Tajemství krve

Výborný film z ešte slušnej doby. Z doby, kedy nemuseli v každom filme herečky typu Geislerová rozťahovať nohy, ani Pauhofová ukazovať lentilky. Stačilo poctivé, majstrovské herectvo a zobrazenie nosnej témy zaujímavým spôsobom. Príbeh Janského krásne ukazuje, že každému géniovi či objaviteľovi hádzali polená pod nohy aj vlastní kolegovia, takzvaní vedci, ktorí zakliesnení vo svojom obmedzenom chápaní nechcú pripúšťať žiadne novoty. Skutočného uznania sa tak veľkí muži väčšinou "dočkali" až po smrti. (26.05.2021)

Upraveno v červnu 2020. Film Tajemství krve je vlastenecky zidealizovaným životopisem sérologa, neurologa a psychiatra Jana Janského. Vladimír Neff si životopisná fakta upravil k potřebám zvýšení vlastenecké hrdosti, ke zvolání pacifistického poslání, ke koncepční shodě se státní levicovou ideologií a k snad až zvrácenému pokusu o senzační podstatu skonání a souvislostí. Martin Frič si dal záležet na psychologii atmosféry osobních střetů a nezapomíná ani na tradiční lehčí nadhled. Jan Janský není po celém světě považován za objevitele krevních skupin, byť jako první provedl správnou klasifikaci těch čtyř krevních skupin, ale po uveřejnění se jimi dále nezabýval. Československo Janského objevilo až pár let po jeho smrti, a tehdy došlo k jeho určité glorifikaci, na níž se podílel také Neff. Hrdinou příběhu je MUDr. Jan Janský (vynikající Vladimír Ráž), psychiatr a zásadový muž. Hned na počátku své lékařské kariéry prahne po velkých objevech, prospěšných celému lidstvu. Nenechává se zastrašit nepřátelstvím, ani znechutit ústrky a Neff ho vysílá na průkopnickou cestu přes rakouské urážky až ke slávě prosperity. Důležitou postavou filmu je Karel Kuffner (velmi dobrý Zdeněk Štěpánek), zakladatel české vědecké psychiatrie, přednosta psychiatrické kliniky české lékařské fakulty a Janského mentor. Po formální stránce je spíš rasem, přesto drží podle svých možností nad géniem ochranou ruku. Hlavní ženskou postavou je Hedva (příjemná Jiřina Petrovická), dcera stavitele a Janského žena. Ona je tou oporou, která přemáhá i pochybovačnost a rozmrzelost vlastního manžela. Výraznou postavou je MUDr. Kozdera (příjemný Vlastimil Brodský), Janského kolega na psychiatrické klinice. I géniové potřebují poctivé pracanty, které neodradí ani pochyby vedoucího vědce, a dokonale naplňuje své životní poslání. Výraznou postavou je zde také MUDr. Pavel Regent (velmi zajímavý Svatopluk Beneš), bývalý a mnohem méně nadaný Janského spolužák s vhodným původem. Komplex méněcennosti se s uspokojením mstívá při každé vhodné příležitosti. Z dalších rolí: Janského vojenský sluha, i jeho chiméra a černý anděl Papík (Rudolf Deyl ml.), se sociální nejistotou již sžitý dělník Kolčava (Radovan Lukavský), Kolčavova ze stejných podmínek trudnomyslná žena Božena (Vlasta Chramostová), další méně schopnější Janského spolužák a gynekolog, MUDr. Vilém Kurzweil (Rudolf Hrušínský), přednosta chirurgické kliniky lékařské fakulty, profesor Kyselka (Gustav Hilmar), rozverný pacient psychiatrické kliniky (Václav Trégl), či největší pochybovači Janského osvětové přednášky o krevních skupinách (Bedřich Vrbský a František Filipovský). Tajemství krve je nutné brát z faktografické stránky s rezervou, nejde o oficiální životopisná data. Vlastenectví se vzhlédlo v romantismu a stvořilo poem a hymnus. Po dramatické a vztahové stránce jde o velmi dobrý film. (24.11.2014)

Z plejády životopisných filmů, které se staly průvodním jevem socrealistické epizody našeho filmu se jedná rozhodně o nejživotnější snímek. Janský má v sobě jiskru života, zatímco u ostatních filmů se velké postavy podobaly spíše z hrobu vytaženým a nabalzamovaným mrtvolám. Navíc se snímek zdárně vyhýbá ideologickým klišé (lékař není zároven bojovníkem za práva lidu, jeho hlavním nepřítelem není buržoazie, ale lidská závist a zakořeněná nedůvěra) a fakta tak zkresluje o poznání méně. Přesto však je snímek stále akademický, naplnuje jen obvyklé schéma zázračně nadaného člověka, který bojuje s mnoha překážkami a vítězí (i když zde bohužel až po smrti), zatímco jeho rodinný život je jen plochou, někdy až zbytečnou ilustrací. Některé postavy jsou ryze schematické, jediný, kdo může hlouběji zaujmout je přísný a náladový lékař v podání Zdenka Stěpánka, jenž jako první pochopí cenu Janského objevu, najevo to však dává velmi originálním způsobem. Navíc filmu ani nesedlo natočení v barvě, lépe by se k němu hodil obraz ve škálách šedé - Stallich svou věrností agfě dokonale pohřbil svůj talent, který zde jen náznakově probleskuje (atmosfericky výrazná scéna z válečného lazaretu). O čtyřech hvězdičkách se dá v tomto případě uvažovat jen v kontextu doby, kdy šlo o vymykající se dílo (Frič vychází z tohoto období více než se ctí, dokázal v něm překonat schematičnost v okupačním "thrilleru" Past a najít vnitřní patos a podstatu socialistického boje v Zocelení, natočit Císařova pekaře a Pekařova císaře - film jakoby z jiného světa, snad jen ty jeho agitační komedie nemusely spatřit světlo světa), z odstupem času však z filmu sálá chlad a přílišná jednoznačnost. (26.09.2011)

Vynikající, neprávem opomíjený životopisný film a vlastně jeden z nejlepších, který byl v 50.letech u nás natočen. Skvěle a bez ideologického podtextu zobrazená doba Rakousko-Uherska, kdy nebylo snadné se prosadit bez protekce na prestižní pozice. No a Vladimír Ráž je ve své roli naprosto přesvědčivý, navíc mu zdatně sekunduje pan Brodský. Pět hvězdiček mimojiné i za to, že je film nepoznamenán dobou, ve které vznikl. (21.01.2011)

Velmi zdařilý životopisný film o Janu Janském a o tom, jak mnohé převratné objevy přinesou uznání svému objeviteli až po jeho smrti, protože předběhly svou dobu. Skvělé herecké obsazení v čele s charismatickým Vladimírem Rážem a starými hereckými bardy, odpovídající dobová výprava a početný kompars, zajistily tomuto nevšednímu příběhu o objeviteli krevních skupin, věrohodnost. Určitě si tento významný lékař i jeho vědecký objev filmové ztvárnění zasloužil. Moc se mi to líbilo. (21.06.2013)