Smrt v labyrintu

Pořád jsem čekal, že za celou historkou bude něco víc, nějaký větší podvod nebo msta, cokoliv, ale ona je to jen taková road movie po řeckých, krétských a tureckých turistických lokacích, pravda v retro stylu začátku 60. let, trochu ozvláštněná dost jednoduchou a poměrně prostinkou historkou úprku před (nechtěnou) vraždou a milostným trojúhelníkem, který je však také tak nějak o ničem. Ani Kirsten Dunst mi tu nepřijde moc sexy, jak je pěkně vypapaná a oplácaná. Ale jinak jako turistický průvodce výše zmíněnými zeměmi a jejich památky v roce 1962, proč ne? (15.12.2019)

Není to jen hlavní hereckou trojicí, že přihodím o jednu hvězdu navíc, ale i tím, že z nás Hossein Amini nedělá loutky s prázdnou hlavou, ale nechal nám tady prostor pro naší představivost, potažmo i pro naše rozhodování, co se týká našich sympatií k protagonistům. Já jsem se skutečně párkrát ocitla v situaci, kdy jsem byla na rozpacích, zda je mám přijmout, takové jací jsou a mít dokonce mé sympatie a nebo nasadit odsuzující vlnu emocí. Abych řekla pravdu, tak tohle přelévání ambivalentních pocitů mně zůstalo až do konce a toho si cením. I ta málomluvnost všech zúčastněných měla něco do sebe, protože tak zůstalo možná mnohé nevyřčené, ale přesto odhalené. Někdy méně znamená více a tohle známé rčení bych v tomhle případě ráda uplatnila. Posledních pět minut jsem sice musela zamhouřit jedno oko, ale i tak je to film, který stojí za to vidět i když zřejmě brzy zapadne v té změti tisíců dalších thrillerů. 75% (01.10.2014)

Podvodníček, podvodník a jeho žena. U trojúhelníku spojeného mamonem i nákloností jsem si užíval slibně rozdané thrillerové karty, řecké scenérie i postupné pustnutí Mortensena, který vinen svých všech vin dál jen kupil zločin na zločin. Zavlažován whisky a produkujíc ve velkém cigaretový popel však došel ke konci, kdy se po běhání v istanbulských uličkách objevil popel i na místě, kde míval klobouk a celá ta anabáze hříchu se dostala na úroveň pomíjivosti.. (24.06.2021)

Jediný okamžik, jediná scéna, nič hodné zapamätania, nič originálne. K tomu zle zrežírovaní herci, nevyhrotené momenty (v konečnom dôsledku pôsobili napínavo asi dva), a mne maximálne nesympatické exteriéry slnečného Grécka (je iné tam byť, nemám rád ani filmy z Havaja). Slabšie tri hviezdy a pre mňa jedno zo sklamaní roka (11.09.2014)

Navštívil jste Knossos? Proč bych tam chodil? Na Krétě jsem se narodil. Helada, země Oidipova, je koukavou, přesto tísnivou kulisou pro solidní detektivní drama, v němž mladík pase po ženě muže, který nápadně připomíná jeho otce. Film celkem úspěšně zaměstnává dvěma typy otázek. První množina souvisí s trojúhelníkem obývaným zajímavými postavami, jejichž profily jsou nedetektivně zajímavé a neurčité (a promiňte, že to prozrazuji, zůstanou takové až do konce). Druhá množina se pojí ke skvělému obsazení resp. tomu, jak se produkci podařilo do tohoto odvážně neokázalého snímku, jako stvořenému k televiznímu promítání po třiadvacáté hodině, naverbovat tak reprezentativní obsazení. Aragorn král Viggo Mortensen je zárukou kvality, Kirsten Dunst ještě spolehlivě svádí nejen hlavního hrdinu, nýbrž i diváky a skvělou práci odvedl i čím dál exponovanější Oscar Isaac. (16.09.2017)