Blbec k večeři

Když se setkají tři z nejlepších představitelů francouzského filmu posledních nejmíň dvacíti let, bylo by moc špatný, kdyby to dopadlo i průměrně. Ale nedopadlo, protože herecké výkony obou hlavních hrdinů doplňují kvalitně vypracovaný režisérův scénář nespoléhající na vulgární nebo estrádní humor, ale na vytříbenou francouzskou slovní i situační komiku dotaženou až téměř k dokonalosti (musím si nechat trošku prostoru k manipulování, ne?) a nesouhlasím, že je to tím, že Veber své řemeslo nezapomněl. Jistě, řemeslo ovládá s jistotou velmistra řezbářů, ale kvůli dobře zvládnutému řemeslu ještě nevzniká majstrštyk. K tomu je potřeba i dar od Boha, přinejmenším vnuknutí, nápad, jiskřička ideje a taky určitá dávka inteligence a znalosti lidí a vztahů mezi nimi. To všechno Veber měl (má) přinejmenším když točil Blbce k večeři. Z jeho příběhu je jasně poznat, že lidi má rád, že nechce kritizovat zle či jedovatě, že chce spíš dědečkovsky poklepat na rameno a říct: Opravdu se ti to takhle líbí, synku? Zamysli se nad sebou, nikdy nevíš, na které straně stolu budeš sedět ty. Líbil se mi tu hlavně ten rozpor úhlů pohledů různých lidí. A když se nad tím zamyslíte, všechno je jenom o úhlu pohledu, o vztahu k našemu zázemí a psychice, k našemu současnému duševnímu rozpoložení a dalších ryze subjektivních pocitech. Čili že blbcem je každej, někdo dýl, další víc, jiný přirozeněji. A poučení nakonec? blbcem se člověk nerodí, blbcem se musí stát dlouholetým podvědomým tréninkem. (21.07.2007)

Skvělá zpráva, Francouzská komedie je stále kvalitní a zábavná. A velikou zásluhu na tom má Francis Veber, který točí stále skvělé komedie (ne-li lepší) jako za časů své největší slávy (např. s Pierrem Richardem). A stačí mu k tomu jeden barák, telefon, čtyři chlapi, dvě kočky (dvounohé, samozřejmě :-)), necelých osmdesát minut a hlavně perfektní scénář. Thierry Lhermitte a Jacques Villeret jenom dokázali jací jsou znamenití herci a jaký mají komediální potenciál. A jako třešínka na dortu je výtečný český dabing (Viktor Preiss s Václavem Postráneckým) a úvodní chanson George Brassense přeložený a přezpívaný Jiřím Dědečkem. Znamenité. (19.06.2006)

Frantíci absurdito jednoducho vedia! Nie vždy to jednoducho vyjde. Milujem kvalitné komédie „made in France“, ale z deväťdesiatych rokov poznám aj humornejšie poňaté snímky ako je tento. Nie, že by som sa nezabavil a neoddýchol si. Naopak ma to ani na chvíľku nenudilo. Jednoducho som sa tešil trochu viac, ako som dostal výsledok. Inak to bolo skvelé, nápaditosť nemala hraníc. Blbec nemohol dostať lepšieho protagonistu, navyše to bolo rýchle a debilne geniálne. 85%. (30.01.2007)

“Haluz týždňa” , je tradícia kamarátov, keď si pozývajú na večeru “BLBCOV” , na ktorých účet, sa potom celý ten večer, zabávajú, majú z toho - neskonalú prču ! Akurát vo vlaku, natrafí Pierreov kamarát, na úradníka, ktorému ho dohodí, aby ho pozval na večeru, do ostávajúcej partie, kde ostatní, si zabezpečili svoje obete. Ale Pierreho - sekne v krížoch, pri športovej aktivite, a tak musí ostať trčať doma, bohužiaľ, úradník, Francois Pignon, je už na ceste k nemu domov, pritom netuší, o čo ide. Na spomínanú večeru - nedôjde, zostanú u Pierreho v byte, ktorý sa akurát pohádal, kvôli tomu s manželkou, ktorá je akurát na odchode, ďalej do bytu, príde - daňový kontrolór, smutná nymfomanka, udobrí sa so svojim kamarátom, ktorého považuje za rivala, a ten, má z tejto situácie, neuveritelnú pasiu, smeje sa zvláštnym spôsobom, do všetkého asistuje, práve - Pignon, ktorý týmto pánom a dámam, volá, popletie, aj Anciáša, oni, ony, potom dobehnú k Pierremu, pričom sa môže začať reťazec bizarných situácii... A otázka spočíva, kto je tu najväčší blbec ? Je to šialené, je to zábavné, má to francúzsky šmrnc, ubehne to ako voda, nenudím sa, vynikajúci scenár a herci, i samotný odborník na komédie, F. Veber. (08.02.2016)

Výborná komedie, která sice ještě nemá na svého mladšího brášku s názven Drž hubu!, ale je to skvělá zábava se spoustou zapeklitých situací. Scénář je napsán skvěle (autorem je sám režisér Francis Veber) a herecké výkony titulního blbce Jacquese Villereta a arogantního zbohatlíka Thierry Lhermitta jsou bezchybné. Francouzi umí točit inteligentní komedie, všichni by se od nich měli učit. (08.10.2011)