Režie:
Yves RobertHudba:
Jean WienerHrají:
Louis de Funès, Moustache, Noëlle Adam, Roland Armontel, Madeleine Barbulée, Fréderic Duvallès, Claude Rich, Pierre Mondy, Danièle Delorme, Yves Robert (více)Obsahy(1)
Čas by v tomhle idylickém městečku kdesi na jihu Francie dál běžel svým líně pomalým tempem, nebýt všetečného Blaireaua. Kam přijde, tam se něco semele! Však je také místním radním už dlouho trnem v oku. Navíc má jednu zpropadenou vášeň: pytlačí v okolních lesích a zvěří zásobuje zdejší restaurace i leckteré domácnosti. Když je obecní četník při noční obchůzce revíru napaden neznámým útočníkem, v podezření je právě Blaireau, a skončí za mřížemi. I tady se však cítí jako doma, protože ředitel věznice je vášnivý nimrod, se kterým dokonce tajně v noci vyráží na lov. Život v městečku zatím prochází zvláštní proměnou: čas jako by se tu dočista zastavil a jídelní lístky restaurací zejí prázdnotou. Když se nakonec najde pravý viník nočního přepadení, všichni doufají, že po návratu Blaireaua z vězení město konečně ožije a vše bude jako dřív. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (37)
Ač ctitel de Funèse a francouzského filmu vůbec, necítím povinnost před tímhle křepčit radostí a jásat, že je to dobrý. Mě to moc nebavilo. Film Taxi, maringotka a korida ze stejného roku má celkovým pojetím náběh k šedesátým letům, tohle se ale místy vrací až k němé grotesce (podtrženo vhodnou hudbou Jeana Wienera). Má to ale příjemnou atmosféru venkova se spoustou zajímavých figurek, do které těžce nezapadá krásná Noëlle Adam na motorce a oblečená v kůži (známe ji později z Piti piti pa a i tady je z jejích pohybů zřetelné, že její hlavní profesí byl tanec). De Funèse mám přecejen raději v četnické uniformě nebo fracích ředitelů a podnikatelů, zatímco zde ho vidíme lézt po čtyřech na zabláceném dvoře a krmit prase. ()
Louis de Funés opět není tak docela ve své kůži. Tentokrát hraje poťouchlého pytláka Blaireaua, černou ovci navenek idylické vesničky. Jeho drobné krádeže ryb, bažantů a dalších jedlých zvířat jsou poklesky, na něž se pohlíží jako na zločiny, protože postiženými (a ztrapněnými) osobami jsou většinou členové místní honorace. :) Ukáže se, že Blaireauovy dodávky zvěřiny jsou natolik ustálenou součástí koloritu, že zavřít ho do basy znamená nasypat písek do hladce běžícího soukolí zdejší ekonomiky a bezproblémových vztahů... Je to milá, umírněně satirická bajka na způsob Chevalierových Zvonokos. Útulná venkovská atmosféra, vyrovnaný poměr vizuálního a slovního humoru, pečlivější scénář i režie, než bylo v tehdejší pásové výrobě francouzských komedií zvykem. Po druhém vidění hodnocení o stupínek zvyšuju. Přesto - Louis mi v této podobě (zase ta předsunutá spodní čelist a kvákavý přízvuk) nepřipadá zdaleka tak legrační jako ve svých "velkoprůmyslových" rolích. :-) 70% ()
Tak musím uznat, že i přes to, že jsem obrovským milovníkem Luise, tak mě tento film vůbec nedostal. První půlku jsem si pouštěl v českým dabingu, kde Funese nadaboval Václav Faltus a to bylo něco tak hroznýho, že se to nedalo poslouchat. On totiž jenom šišlal, že mu vůbec nebylo rozumět a s panem Filipovským to mělo pramálo společného. Tak jsem si druhou půlku pustil v originálním znění a to bylo 100 a 1! I přes to mě film nepobavil, některé scény byly vyloženě trapné a nebýt Funesových xichtů a grimas, tak by snímek nestál za nic. Je mi líto, jsem zklamán. ()
Jeden z prvních filmů, kde L.d.Funes má jednu z hlavních rolí. Domnívám se , že je nejvýraznější postavou příběhu o nenapravitelném pytlákovi, kterého pronásleduje obecní četník a to vše pod přímým dohledem starosty. Pytlácké kreace / jedna dokonce za asistence velitele vězení/, závody v rybolovu a scénky neúspěšných snah dopadnout pytláka při činu, výrazně čerpají ze zlaté éry němých grotesek. Opět škoda, že filmy počátku prosazování se Funese do hlavních rolí z konce 50tých let jsou u nás opomíjeny... ()
"Co se děje ??" - "Prý kvůli Blaireauovi !!" - "Ó, poslali na něj stíhačky ?!" ;) Vezmeme-li v úvahu, že teprve Fantomas Lousie de Funèse katapultoval mezi evropskou filmovou smetánku, pak zřejmě Nevídáno, neslýcháno patří k tomu nejsnesitelnějšímu, v čem se tento rtuťovitý chlapík v éře předfantomasovské objevil !! Nejde sice o žádnou velejízdu, při níž budete prskat smíchy, tenhle kousek by nejspíš bez jeho účasti upadl v zapomnění, nicméně já se opravdu velmi dobře bavil, silná čtyřhvězdičková podívaná to není ani náhodou, ale nějak jsem této satirické báchorce přišel na chuť, dialogy se celkem povedly, některé scénky mi v rámci žánru přišly málem geniální, minimálně rybářská soutěž, kdy Funésův pytlák Blaireau tahá jednu rybu za druhou, či snaha dostat se zpět do vězení s následným setkáním vězňů mezi ně patří, celé je to takové poťouchlé a přesto nesmírně roztomilé.. Uznávaného režiséra Yvese Roberta, k jehož typickým filmovým znakům patří i ta nadmíru povedená atmosféra venkova, omlouvá snad jen skutečnost, že stál teprve na prahu své kariéry, poněkud rozpačitý dojem totiž vyvolávají jeho občasné tendence zcela bez varování a naprosto nesmyslně přecházet z dialogu k němé grotesce, ačkoli uznávám, že málokdo by k tomuto mrtvému žánru mohl více inklinovat než právě Louis de Funès se svým neskutečně fyzickým herectvím, mně osobně právě tyto momenty dost vadily, stejně jako otravný hudební motiv Jeana Wienera, z něhož se mi ježily všechny chlupy po těle, navíc hudba často do zvolených pasáží vůbec neseděla.. [ Dabing 2/10 ] Typická populistická nechutnost North Videa s podpisem Tvůrčí skupiny Josefa Petráska. No, nicméně zde tragický amatér Václav Faltus předvedl to nejlepší, co v něm zřejmě na tu bídu bylo. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (4)
- Film měl premiéru v dubnu 1958 a patřil k prvním velkým úspěchům Louise de Funèse. Ve francouzských kinech jej vidělo více než dva a půl miliónu diváků. (argenson)
- Natáčení probíhalo od srpna do října 1957 v pařížských filmových studiích. Scény v ulicích imaginárního městečka Montpaillard byly pořízeny ve starobylém městě Semur-en-Auxois v Burgundsku. Nedaleko odtud na Burgundském kanále se točily i scény z rybářské soutěže. (argenson)
- První český dabing film obdržel až v roce 2011, Louis de Funès (Blaireau) byl proto nadabován imitátorem Václavem Faltusem a nikoliv Františkem Filipovským. (sator)
Reklama