Život Adèle

Je to dosť dobrá romantická dráma. Má celkom dobrý príbeh o dievčati, ktoré začína spoznávať samu seba, ale na rozdiel od svojich priateliek ju spoločnosť opačného pohlavia moc neuspokojuje a postupne si uvedomuje, že k dievčatám má bližšie. Čoskoro sa zoznamuje s temperamentným dievčaťom, ktoré má úplne odlišnú povahu, ale aj tak sa priťahujú, začne medzi nimi vášnivý vzťah a tak sa konečne cíti skutočne šťastná. Spracovanie sa mi páči, síce tu chýba nejaká výraznejšia zápletka, ale dlhší čas mi to vôbec neprekážalo, keďže aj tak sa tu je na čo pozerať. Samotné spoznávanie samej seba je tu výborne podané, rovnako aj vzťah medzi hlavnou hrdinkou a jej novou priateľkou, nájde sa tu viacero vydarených scén, napríklad večere u rodičov oboch dievčat, kde ma zaujal ten kontrast medzi nimi a oceňujem, že sa to dlhší čas odohráva v školskom prostredí, takže to má to správne čaro. V druhej polovici ma už síce tá chýbajúca výraznejšia zápletka trochu začala mrzieť, keďže už cítiť, že to nič výnimočné alebo odlišné neprinesie, navyše mi už viacero scén prišlo aj celkom nadbytočných, takže to už funguje skôr zo zotrvačnosti, ale aj tak som sa nenudil, stále sa na to pozerá dobre a bol som zvedavý, ako to s dievčatami dopadne. Čiastočným prekvapením sú aj erotické scény, je ich tu pomerne dosť a na pomery seriózneho filmu mi prišli až mimoriadne odvážne a dlhé a síce na mňa pôsobili dosť samoúčelne, keby tu neboli, tak by mi to ani trochu neprekážalo, ale zase mi ani nevadili. Herecké obsadenie je celkom slušné, hlavná hrdinka ma herecky až tak nepresvedčila, ale zase pre tento typ postavy sa to aj celkom hodilo a bavila ma, jej priateľka bola úplne bez problémov a okrem nich tu už vlastne nikto nemá až tak moc priestoru, skôr sa jedná o také epizódne postavy, ale ani tie nesklamú. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, príjemná vizuálna stránka, páčila sa mi atmosféra, oceňujem aj to realitické prevedenie, až na pár zanedbateľných detailov tu nemám problém. Síce som čakal ešte o trochu viac, keďže tie ohlasy z festivalov boli predsa len až príliš dobré, ale aj tak nemám dôvod hodnotiť horšie, dosť ma to bavilo, hlavne prvá polovica a tie tri hodiny mi prešli celkom rýchlo. 73% (28.01.2014)

Ta Adele! Ona s prominutím jen žere, spí, sexuje nebo brečí (nebo to kombinuje), ale přesto s ní ty tři hodiny chcete strávit až do konce. Pasivitou a závislostí na druhých mi místy připomínala jistou Bellu a Život Adele bych tak nazval Stmíváním pro intelektuály. Jenže velmi dobře provedeným a nejspíš sebeuvědomělým. Ne, není to žádné terno, ale poctivý festivalový film, který zcela naplní očekávání, určitě jo. (18.12.2013)

Málokdy je nějaká festivalovka natolik vtahující a její umělecké volby naprosto přesně podporují sílu sdělení a emocionální účinek. Tříhodinová série detailů na tváře herců, jejichž dialogy i všední činnosti záměrně neodbočují od samotného procesu hrdinčina vývoje, má možná několik až zbytečně zdlouhavých pasáží, ale i ty by si režisér dokázal bez zaváhání obhájit. My Adele jen nesledujeme, my jsme Adele a prožíváme s ní vypjaté momenty tak zúčastněně, jak je to v rámci filmového vyjadřování vůbec možné. Sexuální scény možná až příliš dlouhé, ale vzhledem k důslednosti sledovacího procesu vnitřního a právě sexuálního vývoje křehké hrdinky nevyhnutelné a pro mužského diváka koneckonců nefalšovaně příjemné (obě herečky nejenže skvěle hrají, ale i vypadají). Sexualita může být tuhým břemenem a zde to vidíme nepřikrášleně a vysoce realisticky. 85% (20.09.2020)

Ten pocit, když se kvůli vám, resp. kvůli vaší žádosti, promítá film v městském divadle. Aneb film na přání. V kině nás bylo jenom pět (včetně mě), ale stálo to určitě za to! Život Adele je zároveň můj nejdelší kino-zážitek vůbec. Ona tříhodinová stopáž byla z mého hlediska největším negativem, nebo spíše paradoxem celého příběhu. Ale když se na to podívám z druhé strany, tak musím uznat, že kdyby se tento dramatický kousek sestříhal na nějakých 90 minut, vznikl by podle všeho uspěchaný a nepříliš zdařilý průměrný film ze života, protože ve stopáži o délce menší, než 100 minut by jste neviděli všechny ty malé, psychologické momenty, které mnohdy na člověka hodně zapůsobí. Trošku mě mrzela absence hudby, zvláště při tak dlouhém filmu. V určitých momentech by hudební podklad dodával scéně na velkolepé až epické atmosféře. Při scéně, kde Adele (Adèle Exarchopoulos) tančí při poslechu moderní písničky na jedné "house párty", mě to najednou vtáhlo do děje a vcítil jsem se do povah hlavních aktérek filmu. Byl to jakýsi myšlenkový 3D efekt. Rovněž nezapomenu na úžasný výkon Adèle Exarchopoulos a Léa Seydoux, které předvedli oscarový výkon. Zvláště při "rozchodové scéně", mi z úžasných výkonů málem spadla čelist údivem. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (06.02.2014)