Osudový kruh

Čtyři legendy francouzského filmu (Alain Delon, Bourvil, Yves Montand a režisér Jean-Pierre Melville) a jedna legenda filmu italského (Gian Maria Volonté) se sešly aby daly dohromady tenhle krimithriller, tak trochu pokus navázat na filmy noir. Rozhodně je to zajímavý film, Bohužel scénář má pár bot a nedotažených věcí, ale je dobré, že jsem se hned od začátku nedozvěděl, o co vlastně jde a celý děj se odkrýval postupně. Ve filmu je málo dialogů, a vrcholná scéna probíhá v naprostém tichu. Koho z herců bych chtěl obzvláště vyzvednout je Bourvil. Člověk by čekal, že bude hrát komického nešikovného poldu, který se marně snaží Volontého a Delona chytit, ale hrál tvrdého komisaře, a to tak, že skvěle. Původně měl jeho roli hrát Lino Ventura (a Volontého Belmondo). Co mi vadilo je absence čistě záporné postavy. Člověk z těch hlavních fandí každému - Delonovi, aby se mu to povedlo, Volontému, aby ho nechytli, i Bourvilovi, aby ho chytil. Montand je samozřejmě taky sympatická postava. Prostě tam chybí nějakej vyloženej hajzlík (trochu jsem čekal že to bude Volonté). Moc se mi ani nelíbila hudba. A film byl moc dlouhý - 140 minut je vážně moc. (20.07.2009)

Páni. Bourvilovo civilní herectví mě ohromilo stejně jako ta úchvatná scéna loupeže natočená takřka bez jediného slova. Osudový kruh je jeden z těch filmů, u kterých je člověku hned od začátku jasné, že nemohou dopadnout dobře, nicméně v to přesto stále doufá. Delon velice dobrý, ale ze silného obsazení dalších rolí (obzvlášť Yves Montand si svého expolicajta náležitě užil) nijak nevyčnívá, což pochopitelně není na škodu. (31.03.2013)

Klasická filmová detektivka vrcholné fáze svého rozvoje - tj. zhruba rozhraní třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století - má stále co skrývat. KRUH v této pomyslné stále nevyčerpané pokladnici patří určitě k tomu nejlepšímu. Režisérovi i klíčovým protagonistům tu již jiní vzdali příslušnou - a zaslouženou - chválu. Přesto si neodpustím zopakovat, že Bourvil od někdejšího prosťáčkovského pojetí svých komických postav suverénně dotáhl do maigretovských a poirotovských výšin, že Volonté, v mé paměti zafixovaný jako představitel angažovaných úloh (Giordano Bruno) i svým v té době ještě mladistvým vzezřením jako by představoval své druhé, značně pozměněné já. A obdobně září i Yves Montand, u nějž je i tady špičková pěvecká a herecká vloha vzácně vyrovnána. "Tvrdost" filmu si v ničem nezadá se svou americkou inspirací a naopak, psychologickým propracováním hlavních postav ji jednoznačně předstihuje. Podobných prvenství by si evropský film nejen ve svém francouzském zpodobení zasloužil víc. Zejména dnes, kdy jsme tak jednoznačně - často mimo svou vůli - válcováni řemeslnou hollywoodskou produkcí. (27.03.2010)

Podivná směs filmu noir, telenovely a psychologizujícího dramatu. 1) Spoiler. Tak si to shrňme. Zločinec Vogel se ve vlakovém kupé nenápadně osvobodí z pout a na první dobrou prokopne okénko (!) a vyhoupne se jím ven. Pronásledující komisař Mattei ho vykoplým okénkem následuje poté, co zatáhne za záchrannou brzdu. Po chvilce vzdává pronásledování, odchází na nádraží a po telefonu organizuje policejní zátah. V dalším záběru jsou na místě desítky policistů (!), běžících s několika zmatenými psy za Vogelem, který na ně má nějakých padesát metrů (!) náskok. Ihned poté přibíhá Vogel k potoku, svlékne se do slipů, lehce přehodí šaty na druhý břeh, asi pět metrů široký potok (!) přebrodí, vody má přitom po kolena (!). Na druhém břehu se oblékne a v klidu pokračuje v útěku, zatímco bezradné pronásledovatele vodní překážka zastaví (!) a oni spolu s překvapenými diváky jen zírají._____ 2) Spoiler. Prchající zločinec Vogel si náhodně (!) vybere auto právě propuštěného Coreye. Ten to náhodou (!) zpozoruje a nic neudělá, přesto, že mu je pravděpodobně jasné, o koho jde. Policejní kontrolu absolvuje v klidu a kufr neotevře se zdůvodněním, že mu zámek nefunguje (!). V tom okamžiku (!) policisty zaujme jiný řidič a oni nechají Coreye projet (!)._____ 3) Spoiler. Nenápadní poldové v kabátu a klobouku usedají v luxusním nočním podniku ke stolkům a rozmlouvají, aniž svým oblečením vzbudí jakoukoli pozornost okolí. Prchající zločinec Vogel, zřejmě vášnivý kuřák, ukrytý v kufru auta, se tam nechá zavřít i se zapálenou cigaretou. Akční souboje Vogela s jinými zločinci či s policisty připomínají české televizní inscenace šedesátých let._____ 4) Přihoďte 35letého Alaina Delona (Corey, právě propuštěný z vězení), kterého nemusím ani bez kníru a 53letého Bourvila (policejní komisař Mattei) v netypické nepříliš věrohodně ztvárněné roli._____ 5) Pomalé tempo dlouhých poklidných záběrů mě nevadí, je-li na co koukat, tady to platí tak napůl. Parodie to není, na to je film příliš vážný, syrový, chladný. Ale vážně tuto směsku nesmyslů brát taky nemohu. Tak co s tím? (29.05.2014)

Výtečný film, který se mi velmi líbil. Na dnešní dobu (bože, jak tenhle obrat nesnáším, ale lepší mě nenapadá) má tenhle film poněkud pomalejší tempo, ale to je po mém soudu spíše negativní vizitka pro současnou produkci, která je sestříhána tak zběsile, že se na to osobně nedokážu skoro koukat. Pokud mladší diváci odkojení všemi těmi Bourneovými ultimáty a podobnými sračkami náhle zhlédnou film jako je tento, nedivím se, že se mohou při sledování nudit a nedokáží udržet pozornost. Je to však problém na straně konkrétního diváka, nikoli filmu. Osobně mám tenhle typ žánrových filmů ze staré školy rád právě proto, že se takové filmy už dávno netočí. Snad jen škoda, že to v telce odvysílali v českém dabingu, byť velmi obstojném - vidět tenhle film v původním znění a v kině musí být vážně zážitek. (23.05.2013)