Osudový kruh

Výtečný film, který se mi velmi líbil. Na dnešní dobu (bože, jak tenhle obrat nesnáším, ale lepší mě nenapadá) má tenhle film poněkud pomalejší tempo, ale to je po mém soudu spíše negativní vizitka pro současnou produkci, která je sestříhána tak zběsile, že se na to osobně nedokážu skoro koukat. Pokud mladší diváci odkojení všemi těmi Bourneovými ultimáty a podobnými sračkami náhle zhlédnou film jako je tento, nedivím se, že se mohou při sledování nudit a nedokáží udržet pozornost. Je to však problém na straně konkrétního diváka, nikoli filmu. Osobně mám tenhle typ žánrových filmů ze staré školy rád právě proto, že se takové filmy už dávno netočí. Snad jen škoda, že to v telce odvysílali v českém dabingu, byť velmi obstojném - vidět tenhle film v původním znění a v kině musí být vážně zážitek. (23.05.2013)

Klasická filmová detektivka vrcholné fáze svého rozvoje - tj. zhruba rozhraní třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století - má stále co skrývat. KRUH v této pomyslné stále nevyčerpané pokladnici patří určitě k tomu nejlepšímu. Režisérovi i klíčovým protagonistům tu již jiní vzdali příslušnou - a zaslouženou - chválu. Přesto si neodpustím zopakovat, že Bourvil od někdejšího prosťáčkovského pojetí svých komických postav suverénně dotáhl do maigretovských a poirotovských výšin, že Volonté, v mé paměti zafixovaný jako představitel angažovaných úloh (Giordano Bruno) i svým v té době ještě mladistvým vzezřením jako by představoval své druhé, značně pozměněné já. A obdobně září i Yves Montand, u nějž je i tady špičková pěvecká a herecká vloha vzácně vyrovnána. "Tvrdost" filmu si v ničem nezadá se svou americkou inspirací a naopak, psychologickým propracováním hlavních postav ji jednoznačně předstihuje. Podobných prvenství by si evropský film nejen ve svém francouzském zpodobení zasloužil víc. Zejména dnes, kdy jsme tak jednoznačně - často mimo svou vůli - válcováni řemeslnou hollywoodskou produkcí. (27.03.2010)

Místo komentáře, snad prominete, (nebo klidně ne) protentokrát dvě otázky. Ostatně, už to zde několikrát (za všechny: dobytek, DaViD´82 (za „dobytkem“ je úmyslně čárka :-) zaznělo. Střihač dostal dovolenou nebo na něj nezůstaly money? Druhou otázkou bych dal za pravdu Enšpíglovi resp. první větě jeho komentáře. Souhlas, šok to byl opravdu pořádný. Řekne(te) mi někdo, kdo dostal ten šílený nápad, obsadit věčného dobráka od kosti, smolaře resp. ňoumu Bourvila do role nekompromisního komisaře Mattei(ho) ?! Korunu tomu všemu navíc nasadil dabing J. Brudera. Nevěděl jsem, jestli se smát, brečet nebo se porvat. Naštěstí? nebyl „nikdo vhodný po ruce“ a tak jsem alespoň pro sebe „objevil“ kouzlo noční Stromovky a při (hodně) dlouhém výběhu to ze sebe následně setřepal. Příště však zkusím (možná) radši jednoho panáka. Zabírá to (prý) podobně a nebolí od toho (druhý den) tak nohy. P.S. Tohle není osudový kruh, to je osudový omyl a chtělo to Venturu, souhlas, vymlouvat to nikomu nebudu :-) To Armáda stínů je (Melville) jiné kafe..... (14.05.2013)

Páni. Bourvilovo civilní herectví mě ohromilo stejně jako ta úchvatná scéna loupeže natočená takřka bez jediného slova. Osudový kruh je jeden z těch filmů, u kterých je člověku hned od začátku jasné, že nemohou dopadnout dobře, nicméně v to přesto stále doufá. Delon velice dobrý, ale ze silného obsazení dalších rolí (obzvlášť Yves Montand si svého expolicajta náležitě užil) nijak nevyčnívá, což pochopitelně není na škodu. (31.03.2013)

Tichá 25minutová loupež je veliká laskomina, překonávající všechny pozdější napodobitele, halucinogenní scéna s ještěrkami potěšila stejně jako proti svému typu obsazený André Bourvil, ale jako celek za mě na gangsterku příliš mnoho umění a na umění příliš málo přesahu nad rámec samotného nápadu udělat pomalou nemluvnou existenciální žánrovku. Navíc jsem si až na pár výjimek (Rocco a jeho bratři, Dva muži ve městě) nějak nikdy nesedal na zadek z Delona, takže přes uznalé pokyvování hlavou těžko někdy najdu důvod těch 140 minut absolvovat znovu. (01.05.2018)