Brána do záhrobí

Nie som žiadnym veľkým fanúšikom talianskej hororovej kinematografie. Samozrejme poznám mená, ako Fulci, Bava alebo Argento, viem, čo je to giallo a milujem PHENOMENU, každopádne fanúšik nie som. BEYOND (známy pod viacerými alternatívnymi názvami ma ako dieťa minul. To vysvetľuje absenciu „nostalgického čara“, akým sa oháňajú niektorí diváci, ktorí tento šialený krvák videli ako malí a dávajú mu preto 100%. Napriek tomu, že som sa k snímke dostal až ako dospelý, atmosféra je poriadna. Najskôr sparný južanský vidiek s močiarmi a tajomnými opustenými obrovskými domami s vlhkými pivnicami, potom noc, počas ktorej ožívajú zombíci a zásobník v revolveri sa zázračne nabíja. Bavili ma dokonca aj herci (najmä ten, čo sa podobal na Jacka Nicholsona), čo je u talianskych hororov takmer zázrak. Gore je fascinujúco hnusné (to je pochvala) a úplne záverečná scéna je až... hm... filozofická? P.S. Samozrejme, skoro v žiadnom talianskom horore nemôže chýbať scéna, v ktorej domáci miláčik zožerie svojho majiteľa. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/151929/E-tu-vivrai-nel-terrore-Laldil224-The-Beyond-80.html (02.06.2007)

Film je překvapivý hlavně tím, že přestože jej divák celou dobu vnímá jako příšernou slátaninu, někde pod tím dýchá dovedně ukryto skutečné umění. Poněkud nesourodá směs všemožných gore scén a jiných odporností je servírována s takovou samozřejmostí, zaujetím a obdivuhodným mistrovstvím, že člověku nezbývá, než to všechno prostě strávit. Fulci zde dokazuje, že hranice mezi uměním a kýčem, genialitou a šílenstvím, může být ještě tenčí, než by se mohlo zdát. A navíc: i když jsou všechny hrůzy tohoto snímku naprosto průhledně vykalkulované, The Beyond dokáže nahnat skutečný strach. Nikdy bych nevěřil, že by mě opravdu mohlo děsit něco, co je až po okraj naládováno takovými kvanty slizké samoúčelnosti. Fulcimu se to ale projednou podařilo. (06.06.2006)

Mé oblíbené téma pekla/démonů/duchů apod., dobré zdejší hodnocení a zařazení v "101 hororů, které musíte vidět, než umřete". Problém ale nastává, když má divák co dělat aby vydržel prvních 10minut, natož celý film. Nejsem si jistý, zda děj (pokud se tomu zde dá tak říkat) je opravdu tak dementní a nebo mi jen něco uniká, ale to myslím že ne. Aby toho nebylo málo, tak mi k tomu dají ještě tak hroznou kameru, že found footage filmy u mě hned poskočily o level více. Herci asi byli také jen bezdomovci, stejně jako nahá těla ležící na zemi na konci v Abyssu, jen zkultivovaní. Ale asi to bylo spíše těmi blbými dialogy. Abych si snímek ještě více užil, tak Fabio Frizzi asi někde zapomněl hudbu pro tento film, protože hudba mi někdy připomínala spíše dramatickou Pobřežní hlídku (např. scéna v márnici. hudba ve 30 minutě) než hororový snímek a rok 1981 fakt argument není. Samotné gore scény již působí spíše úsměvně než nechutně a jsou to jediné, na čem tento snímek stojí, proč je někde zakázaný a asi i proč má takový ohlas. Atmosféry, natož hororové, snímek totiž také moc nepobral. Celkově ale tento snímek je ztráta hodiny a půl života. (19.04.2013)

Myslím, že uzrál čas, abych se začal soustředit na klenoty a díla kultovních režisérů hororového žánru. Už nějaký ten rok píšu recenze na všechno, co se mi dostane pod ruky, ale většinu legendárních filmů a hororových sérií nechávám bokem bez povšimnutí. Takže jsem to chtěl konečně napravit a pustit si tento mnohými vychvalovaný Fulciho kousek. Pravdou je, že skutečně patří mezi to nejlepší, co natočil, ovšem já bych film rozdělil na tři třetiny (co se kvality týče). Protože bohužel právě ta měla hodně kolísavé výkyvy. Začátek příjemně navnadí, podařilo se vytvořit skutečně mysteriózní atmosféru a již malířovo mučení a následné ukřižování dávalo předtuchu, že tohle by skutečně mohla být pecka. Fulci přesně dávkoval to, co mnohou jeho tvorbu zdobí. Solidní efekty, propracovaná hudba, napětí a atmosféra, která by se dala krájet. I následný posun v čase neměl zpočátku chybu. Několik „náhodných“ nehod či úmrtí – to všechno se dá příběhu přičíst k dobru, zvláště když hlavní hrdinka byla pěkná. Ponurý starý hotel skrýval nejedno tajemství a my je postupně začneme rozplétat. To všechno bylo ještě v naprostém pořádku, stejně jako kyselinová scéna z márnice. Jenže potom jsem z toho začal cítit unavenost. Mysterióznost jako by z toho vyčpela a já se plácal ze scény do scény, které mnohdy ztrácely spojitost a někdy i logiku.E tu vivrai nel terrore je opravdu dobrý film, ale legendou bych jej nenazýval. Je tu mnoho rušivých prvků, které mi prostě nedovolují, abych tento film mezi ně zařadil. Dám tomu lehce nadprůměrné hodnocení, ale je velká škoda, že zde nebyl naplno využit veškerý potenciál, který se zde nabízel. Jinak ovšem masky samozřejmě luxus. 70% (01.03.2015)

Takže máme tu strašidelný dom, sexy ženu, ktorú treba ochraňovať, starú knihu, ktorá je kľúčom k mytológii a krivdu z minulosti, ktorá čaká na svoju pomstu. Lenže v dome strávime menej času, ako by bolo kvôli napätiu treba, ženská má viac rozumu, ako jej ochranca, ktorý potom, čo zistí, že zombies treba strielať do hlavy, stále to skúša aj do brucha, jednoduchú a neprepracovanú mytológiu, ktorá nedáva žiaden extra zmysel a onú oživlú mŕtvolu s krivdou, ktorá je tak pomalá, že by jej utiekol každý z osadenstva filmu. Za všetkým nie je iba peklo, ale aj myšlienkové prázdno. Nefunkčnosť filmu nebudem obhajovať rokom vzniku, pretože ak sme už u pekla, tak ešte starší Hellraiser fungoval vo všetkých smeroch omnoho lepšie. Navyše štáb nezohnal viac ako dve tarantuly, takže tie zvyšné sú gumenné. Lenže ono je to taká bizarnosť, že každý, aspoň minimálny fanúšik hororu to skrátka musí vidieť. Vyššie hodnotenie, ako som zamýšlal, dávam kvôli vydarenému záveru. Myslím tým poslednú scénu filmu. (28.12.2012)