Osudový kruh

Možná i čtyři. Stojí za vidění, snad i opakované. Trochu se tu mísí žánry, to mi tolik nevadí, ale vadí mi některé nepravděpodobnosti (vykopnuté okno vlaku z tohoto úhlu, nad hlavou toho poldy???), nedotaženosti scénáře (motiv s partnerkou atd.), a slabé pointování (ano, v životě je to taky bez point, ale tohle je příběh, nikoli život, tak tam sakra chci ty pointy mít). Já mám ale, pokud jde o vyprávění slovní či obrazové, specifickej vkus. Snímek vřele doporučuju. (16.10.2007)

Delon, Volonté a Montand jako zločinci, jež svede dohromady náhoda a spojí pouto přátelství a jeden velký plán a proti nim neústupný a nekompromisní Bourvil jako komisař Mattei. Velkým překvapením byl  právě výkon komika Bourvila a zkrocený Volonté (nijak mu to neuškodilo), nadchla hororová scéna s obyvateli  Jansenovy (Yves Montand) skříně a vlastně dojala upřímnost přátelství projevující se v jak jinak než tragickém závěru.  Filmový svět zádumčivého a tichého Melvilla se stává mou oblíbenou destinací.  Tiše jsem proplouval mezi ostrůvky klidu a  napětí, abych v závěru pohlédl do chřtánu osudového víru, který všechno a všechny stáhl pod hladinu a zůstalo jen to ticho... (14.12.2021)

S Delonkem dokoukám do konce všechno, i kdyby se zhostil role Paris Hiltonový řešící letité dilema jaké hadýrky vzít na svou kurví figuru, ale tohle bylo příliš dlouhé a zdechlé i na francouzskou kriminálku v době své největší slávy. Za zmínku stojí, že se ve filmu vůbec nestřílí a když už to náhodou přijde, v člověku neprobudí víc než malý dolíček na ksichtě. Naopak body nahoru za příjemnou, zamračenou, zasviněnou starofrancouzskou atmosféru, v mém případě ještě umocněnou úplně stejnou slotičkou venku za oknem. (02.04.2010)

Vsetci ludia su hriesnici. Narodia sa nevinny, no dlho im to nevydrzi. Brilantna kriminalka, ktora aj napriek svojmu veku posobi velmi moderne. Podobne ako v starsom Le Samourai, do filmu nas uvadza zaujimava azijska mudrost/porekadlo (...vsetci sa raz stretnu v Cervenom kruhu...), ktora je potom pre cely film naozaj priznacna. Hranica medzi zakonom a zlocinom je tensia nez sa na prvy pohlad zda (byvaly policajt v radach zlocincov, zlocinec v radach vezenskych dozorcov) a viac nez samotny konflikt zakona a zlocinu, do popredia vystupuje osudovost udalosti, do ktorych sa dostanu hlavny hrdinovia. Zanrovym vrcholom filmu je jedna z najuzasnejsich filmovych lupezi, ktora ma svojou "tichostou" a dokonalym prevedenim dokazala priputat ku kreslu viac nez akekolvek premodernizovane a modernou technikou preplnene rozpravky. Odporucam. (9/10) (13.08.2008)

To byly časy, kdy Francouzi brousili tyto krimi klenoty jako na výrobní lince. Jejich síla je především v dobře napsaných netuctových postavách, obvykle na obou stranách zákona, kteří nosí baloňáky a klobouky, tváří se zavile a jde z nich obří charisma. Opravdu mě zaujal Bourvil ve své patrně poslední roli. Ač komik, je zcela přesvědčivý v roli odhodlaného, trochu pragmatického, ale odpovědného komisaře, který patrně jako jediný na plátně ještě alespoň trochu věří v dobro v lidech. Někdo zde pro roli navrhuje Venturu, ale když pominu to, že Ventura se Melvillem rozešel ve zlém po Armádě stínů, tak je potěšující vidět, že kvalitní herci nemají jen jednu roli, kterou zvládají (u nás je takovým příkladem komika zvládajícího i vážné role třeba Menšík). A na druhé straně z tria zločinců nelze nevyzvednout Yves Montanda, bývalého policistu se skutečně děsivými stavy deliria tremens. Zase ten zvláštní syrový chlad, kterým tyto filmy oplývají, sychravý podzim, loupež, kdy desítky minut nezazní žádný dialog (ostatně ticho je tu vůbec velkým nástrojem pro tvorbu atmosféry). Jeden malý rozdíl oproti svým dobovým žánrovým souputníkům tu je, není tu prakticky žádná významnější ženská postava, ani oddaná manželka, ani femme fatale. Scénář si sice občas vypomůže pár náhodami, ale jinak bez výhrad. (01.07.2017)