Zelňačka

Na rozdíl od hrozného Krampola (nic proti němu, normálně mi nevadí, ale na Funese se prostě nehodí a navíc mě vytáčí to jeho imitování Filipovského), Lábus se role dabéra zhostil na výbornou. Většinu času mě Zelňačka tolik nebavila, vlastně to ani není komedie, ale ten smutný konec zafungoval, snad i kvůli tomu, jak sešle zde Funes vypadá. Ale pocta mu patří, byl to zkrátka jeden z nejlepších komiků filmové historie. (09.10.2012)

Dva staříci na francouzském venkově, ze kterého odešly všechny staré "hodnoty", spousta vína a zelňačky a jeden mimozemšťan. Předlohou byla nádherná a zcela jedinečná - to neodvolám - kniha Reného Falleta, fascinující vytříbeným stylem, poetickým jazykem a dost obtížně popsatelným smyslem pro humor (francouzská vesnice druhé poloviny dvacátého století se ostatně od české až tak moc neliší). Musím však říct, že film nemá s knihou skoro nic společného. Příběh je redukován na funésovskou komedii, což sice není zas tak špatná varianta, ale na druhou stranu ve srovnání s originálem je to opravdu docela málo. Předloha je nepochybně na daleko vyšší úrovni, a přestože některé pasáže předlohy jsou doslovně citovány (na druhou stranu, mnoho nádherných episod je bezostyšně vyškrtnuto), nezdařilo se jim dostat se na úroveň originálu. Louis de Funés byl bezpochyby dobrý herec, ale prostě nebyl tím Claudem Ratinierem z knihy. Carmet jako Chérasse je daleko lepší, Villeret je sice oproti knize jen karikatura, ale vůbec ne špatná. Film není tak strašný, jak se všeobecně soudí, jde o docela dobrou funésovskou komedii. Ovšem film podle tak dobré knihy by mohl a měl být mnohem víc než JENOM funésovská komedie. P. S. Zprvu viděno s Lábusovým / Dědečkovým dabingem, později ve francouzštině. Všem, co kritisují či naopak chválí Lábusův či Krampolův dabing, bych rád něco vzkázal: sežeňte si kur ...ehm, sežeňte si laskavě francouzské znění, hodnoťte filmy, ne dabingy. Jakoby bylo v době všudypřítomného warezu těžké sehnat si originál. (05.08.2010)

"Tvoříme dokonalou společnost. Proto se ale chceme ubezpečit, že ta polévka nepřináší riziko úpadku nebo oslabení naší energie." Cucat kamení nebo si dát dokonalou zelňačku s perfektně nacucnutým křupavým chlebem? Tak to já bych věděl. A na planetě Oxo už asi taky tuší, co je lepší, i když na to museli ustavit komisi. Navíc mě Ufolín se svým" bllllllllll" dost bavil. Prdící Claude s Hrbáčem a oživlá Francine taky měli své chvilky, ale pouze každej přílet létajícího talíře byl zárukou zábavy. A ještě byl skvělej velitel četnictva se svým kývajícím "karťákem", avšak nejedna nudnější chvilka byla vidět až z Oxa, takže nemohu dát víc hvězd, dokud mi nedají ochutnat tý zelňačky, která mi přes obrazovku provoněla do obýváku. (16.11.2018)

Hořkosladké uvažování nad stářím s konečným zjištěním, že důsojné stáří není v současné společnosti možné. Dalo by se říci, že jsou všem na obtíž. Staříci Claude Ratinier, zvaný Glaude (Louis de Funés) a Francis Chérasse, zvaný Hrbáč (Jean Garmet) už si jen užívají normální krásy života s popíjením dobrého vína a kořalky, jeděním výborné zelňačky a už si nechtějí zatěžovat hlavu s normálníma problémama. Cestu ale nenajdou na této planetě, ale na daleké planetě Oxa, jejíž vyslanec (Jacquese Villeret) nalezne prostou radost, kterou mají ze života staříci a nabídne jim přestěhování na jeho domovskou planetu, kde se dožijí bez nemocí dvou stovek let. Film o tom, že i staří lidé chtějí mít svůj prostor pro život, pro důstojný zbytek života. prdí se tam, ale co by kdo chtěl po zelí. Celkem příjemná lehká komedie. (19.11.2009)

Tak trochu Hrabalovsky pábitelský film o dvou starých vesničanech, kteří kromě si pití vína zpestřují podzim života vzpomínkami, zelňačkou a krásně melodickým prděním. Že zrovna tenhle zvuk přivolá mimozemšťany však netušili... Nejde o typickou Funèsovku, film je spíše posmutnělý ve stylu Michálkova Babího léta. "Je to moje zásluha, že seš dneska naživu. Kdybych nepouštěl větry, nejseš tu." http://www.youtube.com/watch?v=ZGXgXvovGs4 (11.06.2011)