Kamera:
Jean TournierHudba:
Christian DorisseHrají:
Alain Delon, François Périer, Pierre Mondy, Anne Parillaud, Andréa Ferréol, Marie-Christine Descouard, Michel Beaune, Richard Anconina, Philippe Castelli (více)Obsahy(1)
Roky ve vězení mu mohou vyvážit už jen ukradené diamanty, ale podsvětí nezapomíná... „V kapse mám 1000 franků, na sobě šaty starý deset let, ale něco mi říká, že mám vydržet..." říká hlavní hrdina filmu Bojovník Jacques Darnay, kterému soud vyměřil patnáct let za přepadení klenotnictví, při kterém byl majitel zabit a zmizely diamanty v hodnotě čtyř milionů franků. Darnay je propuštěn předčasně, protože policie doufá, že ji dovede k ukradeným diamantům. Jediný, kdo byl tehdy zatčen, byl Darnay a policie tuší, podsvětí to ví, že on nevraždil. Nicméně diamanty chtějí všichni. (Česká televize)
(více)Recenze (99)
Příběh z edice "Fleuve noir", což je ve Francii takový Harlequin pro muže. Zajímavé je, že v Česku sériově vyráběné příběhy pro ušlápnuté muže nemají velkou odezvu. Nick Carter či Leon Clifton jsou už jen zaprášenou minulostí pro pár šílenců. Ale ve Francii mají Delona, a podle vzoru větší, násilnější a erotičtější vznikl i tento standardní Delonův kousek - erotičtější, protože hééérečky ukazují svoji "petit chat" a chtějí jenom To jedno a hlavně chtějí být vlastněny tvrdými muži; násilnější, protože Delon vraždí jako stroj, a proto je fim i delší. Prostě točím pořád to jedno, tak musím přitvrdit! ()
Příběh, který má mnoho proměnných. Je neobyčejně flexibilní ... a jeho denním chlebem jsou klam a přetvářka, takže si prakticky až do poslední chvíle nemůžete být jistí, na kterou stranu se přikloní vrtkavá - a na rozdíl od nás smrtelníků neuplatitelná štěstěna. Přesto dle mého názoru představuje velice zvláštní a velice přitažlivý mix prohnanosti protřelého padoucha a bezelstnosti naivního dítěte ... 4,5* ()
Francouzské drama s A. Delonem v hlavní roli. Ihned po propuštění z vězení se J. Darnay dostává do šarvátky s ostrými chlápky, jdoucími za ukrytými diamanty, kvůli jejichž krádeži si hlavní hrdina odseděl 10 let. Jak už bývá dobrým zvykem, na neohroženého Delona si jen tak někdo nepřijde a on likviduje jednoho protivníka za druhým. Přestože Delonovi v tomto snímku už táhne na padesát, nic to neubírá na jeho mužném herectví a charismatu, což dokazuje skutečnost, že ve snímku stráví vášnivé moci s třemi různými ženami. Ve vedlejších rolích se představí F. Périer jako hlavní Darnayův sok Gino, P. Mondy, hrajícího sympatického kriminalistu, jemuž nekdo musí neustále zapalovat cigáro či A. Parillaud v roli krásné mladé Darnayovi milenky Natalie. Snímek hodnotím velmi nadprůměrně, jedná se o klasickou delonovku s úchvatnou kamerou a hudbou. ()
Klasická delonovka, kterých je dvanáct do tuctu a stejně se nijak zvlášť neomrzí. Delonův drsňák Darnay je přesně tím typem hrdiny, jakého fanoušci milují. Lehce zkažený, přesto spravedlivý, sympaťák, který má srdce v kalhotách jen v posteli s krásnou ženou. Nesmiřitelným mstitelem se stává až pod tíhou okolností, kdy mu zabijí jeho milovanou. Zvláštní je, že nejlepší hláška celého filmu zazní těsně před touto vlastně co do emocí nejsilnější scénou: Řekneš mi o co jde nebo mě necháš umřít blbou? Vůbec jeho vztah k ženám tu má pokaždé jinou podobu, jednou je důvěryplný, podruhé promiskuitní a nakonec i klasicky romantický. V závěru překvapila krutá a chladná vypočítavost hlavního záporáka a vzápětí trochu zklamalo podivné vypořádání s ním, ale celkový dojem i díky mladinké, nevinné ale setsakra přitažlivé Brutální Nikitě je velmi dobrý. ()
