Den po Mnichovu (1938) (E02)

Téma jistě po čertech zajímavé, ale proč proboha takový patos? Většina dialogů jen strojově a pateticky odříkaných, Karel Dobrý (generál Lev Prchal) je hysterický jak prvorodička a všichni ostatní hrají jako v nějakém ochotnickém spolku, to je fakticky děs! Nebo nahatej Finger, co to jako mělo být? Jediná opravdu silná scéna byla v závěru, kdy mezi sebou mají konfrontaci Beneš (Finger) s Moravcem (Landa). To má koule jak se patří! (19.01.2023)

Ano, určitě má smysl připomínat tuto událost každé generaci znovu a znovu, otázkou je jen, zda tento způsob (hraný film) je tím vhodným nebo jen možným způsobem. Mám pocit, jako by Kosatíkův scénář byl Sedláčkem přepracován a pak nakonec ztvárněn do určitých poloh jasných ve filmu, sotva však ve skutečnosti. Zobrazit bezmocnost prezidenta tím, že ho nechám špacírovat nahého před divákem, je sice efektní, ale nejspíš to vyvolá reakci: "Beneši, vobleč si aspoň spodky." I konflikt Beneš - Moravec, který zde byl středobodem, by se v této podobě hodil spíš do komixu. Doufejme jen, že tato bezprecedentní událost se nikdy nestane precedentem a na toto její zobrazení se brzy zapomene. Nebo se už stala? V roce 1997 se dočkal (Ferdinand Seibt, předseda Collegium Carolinum): s pomocí českých historiků komunistického disentu válda ČR podepsala deklaraci, která Německu podruhé v tomto století otevřela bránu do "česko-moravského prostoru", tentokrát s plným vědomím vlády a s jejím úplným souhlasem. (Čelovský Bořivoj "Mnichovský syndrom") - Ferdinand Seibt je též autorem knihy "Německo a Češi", tedy ne Německo a Česko nebo Němci a Češi. How horrible, fantastic, incedible it is that we should be digging trenches and trying on gas-mask here because of a quarrel in far-away country..., Chamberlainova slova, ke kterým tu chybí už jen pomník. (22.01.2023)

Najlepší výrok tohto dielu, ktorý je platný po celé ľudské dejiny: "Existujú dve druhy pravdy. Tá skutočná a tá politická." (Beneš). Záverečná debata medzi Benešom a Moravcom patrí medzi veľké filozoficko-politické pojednania, kde každá myšlienka stojí za úvahu. Je viac život v porobe alebo hrdinstvo v smrti? Osud Moravca potom nabral iné kontúry a je až nepochopiteľné, k čomu sa ako veľký zástanca českého národa obrátil. (30.01.2023)

Historická věrnost dostala pořádně zabrat a osobnost Emanuela Moravce taktéž. Přesto si myslím, že obsadit přinejlepším podprůměrného Daniela Landu byl mistrovský tah. I když hraje především sám sebe, hraje to výborně a srdcem. A to atmosféře pomáhá víc, než sice historicky správný, ovšem suchopárně odrecitovaný text kterému herec nevěří. Martin Finger bohužel takový luxus neměl, ovšem dokáže řečené věrohodně předstírat, takže jejich finální konfrontace nevyznívá vůbec jednoznačně. Bohužel s Benešem by se souhlasilo mnohem snáz, kdyby se úplně stejně jako před Mnichovským diktátem nesklonil později před Stalinem a poté znovu před Gottwaldem. (04.11.2018)

"Existuje dvojí pravda. První skutečná, druhá politická..." Nevím kolik pravdy je v této pomnichovské konverzační "válce" a kolik textů je dobarveno či pouze vyspekulováno. "Jako za husitů, proti všem!" Každopádně zde padá spousta silných slov a i herecky je tohle drama velice povedené, snad až na pasáž, kdy nám Beneš ukazuje svoje nádobíčko, to jsem moc nepochopil... "Je to rozhodování mezi vraždou a sebevraždou..." Já se rozhodl pro nadstandard. (05.10.2018)