Nevídáno, neslýcháno

Průměrná taškařice s Funésem, jehož standardní padesátkový škleb opět leze na nervy. Vesnický kolorit je utvářen skrze několik typických postaviček - pytlák, starosta, policista, zhýčkaná dcera místního boháče, její učitel klavíru, ředitel věznice. Interakce mezi těmito postavami má vytvářet vtipné situace a momenty, ale filmu se to daři jen částečně, příběh je totiž až příliš prostoduchý. (03.07.2013)

Velmi příjemně zábavná komedie s prvky němé grotesky o jednom poklidném městečku. Jediný vzruch přináší trochu potměšilý pytlák Blaireau (Louis de Funès), přivádějící představitele města k zuřivosti svými fórky a sebevědomou drzostí při své živnosti. Skončí sice na nějakou dobu ve vězení, ale je to spíše takové klidné sanatorium, kde je snad vše dovoleno. Trvalý klid a nezásobenost kuchyní zvěřinou pak propukají v bujaré oslavy na počest vtipálkova propuštění. Další zajímavé role: rozmazlená šlechtična Arabella de Chaville (Noëlle Adam), hledající vzrušení, starosta Dubenoit (Frédéric Duvallès), toužící po zavření místní černé ovce, bezhlavě zamilovaný učitel hudby Amédée Fléchard (Claude Rich), Léon de Chaville (Roland Armontel), mající neustálé trápení se svou tvrdohlavou dcerou Arabellou, distingovaný prokurátor (Pierre Stéphen), vydavatel novin Durenfort (Marc Blanchard), neustále soupeřící se starostou, mírumilovný ředitel věznice Bluette (Pierre Mondy), nemotorný strážník Parju (Moustache) se svou marnou snahu o dopadení pachatele při činu, a velmi chytrý pes Burka. Jednoduché, svěží, zábavné. (23.08.2011)

Jeden z prvních filmů, kde L.d.Funes má jednu z hlavních rolí. Domnívám se , že je nejvýraznější postavou příběhu o nenapravitelném pytlákovi, kterého pronásleduje obecní četník a to vše pod přímým dohledem starosty. Pytlácké kreace / jedna dokonce za asistence velitele vězení/, závody v rybolovu a scénky neúspěšných snah dopadnout pytláka při činu, výrazně čerpají ze zlaté éry němých grotesek. Opět škoda, že filmy počátku prosazování se Funese do hlavních rolí z konce 50tých let jsou u nás opomíjeny... (22.08.2008)

Taková obyčejná komedie z období, kdy Funés ještě nebyl žádná hvězda. Příběh o pytlákovi, kterej nakonec udělá z nejklidnějšího města nejšťastnější město, je dost banální a chvílema trochu nudnej. Kdyby v tom nehrál Funés, asi bych to ani nedokoukal. Ale jestli máte rádi Funése a jeho nezaměnitelnej hereckej projev, tak vás film asi nezklame. (24.04.2010)

Ač ctitel de Funèse a francouzského filmu vůbec, necítím povinnost před tímhle křepčit radostí a jásat, že je to dobrý. Mě to moc nebavilo. Film Taxi, maringotka a korida ze stejného roku má celkovým pojetím náběh k šedesátým letům, tohle se ale místy vrací až k němé grotesce (podtrženo vhodnou hudbou Jeana Wienera). Má to ale příjemnou atmosféru venkova se spoustou zajímavých figurek, do které těžce nezapadá krásná Noëlle Adam na motorce a oblečená v kůži (známe ji později z Piti piti pa a i tady je z jejích pohybů zřetelné, že její hlavní profesí byl tanec). De Funèse mám přecejen raději v četnické uniformě nebo fracích ředitelů a podnikatelů, zatímco zde ho vidíme lézt po čtyřech na zabláceném dvoře a krmit prase. (17.06.2012)