Aku no kjóten

Nejprve to vypadá jako docela nezávadný, rýžožroutský thriller, který se sice vleče jako pohlavní styk s penzionovanou gejšou, avšak je prostý prostý obvyklého, žlutého syslu pro tumor, tudíž nikdo nečurákuje, a tak první hodina a čtvrt proběhne na znuděné tři hvězdy s odřenýmy cípy. Když už si však psychicky vyrovnaný, indoevropský divák začne radostí mnout jídelní hůlky, že přežil vcelku bez úhony další japonskou invazi, bouchne hlavnímu, kapku psychotickému ťamanovi v hlavě Fujijama, začne mít totálně pomatené halušky a vy zoufale pokukujete po něčem ostrém, čím byste si otevřeli břišní dutinu, jen abyste to nemuseli dokoukat až do konce. A pokud nepatříte k místní sortě řeznický učňů, nadšeně onanujících nad červenými cákanci, nevytrhne to předchozí martýrium ani těch závěrečných, jatečních patnáct minut Columbinského biatlonu s brokovnicí. (30.08.2013)

Nie som veľmi zvyknutý sa pri Takashiho filmoch nudiť, avšak Lessons of Evil je akousi výnimkou. Neponúka šialenosť a brutalitu, akú mal Ichi the Killer, a neponúka ani bizarnú akciu, ktorú mal Crows Zero. Tento film má naopak pomalší rozjazd a vsádza na drámu s trochou psychológie, čo si však dostatočne nezískalo moju pozornosť a neupútalo ma ani sľubované vyvrcholenie, ktoré síce občas pobavilo ("to die"?), avšak vo výsledku neponúklo nič dávno nevidené, či originálne. Plus mínus to ušlo, ale od Takashiho som čakal viac. (31.05.2020)

Dal jsem na kamaráda a nic, vůbec nic jsem si o filmu nezjišťoval a nevěděl jsem o čem to má být. Jen to, že ho natočil šílenec Takaši Miike, známý především jako direktor klasiky Ichi the Killer. Je to vždycky lepší nic nevědět, pak je člověk odměněn z filmového zážitku o to více. Musím říct, že takovej masakr brokovnicí, kterej začal asi něco málo po první hodině jsem hodně dlouho neviděl, přemýšlím, jestli vůbec někdy. Mackie Messer po japonsku aneb pocta severskému bohu Odinovi!! Celkově je ten příběh výborně vymyšlen a s použitím hudby a písní souzní na jedničku. A závěrečné rozuzlení dává tušit, že by mělo být i pokračování... (24.09.2018)

Můj nepříliš oblíbený japonský režisér Takaši Miike u mne tentokrát opravdu zabodoval a musím říct, že docela šokoval ... Ono bylo štěstí, že jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu a děj byl navíc celou hodinu dost nepředvídatelný. Původně to působí jako relativně zajímavý mysteriozní kousek, přesně po hodině ze dvou se rozjede ale takovej masakr, že sem koulel očima a držka se mi otevírala každou minutu (ve finále jsem si xicht musel srovnávat dlouho před zrcadlem dohromady...). To co se ve filmu děje je prostě čistej masakr a poprava. Tak neuvěřitelnou neúctu k lidskýmu životu, absurdnost, hudební doprovod, prostředí a litry krve jsem roky neviděl ... Fakt jen pro zvyklé povahy na japonskou krutou a bizardní kinematografii. Nechci ohledně děje (v druhé polovině skoro žádný není, je to čistý exploitační vyvražďpvací horor) prozrazovat víc. Každopádně ty scény úmrtí byly fakt úchvatně natočeny. Každopádně drsnej a hodně ujetej kousek, kterej mi zůstane DLOUHO v hlavě!!!! 5/5 (19.08.2013)

Pozor, mozne spoilery. Takashi Miike po dlhej dobe natocil film s poriadnou zapletkou, ktora mi dokonale sadla. Film o citovo neschopnom antihrdinovi, ktory si cely svoj zivot vychutnava vrazdenie a tentoraz pôsobi na strednej skole ako ucitel. Dlho mu ale nebude trvat kym dostane hlad po troche krvi a skola mu poskytne dostatok obeti. Pre divaka, ktory videl aspon jeden Miikeho film, nebude ziadnym prekvapenim, ze sa film po relativne kludnych psychologickych dvoch tretinach v tej poslednej zvrhne v totalny masaker. Prekvapenim by bol skôr opak. :)) Mne sa najviac pacili tie kludne dve tretiny v ktorych sme pomalicky sledovali velmi zaujimave epizodky charizmatickeho zabijaka. Vzhladom na absolutne minimalne vykreslenie ustredneho magora mal Miike velmi stastnu ruku pri vybere jeho predstavitela a tak nevadi, ze sa do jeho hlavy prilis nedostaneme. Cely cas funguje ako absolutne zlo. Nieco ako Michael Myers z Halloweenu. Akurat je o nieco viac prefikanejsi. Miernym sklamanim je pre mna az zaverecny masaker. Po technickej stranke je perfektny. Nevadilo by mi este ani to, ze jednotlive vrazdy su monotonne zastrelenia brokovnicou. Ale vadi mi to, ze to tomu magorovi vsetko tak lahko vychadza a studenti sa vôbec nijak nebrania a skoro az dobrovolne cakaju na to, kedy im vystreli mozog z hlavy. V tomto smere mohol byt Miike vynaliezavejsi a natocit to tak, aby aspon na chvilu nebolo iste, kto vyhra a ci sa niekto zo studentov zachrani. Dodalo by to finale poriadny kus napätia, ktory mu chyba. Definitivny naoko prerod nasho milovaneho psychopata ma ale znova nakopol a dalsi diel by som privital s nadsenim. Tak a teraz si idem pustit tie dve pesnicky, ktore sa cely film opakuju a ja ich neviem dostat z hlavy. :) 7/10. (08.08.2015)