Reklama

Reklama

13. komnata - Série 7 (2011) (série)


13. komnata Zdeny Mašínové (S07E19)

(epizoda)

Obsahy(1)

Životní příběh statečné ženy, které lékaři předpovídali, že nikdy nebude chodit, jejíž nejbližší byli vražděni, a ona sama vydržela okamžiky, kdy by se jiní vzdali.  Když bratři Zdeny Mašínové Ctirad a Josef roku 1953 dramaticky utekli na Západ, nastaly rodině Mašínové nejhorší časy – série pronásledování, zatýkání a poprav. Těžký osud Zdeny ale začal mnohem dřív. Narodila se s vážným postižením nohou. Dětství strávila na ortopedické klinice a rodičům hned po narození doktoři řekli: „Smiřte se s tím, že vaše dcera bude na vozíku.“ To se nakonec nestalo, ale Zdena musela každý rok na dvě operace, celkově jich bylo šestnáct. Na Karlově náměstí na Ortopedickém oddělení strávila s krátkými přestávkami osm let. Trpěla nedovyvinutými klouby a lékařská prognóza byla velmi špatná. Někteří lékaři nevěřili, že se vůbec kdy postaví na vlastní nohy. Bratr Ctirad ji denně vozil v kočárku do školy a pak ji vynášel do třídy. Přestože se k ní bratři nechovali vždy zrovna něžně, vzniklo mezi sourozenci už tehdy pevné pouto. A vzniknout i muselo – kvůli osudu celé rodiny. Rodiče zatklo gestapo, otec Josef byl popraven v roce 1942, matka Zdena kruté výslechy přežila. Ale to nejhorší mělo teprve přijít.
Z odkazu svého otce vyhlásili bratři boj komunistickému režimu a na podzim roku 1953 utekli z Československa. Na cestě zabili několik lidí, a protože na bratry už komunisté nemohli, dopadla zloba na zbytek rodiny, tedy i na Zdenu. V listopadu jí, matku a strýce Ctibora zatkli. Strýc byl popraven, matku zavřeli do kobky v pražské Ruzyni a dvanáct měsíců ji tam nechali bez pokrývek na holé zemi v hrozném stavu. Zemřela, což se Zdena zprvu ani nedozvěděla. „V tu dobu jsem nechtěla žít,“ vzpomíná dnes. Matka byla i velmi neuctivě pohřbena – její ostatky byly hozeny do hromadného hrobu. V životě Zdeny Mašínové ale nemá slovo strach místo. Sama byla z vězení propuštěna, byť si tam prožila své. Nehleděli na to, že nemůže chodit, a vláčeli ji po schodech se zavázanýma očima a drsně ji vyslýchali. Sledovali ji do roku 1965. Byl to pro ni šok, když v 90. letech nahlédla do svazků a zjistila, kdo všechno na ni donášel. „Vydržím dost, ale když jsem četla, jak se chovali a kdo všechno to byl, byla jsem na infarkt,“ popisuje dnes.
V životě jí pomohla paradoxní situace – svatba s velkou láskou, Rudolfem Martinem, který byl ovšem komunista z přesvědčení a přednášel na FAMU tehdy povinný marxismus-leninismus. To jí také dodnes mnozí vyčítají: „Mašínová ať mlčí, sama si vzala komunistu!“ Jenže je spojil osud – Martinova rodina zemřela v Osvětimi, on sám byl židovského původu. Mašínová mohla emigrovat, ale neudělala to. Mohla si po svatbě změnit jméno, ale na to své, tedy i matky, tátovo a bratrů, byla vždy pyšná. Mohla mít děti, ale nechtěla je vychovávat v atmosféře totalitního komunistického režimu.
To vše jsou její třinácté komnaty, stejně jako vztah s nesmírně tvrdou babičkou Emmou, která jí bránila vodit si domů chlapce, velmi tvrdě ji vychovávala, a kterou měla přesto tak ráda, že kvůli ní neemigrovala a starala se o ni do posledních dnů. Tvrdost babiččiny výchovy Zdena později zúročila. Byla tzv. „duševně i fyzicky otužilá“ a hned tak ji něco nepoložilo!
Když už by se zdálo, že by Zdena Mašínová mohla mít klid, doléhá na ni osud rodiny dodnes. Už skoro šedesát let poslouchá diskuze o tom, zda jsou její bratři hrdinové nebo vrazi. A pro polovinu společnosti je sestrou vrahů. Průvodcem jejím tragickým životním osudem je redaktor Martin Moravec. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (4)

Krysa SPK 

všechny recenze uživatele

Statečná žena, kterou bolševikové nikdy neviděli na kolenou. Ač se o to sebevíc snažili. Velmi civilně a citlivě natočeno. ()

thecentre 

všechny recenze uživatele

"Když jsem se loučil s paní Zdenou, upřela na mě svoje hluboké oči a zeptala se: Nebudete mít problémy, že točíte o Mašínové?"   Tato paní přišla o zdravý rozum. ()

Reklama

Reklama