Kněz Léon Morin

Bůh není. Je jen hluboká lidská víra... poskytující nám velkou naději i v tísnivé situace, spojující nás v takových okamžicích blíž k sobě i navzdory odlišnému pohledu na svět. Jak silné, jak působivé. Mladý bezprostřední Jean-Paul a krásná, pohledná Emmanuelle rozehráli komorní drama, které jde až do samotné intimity lidské duše a naplno mě vtáhlo do dění. Oceňuji, že politika, náboženství i válka zde zůstaly spíše výraznou kulisou pozadí pro intimní lidské drama. Melville zapaluje v životě hlavních postav plamínek, který vzplane pomalu, snad i pro ty neslučitelné hranice náboženské a levicové ideologie se pořádně ani nerozhoří, ale zanechává o to hlubší zásah, silné emoce, spolu kráčející bezútěšnost i silnou útěchu. [90%] (13.05.2021)

Tak nějak nevím, co si o tom myslet. Vypadá to jak zfilmovaná nějaká příručka z nějakého katolického nakladatelství, pojatá formou rozhovoru věřícího a ateisty (resp. komunistického ateisty jako v tomto případě), do toho je bez ladu a skladu přimíchaná druhá světová, která zde nehraje žádnou větší roli, a celé je to okořeněné skrývanou erotikou a sexualitou - jak danou snad bisexuálním zaměřením hlavní hrdinky, které se líbí šéfová v práci i nakonec ten mladý kněz, tak otázkami nad skutečnými motivy mladého kněze. Naštěstí se ani v tomto nezachází do podrobností. Celé to je natočené navíc tak nějak bez duše - armáda pochoduje ulicemi městečka, ale v člověku to neprobouzí žádné pocity, prostě samotný atribut pochodování má vzbudit obavy, jenže nevzbuzuje. Stejně tak je to s hlavními hrdiny, kteří prostě jsou a nic o nich pořádně nevíme, neb film kašle na podrobné psychologické vykreslení jejich životů - o to povrchněji pak ony věroučné rozhovory žel vyznívají. Samozřejmě zazní mnoho věroučných pravd o poznávání Boha, o tom, že k víře si každý hledá jinou cestu, že existují určité ctnosti, jen mi přijde, že to podstatné o oběti a milosrdenství tam až tak moc nezazní. A u některých tvrzení by se možná dalo přemýšlet, jestli byla skutečně myšlena jako návod pro hledání cesty k víře. Ale jinak výprava, kamera a herecké výkony fajne, tam si není nač stěžovat. Jen to tak nějak odnikud nikam nejde (ačkoliv vím, že zde má jít primárně hlavně o tu cestu). (25.03.2022)

Málo známý film s J-P Belmondem v roli kněze byl natočen podle románu belgické komunistické spisovatelky Beatrice Beckové. V autobiograficky laděném příběhu (autorka byla vdovou po židovském manželovi), umístěném do druhé světové války ve Francii, jsou sice na postavě kněze patrná levicová rezidua a zároveň zárodky jisté pokrokovosti, ale v celku jsou zachovány pevné obrysy kněžství a katolické morálky. I když mne úplně nenadchl, přesto je nutno konstatovat, že jde o zajímavý a kvalitní film. Obě hlavní herecké postavy JPB a Emanuelly Rivy jsou vynikající. Nalezneme zde mimo jiné apel na vztah křesťanů k židům. Ostatně režisér Melville byl také Žid. (Upozornění: amatérské české titulky jsou dost špatné a zvláště v náboženských výrazech často i úplně nesprávné). (25.06.2012)

Viděl jsem ten film až teď, i přes to stáří oněch šedesáti let se mi to líbilo. Párádní zpovědník, jenž svou šibalskou upřímností přesvědčuje krásné ženy o věcech božských. Fantasticky se zhostil role kněze, přesto všechno, že to nebyla vyložená jeho parketa, tak odvedl svým způsobem perfektní schopnost vést zajímavé rozhovory o Bohu a víře v přitažlivém balení. Třeba má Bůh možná vlastní kriteria pro to, co je dobré a zlé, kdo ví? (19.07.2022)

Tomhuhle zapomenutému pokladu se nedostatky odpouštějí snadno: ať už jde o sem tam nedotáhnutou vedlejší dějovou linku nebo o sem tam až příliš levicový idealismus mladého pátera J.-P. Belmonda. Odpouštějí se snadno, neb zůstávají ve stínu krásných kladů: sebejistá, fešná mladá vdova, komunistka jak řemen, vleze do zpovědnice, aby padremu vysypala, co si o církvi myslí, jenomže chudák narazí na kněze, co se nedá, a k vlastnímu překvapení po chvilce odchází vyzpovídaná. Následují diskuse a diskuse a dlouhá cesta ke konverzi natočené tak diskrétně, nepateticky a věrohodně, že se v dotyčné leckterý obrácenec sám pozná. Jenomže tady příběh nekončí. Bývalá stranice totiž neobjeví jen víru, ale taky lásku a všechno by mezi dvěma hlavními hrdiny neodvratně směřovalo k posteli a k odhalení pokrytectví chlípných služebníků církve, kdyby… a v tom je právě půvab toho příběhu… a to právě nemohu napsat, protože by to byl spoiler. Každopádně děkuji panu Melvillovi a oběma hlavním představitelům za nádhernou poslední půlhodinu. [Tento starý film bude těžko sehnatelný jinak než v DivX – dostupné české titulky jsou však bídné a v mnoha momentech mění smysl vyprávění.] (20.10.2011)