Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Skupina Elán už dlhé roky zotrváva na výslní domácej hudobnej scény, čo koniec-koncov permanentne potvrdzujú aj výsledky ankety Slávik. Podľa námetu Borisa Filana nakrútil režisér Dušan Rapoš v roku 1989 film, ktorý čerpá motívy práve z hudobného zákulisia hudobnej skupiny. Hrdinov filmu hudobníkov skupiny predstavujú Elánisti Jozef Ráž a Jano Baláž. Hudobný film zobrazuje príbeh o skupine Rabaka, ktorá sa po svojom rozpade rozhodne, že sa opäť vráti na koncertné pódiá. S mladým textárom a scenáristom Petrom (Attila Berencsi) sa pokúšajú získať nielen technické vybavenie kapely, ale najmä zostaviť nový koncertný program pod názvom Návrat malého princa. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (77)

`barocco 

všechny recenze uživatele

Taky Filanovsko Raposovsky pokus dostat Elan do filmu stylom kde sa clovek neubrani pocitu ze inspiraciou bol dnes uz kultovy Tazky den od Richarda Lestera. Aj tam sa clovek od Beatles nedocka herectva zato vsak dobrej hudby je tam skutocne dost. Film som po rokoch prave videl a musim pridat hviezdicku za naozaj dobre vykreslenie atmosfery Bratislavy konca 80 rokov. (meaveho komentar to vystihuje velmi presne...) Pribeh je vlastne o skupine Elan ktora odchodom troch jej clenov musi zacinat nanovo. Ked zobereme do uvahy rok vzniku, 1989, (film mal premieru v lete na Filmovom festivale pracujucich a osobne som ho videl na zaplnenom amfiteatri letneho kina, teda presne 5 mesiacov pred padom komunistickeho rezimu v CSSR) a vzhladom na osud privatizacie filmovych studii Koliba Bratislava mozme si pozriet jeden z poslednych slovenskych filmo z doby ked sa este na Slovenku tocil film. O to vacsia je nostalgia ked si uvedomim ze filmova tvorba na Slovensku je v podstate mrtva a nezachrani to ani desat filmov ktore sa natocia za desat rokov v dnesnej dobe..... Dusan Rapos podava sympaticku reziu ktora spolu s hudbou drzia film po kope. Pribeh ako taky sice nie je nejak svetoborny ale parik v podani mladych madarskych hercov v tomto filme (Peter akoby stvarnoval textara kapely Borisa Filana ktory pisal aj scenar ) je viac nez sympaticky. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Jasné, že je to celé o hudbe, ale Rapoš sa tu snažil pridať aj nejakú tú myšlienku v podobe Malého Princa a neľahostajnosti ku svetu okolo a samozrejme tuctový príbeh o vzostupe kapely doplňuje tuctový milostný príbeh. V oboch dôjde aj k nejakým zádrhelom, z čoho ten posledný pred koncertom je ten najväčší a vyrieši sa....strihom a všetko je v poriadku. Eláňáci nevedia hrať, ani nikto v tomto filme, dialógy sú občas príšerné, ale, ako som spomínal na začiatku, je to o tej hudbe. ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Elán mám rád. Vůbec od doby, kdy jsem poslouchal noční show s kapitánem Otou (což byl pořád, který chodil minimálně zhruba deset let zpátky na nějakém českém rádiu (Impuls nebo Frekvence 1?)) mám slabost pro písničky slovenských kapel jako třeba Elán, Team, Modus, No Name a slovenských zpěváků, jako třeba Miro Žbirka a Peter Nagy. Proč tomu tak je se mě neptejte, to dokážu pochopit snad jen já sám. Každopádně až nedávno jsem se dověděl, že Elán má svůj vlastní film, ale trochu jsem jeho zhlédnutí odkládal, protože ho natočil Rapoš - a Rapoš je debil. Neumětel a debil. A i tenhle film grandiózně zkonil. Celé to je hlavně o písničkách, které jsou dobré, bohužel to celé kazí Rapošův um mě naprosto znudit a zbavit jakéhokoli zájmu o sledování příběhu během 15 minut. To se mu povedlo i u Muzzikantů, ale u Rabaky jsem to nečekal. On teda ten děj nebyl moc zajímavý i tak, ale Rapoš to dokázal zkazit ještě víc. Takže jediné pozitivní je tu kamera a písničky, díky kterým mi to hodnocení jen tak tak vychází na slabé 2*. Jinak bych šel o dost níž. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Elán, moje láska. 1) Elánovská nasranost v mezích zákona dostala svůj filmový výraz. Obávám se, že společenské problémy, o které se film lehoučce jako obláček otírá, jsou pro dnešní generaci poněkud nečitelné. 2) Snímek sám o sobě je nevýrazný a plytký, ale vše zachraňuje můj milovaný Elán. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

No, kdyby si kucí odpustili určité scény, např. s tou holčičkou v nemocnici, která řekla, že se prostě neuzdraví, pokud se nedají dohromady a nebudou zase hrát, anebo ty pasáže s malým princem (jednou ze světově nejpřeceňovanějších literárních postav), dal bych i vyšší hodnocení. Neboť písničky z tohoto filmu jsou nejrokovější, nejlepší, co kdy Elán natočil. No jo no, holt to bylo ještě před tou Jožovou nehodou, po níž už byl schopen skládat pouze dýchavičné ubrečené „velehity“ typu kočka se zanedbaným sexem. Já pro tento frapantní Jožův úbytek duševních sil mám pár teorií: za á), buď mu při té nehodě mozek vypadl a doktoři mu ho nenandali nazpátek, nebo za b) při té nehodě mu mozek vypadl a doktoři mu tam nandali náhradní od dárců, bohužel se na to složili kucí z Dua Jamaha, každej mu dal čtvrtku svýho (takže jim samotným v hlavičkách zůstala tak 1/8 maximálně). No takže se úrovni hudební produkce všech třech muzikantů doopravdy nemůžeme divit. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (11)

  • Jožo Ráž vedie svoju Škodu 110 R Coupé okolo Strečna trochu nelogicky. Cestou na Martin najskôr obchádzajú Strečno ponad dedinu až k Domašínskemu meanderu. Následne ich cesta na Martin "pokračuje" jazdou cez dedinu Strečno, ktorú pár sekúnd predtým obišli. (AAsniper)
  • Ve filmu se opakovaně objevuje fráze „čaba neblázni“. Její vznik je zajímavý. Textař Boris Filan zazvzpomínal: „Byli jsme s „Rážovci“ na procházce a potkali jsme našeho kamaráda Sesiho Lauka. Jeli jsme do hotelu Kyjev oslavit setkání. Ve dveřích stál Csaba Török jako vyhazovač a nechtěl nás vpustit. Najednou přišel nějaký bohatý Němec a toho vpustil. Tehdy mu Sesi řekl: ‚Čaba, neblázni, vždyť to jsou naši.‘ Od té doby se to tak tradovalo, já napsal písničku a slogan zapustil kořeny ve slovníku mladých.“ (sator)
  • Boris Filan by opakovaně žádán svým velkým kamarádem Jožo Rážem o scénář k filmu o kapele Elán. Ten to ale odmítal a argumentoval slovy: „Co by za něco stálo, tam být nemůže.“ Později při jednom zápase ve stolním tenisu se vsadil s Martinem Karvašem, že když prohraje, scénář napíše. Stalo se tak, a tudíž musel psát scénář. Věděl, že to bude těžké, protože manželky muzikantů kapely Elán měly poslední slovo, a tak prošla až jedenáctá verze scénáře. (sator)

Reklama

Reklama