Jackass: Děda Mizera

Knoxville si svý senilní alter ego vždycky uměl užít. Ale celovečerák? No ne že bych si něco takovýho přál, ale trailer byl super, výsledek mě párkrát rozesmál (posrání se), ne všechno funguje, sem tam se něco opakuje, ale pořád tu zůstává taková ta Jackass srdečná rodinná atmosféra, takže kdo by se byl zlobil... Výdělek je opět takový, že nás čtyřka prostě nemine... (29.10.2013)

Johnny Knoxville ve stylu Borata.. Bad Grandpa je v podstatě hodně příjemná podívaná, která je místy trochu nudnější a trapná, ale nabídne rovněž spoustu vtipných momentů a několik povedených scén či hlášek.. závěrečné titulky jsou navíc hodně fajn, takže nakonec převládají spíš pozitivní dojmy, i když je to jen za 3*.. (23.01.2014)

Má to svoje silné momenty(Moby Dick), odkaz na LIttle Miss Sunshine. Ale inak je väčšina vtipov značne nedotiahnutá. Nekoná sa druhý Borat aj keď to asi nebolo úmyslom tvorcov. Je to zábavné. Knoxville ako obvykle nemá problém z ničím, ale oproti ostatným dielom Jackass je tento predsa len slabší. Za stratu času to nepovažujem, poteší aj výskyt Zlatým Glóbom oceneného Spike Jonzea, ale okrem vyššie spomínaných vecí, to nemá veľmi čo ponúknuť. Možno práve preto, lebo sa vtipy robili na líniu príbehu, a nefungovali ako samostatné skeče k nasraniu ľudí, alebo k nebezpečným kúskom. (02.02.2014)

Já moc dobře vím, že to je založené na humusárnách, nadávání a debilitě, ale je to prostě taková prdel, že je to plné hodnocení povinností. Naprosto chápu lidi, kterým se to příliš nezamlouvá, nicméně pro mě je to splněný sen, při kterém jsem většinu času řval smíchy a nemohl se na ty píčoviny vynadívat. 95% (14.05.2017)

Já mám tu jackassáckou bandu rád. Člověk potřebuje jako sůl tu a tam se na dvě hodiny zřeknout dobrých mravů, klesnout svým léty pilovaným vkusem na to nejhlubší dno a vzápětí se dávit smíchy nad zábavou tak pokleslou, že ho ještě týden pronásleduje mučivý stud nad stupněm vlastní dekadence. Ovšem Bad Grandpa je jiné kafe. Chlapci se rozhodli vehnat své epizodní skopičiny do jakéhosi příběhové rámce, ale výsledek je bolestivě nefunkční sranec. Samozřejmě několik scének zajiskří vtipem, ale ona snaha udělat z toho regulérní film s regulérní příběhovou linií a regulérními hereckými výkony se rovná snaze uplácat bábovičku z řídké ranní stolice Davea Englanda. K tomu všemu se ta drhnoucí příběhová linie neštítí srdceryvného hovnaření, za které by se nemusel stydět kdejaký německý hnůj od Rosamunde Pilcher. (15.01.2014)