Rozbitý svět

Podvědomě jsem tak nějak vytušila, že se mi to líbit nebude. Ale první minuty příjemně překvapily. To počáteční napadení je také jediná zajímavá věc na celém tomhle filmu. Ač se snažím jak se snažím, zamilovat si tahle britská sociální dramata se mi nedaří. Přitom v sobě mají něco mnohem lákavějšího, než jsou americké filmy. A bývají realističtější, syrovější.. ale především nudnější,jednoduše z nich nikdy nemám stoprocentní dojem. Broken má zase příliš postav, což je škoda, protože nejsou nijak rozvedené,jak už tu padlo. A protože se Broken věnuje tolika lidem, příběhy do sebe pak nezapadají a celé je to jednoduše o ničem. (11.02.2013)

Jsem zmatená. Ne že bych si nedokázala užít mix žánrů, ale to je v případě, když je cílený a vytěžený. Tady mě s největší pravděpodobností nejvíc mate označení drama, sociální drama. Protože mám dojem, že film je ultimátně o něčem trochu jiném a rozhodně je vyprávěn úplně jinými prostředky, než jaké by byly typické pro "sociální drama". Například scéna, kdy Rickovi rodiče stojí v obývacím pokoji a diskutují nad šišatým nápisem na dortu, má mnohem blíž k jakémusi surrealistickému existencialismu. Ale oproti tomu tři vlčí sestry a falešná obviňování ze znásilnění jsou motiv typický právě pro sociální sondy. Sekvence otravování tatíčka kvůli telefonu je zase přímočará jako v nějaké slapstick komedii. Nejistou ruku při utváření výrazu celého filmu lze asi přičíst tomu, že se jedná o režisérský debut. Scenárista úplný začátečník není a vypadá to, že si na tomhle materiálu oproti přesně zaškatulkovatelným předchozím počinům zkoušel magičtější a rozvolněnější druh příběhu (ale neznám knižní předlohu, takže víc to rozebrat nemůžu, i když porovnání kniha - literární scénář - film by bylo asi hodně zajímavé). Zpracování mi přijde neukočírované třeba proto, že je poznamenané aktuálně módní hipsterskou estetikou, která mi přijde mírně samoúčelná a v závěru vlastně i docela otravná. Potenciál herců mi přijde nevyužitý. Třeba to, že Tima Rotha za celou dobu neuvidíme jinak než v obleku. A to se film celou dobu odehrává "u něj doma", jenom asi v jedné nebo dvou krátkých scénách jakože "pracuje", takže by byl formální oděv na místě. Vytváří to dojem nedotaženosti, film si bere za své velkou řadu témat a motivů, ale v detailech/hloubce ponoru selhává. To se záběry postav na estetickém vrakovišti nebo v zasklené mlze nahradit nedá. (05.05.2014)

Ještě pár minut před závěrečnými titulky jsem si myslel, že se na autory budu zlobit za to, jak nejdřív rozehráli slibnou, citlivou, ze života dobře odpozorovanou mnohovrstevnatou partii, jen aby s ní v koncovce zakormidlovali do bezpečného přístavu slzopudného melodramatu. Těch posledních pár minut ale měli celé kino včetně mé maličkosti na lopatě tak, že jsem jim odpustil a šel domů lehce rozechvělý. Pak jsem se na to vyspal a druhý den už ve mně mnoho nezůstalo. (30.07.2014)

No a co, že to mělo příliš postav? Že jsou nerozvedené a my tak dokonale nepoznáme jejich pocity a charaktery? Třeba to tak prostě jednou mělo být. Broken nabízí minipříběhy tří rodin, které se nějak vždy něčím spojují, vše souvisí se vším a sem tam se tam mihne ještě někdo další, třeba v podobě Cilliana Murphyho. Zpočátku to na mě ale nepůsobilo žádným objevným, ba úchvatným dojmem. Přišlo mi to až moc průměrné, na něco, jež získalo ocenění. Toto drama tolik nedrtí psychiku, nehraje na divákovy emoce, spíš si pohrává s odstíny tohoto šedého světa a poodhaluje je jeden hezky po druhém. Někdy se zableskne optimismus, po chvilce zase plaveme v rozbouřených vlnách. Je tam trochu od každé špatné věci. Jako by nás Norris krmil malou lžičkou. Navíc film hodně pulzuje hlavně díky pěkným flashbackům do nedávné minulosti a je tam spousta skvělých herců, proto doporučuji. (05.01.2014)

Zpočátku se dostavovalo spíše zklamání a jen velmi těžko jsem chápal že tohle byl nejlepší britský film roku 2012. S blížícím se koncem se ovšem dostavilo solidní vygradování a všechny dějové linie se dokonale protnou. Postavy již nejsou zcela černobílé a jejich chování se dá vcelku snadno pochopit. Je to prostě taková člověčinka, která je prosáklá tvrdou realitou. (31.12.2013)