Reklama

Reklama

Dům u hřbitova

  • Itálie Quella villa accanto al cimitero (více)
Trailer 2

Kdysi dávno prováděl doktor Freudstein v domě u hřbitova zrůdné experimenty na svých lidských obětech. Dnes, desítky let po jeho smrti, se sem nastěhovala tuctová americká rodina. Dům ožívá její přítomností a zlo se probouzí. Už není úniku pro ně ani jejich přátele, kteří se jim snaží pomoci. Smyčka smrti se začíná stahovat s nevídanou brutalitou, při níž detailní záběry krvavých masakrů otřesou i tím nejtvrdším obdivovatelem hororů. Lucio Fulci, považovaný za umělce smrti, opět dokazuje své hrůzné mistrovství. (Filmexport Home Video)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (159)

Paldini 

všechny recenze uživatele

Myslím si, že kritizovaná pomalost monstra byla režisérovým záměrem. Tím pádem se prodloužila agónie oběti při očekávání dalšího a zároveň je tímto způsobem patřičně potrápená divákova výdrž. A dokonce ani vzhled monstra mi moc nevadil. Připomněl mi totiž doktora Satana z Domu 1000 mrtvol. Jen je škoda, že od začátku dobře budovaná atmosféra byla zkažena nesmyslnou a zbytečnou scénou s netopýrem. ()

MIMIC 

všechny recenze uživatele

Zoberte si ktorúkoľvek fotografiu imaginatívneho a surrealistického fotografa Jiřího Severa. Prvý pohľad: Registrácia reality. Druhý pohľad: Subjektívny dokument. Pohľad tretí: Vzrušujúca mágia istého genia loci. Niekto je disponovaný vnímať tretiu rovinu, senzibilite iného môže byť úplne cudzia, čo však neznamená, že by objektívne nejestvovala a dobre nefungovala. Sever hľadá krajnú polohu reality, pri ktorej je ešte schopná pôsobiť imaginatívne. Teraz si vezmite ktorýkoľvek film Lucia Fulciho. Prvý pohľad: Prezentácia brutality najhrubšieho zrna. Druhý pohľad: No, tak hrozný brak zachraňujú od hrobu len slušne prevedené špeciálne efekty. Pohľad tretí: Číra hrôza odrazu exploduje a ovzdušie sa napĺňa preludnou atmosférou nočných môr s celým ich deviantným čarom. Fulci hľadá krajnú polohu reality, pri ktorej je ešte znesiteľná. Nenapodobiteľne skľučujúcu atmosféru bezmocnosti a blížiaceho sa desu však spomínanou brutalitou (schopnou vyvolať akurát odpor) rozhodne nenavodzuje. Jeho filmy z obdobia okolo 1980 síce nedisponujú estetizáciou hrôzy ako je to u Argenta, bezohľadnosť pri rafinovanom navodzovaní extrémnych emócií je však u Fulciho nezabudnuteľná. Mimochodom, Dom pri cintoríne disponuje tak hustou depresívnou a melancholickou atmosférou výdatne podporenou molovým hudobným sprievodom (Walter Rizzati), až je to nenormálne. V žiadnom inom horore čosi také nenájdete. Šokujúci unikát. ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

„Dům u hřbitova“ určitě nebude patřit k mým oblíbeným Fulciho filmům, i když si myslím, že to, jak by se měl natočit atmosférický film, by se od něj mohli učit i jiní. S čím má on trochu problém, to je udržet pozornost diváka z hlediska dějového. Myslím, že tohle místy může být až tak divné, že to diváka odradí, a ten si ani nebude užívat tu parádní atmosféru, která se zde jinak rozprostírá. Tomu filmu by slušelo pár úprav ve scénáři. ()

duklak2 

všechny recenze uživatele

Aj aj aj. Pane Fulci, jestli mě tam dole v pekle slyšíte. Jak jste mohl pokazit tak výborný děj. Prostorný dům někde u hřbitova a do toho depresivní podzimní počasí. Čekal jsem mnohem více, protože na tento snímek všichni pěli samou chválu. Vždyť z toho šel udělat hit mezi horory. Nechápu, co se ostatním divákům na tomto snímku líbilo. Mě skoro nic. Možná trochu jen Dr. Freudstain, který vypadá fakt hrozivě. Vraždy jsou brutální, ale velmi nechutné. Jelikož je to 5. film, který jsem od Fulciho viděl, tak mě ty brutálnosti a nechutnosti už ani nepřekvapili. Jinak bych se z toho asi pozvracel. A to mám doma zakoupen ještě film Koncert hrůzy. Ale myslím si, že si ho asi nikdy nepustím. Fim Dům u hřbitova si budu pamatovat jen díky tomu, že jeden italský režisér pokazil velice zajímavou zápletku. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Skutočnosť, že Fulci mal pred týmto filmom bohaté horrorové skúsenosti, je počas filmu cítiť. Najmä počas scén, ktoré majú divákovi priniesť zimomriavkové pocity (či kŕče a nevoľnosť v žalúdku). Okrem týchto scén však dej filmu trpí obrovskou chronickou absurditou, klišéovitosťou a naivnosťou. A to pritom ani nespomínam ukrutne biedne herecké výkony. Prilepšením boli snáď len kamera a hudba. 55%. ()

Galerie (72)

Zajímavosti (27)

  • Poslední věta "No one will ever know whether the children are monsters or the monsters are children" je většinou připisována Henrymu Jamesovi, ale ve skutečnosti ji vymyslel Lucio Fulci. (Chatterer)

Reklama

Reklama