Jak vykrást banku

Louis de Funés po nepovedeném Pouic Pouic dokázal, že i přes těžké začátky jednou bude patřit do špičky francouzské komedie. Sice tento film je takový jednoduchý (dalo by se mluvit i o roztříštěném ději), ale nedá se říct, že by ta zápletka nebyla atraktivní (byť trochu provařená je, samozřejmě), jedním z faktorů kvalitního příběhu totiž pro mě je jakási touha po další scéně, resp. rozuzlení. To zde bylo. Rozhodně bych tento snímek řadil do horní poloviny Funésovy filmografie (toto byl 26.film, který jsem s ním viděl), i před nejrůznější známé kousky jako Smolař či Seznační prázdniny. || Něco bych měl pohovořit i o nově vzniklém dabingu - sice rozumný krok nadabovat hlavní roli panem Faltusem (chápu to jako jakési vyjádření úcty k panu Filipovskému, kterému tímto směrem říkají: "Jste nenahraditelný."), ale přece jen se v průměru ve čtyřech z pěti scén projevuje, že dabující není herec, ale "jen" imitátor. Ale zase lepší, než kdyby za mikrofonem byl třeba Krampol, na druhou stranu škoda zesnulého pana Císlera (tohle povídání si však nechám směrem ke zdejší diskusi)... Tak jako tak, podruhé se asi nejspíš budu dívat s titulky. Vzhledem k tomu horkou jehlou sešitému českému znění (vedlejší role jsou mimochodem hrozné, i jindy solidní Trávníček) tedy jen za čtyři hvězdy. P.S. Přiměřené nadšení po nepřímém porovnání s Filipovským den poté ochladlo. "Horizontální jámu? K čemu to potřebujete?" - "Je to pro moji ženu k narozeninám." (06.08.2009)

"Chtěla bych překvapit svého manžela. Co mi poradíte? - Sežeňte si striptérku a schovejte mu ji do postele." Oproti jiným de Funèsovým filmům je Jak vykrást banku vcelku komorně pojatá i prostorově omezená komedie, v níž je divák svědkem toho, jak (ne)lehké je se dostat do bankovního trezoru. I přes svižný námět mi přišel humorný potenciál filmu nevyčerpaný, což je opravdu škoda. Epizodka s příbuznými se mi zdála celkem zbytečná, zatímco scéna s Jeanem Lefebvrem by klidně snesla rozšíření. (27.11.2020)

Naprosto roztomilá záležitost: během scény, kdy se Fuňas/Garnier zbavuje otravných bratránků (Přesně tak, rodina má držet pohromadě. Vyspěte se v hotelu.), jsem se řezal jak dobytek. Skvěle gradující dabing pana Faltuse v neméně gradující absurdní komedii. Situaci, kdy hlavní hrdina bez skrupulí zasypal X denní dřinu grupy kopáčů nemakačenků hlínou ze svého tunýlku (Víte, to je pro ženu. K narozeninám... Taková Alibabova jeskyně na chalupě. Ale malá.), k dokonalosti též mnoho nechybí. (14.08.2009)

Nuda s Louis de Funèsem. 1)  Film přináší zápletku s naivním řešením na úrovni IQ 80._____  2)  50letý Louis de Funès trochu rozpačitě dabovaný (2009) snaživým, nicméně huhňavým Václavem Faltusem, odvádí své obvyklé penzum gest a grimas, ale celkový dojem se jaksi vytrácí. Jakoby 40letý režisér Jean Girault zatím neuměl správně vypointovat gagy a situace. Nicméně ve stejném roce vznikl nepřekonatelný Četník ze Saint Tropez***** následovaný Četníkem v New Yorku**** o rok později a Senzačními prázdninami***** v roce 1967, všechny se stejnými scenáristy a režisérem. Tak nevím... (20.09.2023)

Nevím čím to. Jestli to bylo nepovedeným dabingem, ale příliš na mě tento snímek dojem neudělal. Faltus měl dobrou tóninu, ale bohužel šišlal a nebylo mu příliš dobře rozumět. Dabing: Václav Faltus Pavel Trávníček, Petra Jindrová Bohdan Tůma, Klára Jandová, Svatopluk Schuller, Kristýna Valová Petr Neskusil Monika Žáková, Bedřich Šetena, Eva Miláčková, Jiří Balcárek Zbyšek Horák Roman Hajlich Dialogy: Marek Jindra Zvuk: Tomáš Bělohradský, Lukáš Kiška Režie: Pavel Beneš vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Sound for Film, 2009 (08.08.2009)