Patřím k těm, kterým se Delonová druhá režijní práce líbila krapet víc než debut ,,Kdo nastaví kůži.´´ V Kůži si vyzkoušel komediálnější polohu, roli lehkomyslného poldy Belmondovského typu a nutno podotknout, že korzovat s koženou bundou za doprovodu ulítlého osmdesátkového hudebnímu motivu mu tam šlu fakt dobře (:D) a i občasné hláškování se mu podařilo. Ale rozsáhlejší pokusy o humor jsem mu v tomto případě moc nevěřil a jako celek to nebylo úplně ono. Tady se podařilo v případné hře na Belmonda (kterou tak ráda zmiňuje Snorlax.:D) najít lepší balanc. Na Delonovi je sice už trochu znát stárnutí a že to nejlepší už má za sebou, ale některé hlášky v jeho podání mě zde slušně pobavily (:D) a zbytek odehrál docela seriózně, se svým typickým charismatem a uhrančivými pohledy, bez tlačení na pilu a nějaké imitace. Film si taky víceméně v pohodě jede svoje. Není to rozhodně žádná přelomově natočená invenční kriminálka, ale hudba je například velmi zdařilá (konkurence pro můj oblíbený song z Kůže.:D) a ve filmu je mnohdy i nástin napětí i nějaké temnější atmosféry, hlavně v otázce, kdo stojí za Delonovými pronásledovateli a v závěrečném překvapení padoucha. S lepší režíí to mohlo mít ještě větší účinek (tímto si asi vyvozuji, že Alain měl zůstat hlavně hercem) v té nevýrazné režii, některých ušmudlaných prostředích, nesympatických mladých hercích, i občasné přílišné agresivnosti (Delon odkrágne každého.:D) je to dost rozkročeno mezi starou francouzskou školou a už lehkým osmdesátkovým úpadkem. Ale zároveň třeba u scény prvního setkání Alaina s Nathálii se mi líbil nápad tmavého pokoje, kde jenom svítí záře venkovní reklamy. Celkově mě znovu obsazení sexy sekretářky z Kůže Anne Parliaud určitě potěšilo. Francouzských kriminálek samozřejmě není zrovna málo a řada je daleko lepších. Na druhou stranu pro ně mám určitou slabost, dlouhou dobu jsem žádnou neviděl, a na tohle se na ČT 2 nekoukalo špatně.. Bonus navíc je i krátký odkaz na Samuraje a jedno vtipné pomrknutí směrem ke Kůži a mému oblíbenému songu (:D.) Ale to vám neprozradím, abyste se měli v Bojovníkovi na co těšit a měli motivaci se podívat.:D A mohu slíbit, že místy to bude pořád trochu hustý a bude hrát skvělá hudba.:D Tak jsem zase tam, kde jsem byl. Ani ten ,,tác´´ nemám. ()
Galerie (22)
Photo © AMLF
Zajímavosti (6)
- Když jde v čase 01:57:00 Darnay (Alain Delon) kupovat rýč, tak si dvojce, která jej pronásleduje, pustí rádio. Začne hrát píseň „Bensonhurst Blues“ od Oscara Bentona. S prvními tóny a se slovy „a do prdele“ ji ihned přeladí. Jedná se o odkaz na předchozí Delonův film Kdo nastaví kůži (1981), kde se jednalo o ústřední melodii celého filmu. (Dodmund)
- Film věnoval spoluautor scénáře a režie Alain Delon slovy: „Svému učiteli René Clémentovi.“ (sator)
- Píseň v úvodu filmu znějící v baru je „Silentio“ od Carlose Gardela. (sator)
Reklama