verejnosť výnimočným spracovaním, preto nie je divu, ak je každý nový film potešením pre diváka. Wymyk patrí určite do zoznamu povinného zhliadnutia a je to aj pre výnimočný herecký výkon Roberta Wieckiewicza. ()
Ako sa dostať k lepšiemu internetu. ()
Výmyk mi byl podobně sympatický jako další mladý polský film, Křtiny. Oba filmy jsou sevřená dramata, která pomocí sondy do duše řeší nějaký morální konflikt. Na poměrně malém prostoru se rozehrává velký souboj o nemalé hodnoty. I Výmyk vás snadno vtáhne do děje a nutí prožívat dilemata a trápení spolu s hlavní postavou, která je lidsky nejednoznačná (a výborně napsaná). Zároveň vás donutí zamyslet se, jak byste v podobné situaci obstáli vy. Takové morality si nechám líbit. ()
Dva bratři, kteří se zrovna moc nemusí, narazí ve vlaku na partu, která obtěžuje dívku. Jeden z bratrů zasáhne a je málem zabit. Druhý se snaží vyrovnat s tím, že mu nepomohl. Film je o odvaze, kterou měli oba. Otázkou je, kdo z nich větší. Výborný film. ()
Tento film jsem viděl na filmovém festivalu Finále v Plzni v dubnu 2012. Je to zajímavý příběh o odvaze a svědomí. Alfred Firlej (Robert Więckiewicz) má na rozdávání odvahu frajírka, který celému světu dává na odiv svou statečnost a neohroženost, která mu dodává pocit výjimečnosti. Skutečná odvaha proti bezpráví a hrubé přesile mu ovšem schází a díky tomu přichází o respekt, důstojnost, vážnost, lásku, bratra, ženu a zůstává jen hořký pocit výčitek a těžkého svědomí. Nespraví to ani jeho křižácké tažení ve jménu spravedlnosti, které má především ulehčit jeho duši a vylepšit mínění o jeho osobě v očích jeho nejbližších. Často je pozdní snaha o hrdinství zbytečnou a v ostatních vyvolává pouze další znechucení. Z dalších rolí: Alfredův bratr Jerzy (Łukasz Simlat), ochotný podat pomocnou ruku a proto snad muž s tragicky osudným koncem, Alfredova manželka Viola (Gabriela Muskala), která díky chování svého muže ztrácí k němu veškerou úctu i cit, Alfredův otec Stefan (Marian Dziędziel), nespokojený se synovým zachováním se v kritické situaci, a stále milující a chápající matka (Anna Tomaszewska). Najít ten správný druh odvahy a navíc ve správnou chvíli je velmi obtížná a citlivá záležitost. Někdy za odvahu vydáváme frajerské dělání ramen. Někdy v tíživých situacích nejsme schopni a ani ochotni podstupovat jakékoliv riziko, které by nás vytrhávalo z našeho pohodlného žití, chybí nám odvaha a krčíme se s výmluvou za obraným valem strachu. A pak nás tíží svědomí. Odsoudit někoho za nestatečné chování je ale příliš jednoduché, protože sami ti dotyční v podobné situaci nadobro vyhoří. Správná lidská odvaha je velice vzácná. Zajímavý a nadějný film, který ale nenaplňuje všechny ambice a možnosti ve vrchovaté míře. ()
Polský film mě snad nikdy nezklamal a Wymyk není vyjímkou. Popisuje výčitky člověka, který v násilné scéně neubránil svého bratra a propadl tak před svými rodiči, manželkou a především sám před sebou. Jeho emoce zůstaly před divákem ukryty někde hluboko, bez zbytečných slov, protože neznal způsob jak je vyjádřit. Film perfektně naráží na to, že lidská povaha byla a je zmrzačená, a že děláme chyby, se kterými musíme žít. Jen jsem nepochopil, že vagón byl plný lidí, nikdo nehnul prstem a jen Fred byl zbabělec...Výborný film, který stojí za to vidět. ()
Silné téma zfilmováno zdařile, jelikož i na diváka se přenese ono dilema a pocit viny, protože uznejme, kdo z nás by se v dané situaci zachoval správně. Wieckiewicz svým výkonem dodal filmu věrohodnost, ale nějak jsem postrádal něco navíc, nějaké bod či situaci ke které by film směřoval. ()
Pro shlédnutí filmu jsem odcházel s pocity jakéhosi zmaru nad lidským osudem. Opravdu jsem nečekal od polského snímku zázraky, o to více zaslouží tvůrci uznání. Postavy a jejich chování je naprosto uvěřitelné a to více to diváka vtáhne do děje. Je nám líto našeho antihrdiny a přitom v nás hlodá smutek a vztek. Drama, které se může stát komukoliv - a to je na tom to nejsmutnější - člověk si pak pokládá ty nejpotřebnější otázky - jak je na tom se svou odvahou? Opravdu by člověk považovaný za zbabělce nebyl schopen pomoci člověku, ke kterému je vázán city? Je silnější pud sebezáchovy? Strach mají přece všichni.....je to základní výbava člověka, která mu umožňuje přežít. Opravdu hodnotný snímek a je velká chyba, že se nedostal do většího komerčního povědomí - ale vlastně mu to tak i sluší - zaslouží si citlivý divákův přístup a nikoliv davy chroupající popkorn. ()
Nu, občas přemýšlím, čím mě některé filmy dostanou... ne, nebyla to odvaha, která hraje v tomto filmu úlohu, ani zbabělost a slabost, které zdatně doprovázejí a doplňují svoji družku. Je vlastně víc pravda nebo zachování si tváře? Má se člověk postavit za jiného nebo za své zdraví? Film nehraje... Alfred není muž ocelových svalů nebo síly lokomotivy. Je to člověk, kterého potkáte na ulici a jako takový na mě působil ve filmu. A jako takový může představovat obrázek (nebo snad zrcadlo) lidem ze společnosti, kteří mají své sny, ale točí se jim z nich hlava, protože rádi stojí pevně na zemi, kteří mají zásady, ale ty se jim hroutí jako domeček z karet, když dojde na to, aby je prokázali; nebo lidem, kteří už předem nechávají ze strachu odlétnout své sny a z obav před jejich naplňováním si zásady ani nestanovují. Je to film o nás, třebaže si o své odvaze myslíme cokoliv... a o tom, jak je třeba si vážit odvahy v pravou chvíli. (K filmu: Jistě by se dalo řadu věcí vytknout, ale až na, pro mě, obtížnou uchopitelnost psychiky postav jsem nevnímal nic špatného. LFŠ 2012) ()
Perfektně zpracovaná psychologie nejen polského národa pokládá skrze postavy publiku zásadní otázku, kdo je vlastně hrdina a kdo zbabělec. Otázka, jaká cena za hrdinství je ještě přijatelná, rozděluje polské stejně jako české publikum a tak stejně jako ani jeden národ nepřestane diskutovat, zda se zachoval správně během války světové (přesto nebo právě proto, že jsme každý zvolili jinou cestu), nepřestanou diváci tohoto filmu diskutovat, zda se postava Alfreda zachovala správně ve své válce soukromé. Jednoznačných pět hvězd. ()
Poláci delší dobu umí a jsou tak lepší než čeští producenti, režiséři i herci. Někde je u nás chyba. Zřejmě s rozdělováním financí nebo není téma? Film je tvrdej, reálněj a to nám nějak nejde. ()