Vdova

Velká škoda, že film netrval trošku déle, aby více vynikl vztah Jeana k vdově Coudercové. Obrovskou sílu příběhu ve které si hlavní slovo vzala madam hamižnost to však příliš nesnižuje, zejména díky konci filmu. Postava Alaina Delona je přesně moje gusto a Alain Delon podobné role prostě zvládá naprosto jedinečně. Nezmínit však výborný herecký výkon Simone Signoret by bylo ode mě super hulváctví. Simone Signoret zahrála svou roli, tak, jako kdyby už od narození byla vdova. Velká škoda, že film netrval déle, aby více vynikl herecký talent Simone Signoret a Alaina Delona. Obrovskou sílu příběhu ve které si hlavní slovo vzala madam hamižnost to však příliš nesnižuje........., kurva, ale to už jsem přece psal o pár řádek výš. Toto je učebnicová ukázka tzv. komentátorského kruhu, kdy už komentátor nemá co komentovat, ale pořád komentuje. (08.03.2008)

Byl jsem nadšen. Klasická záležitost ve stylu psychokrimi, velmi dobře zrežírovaná, velmi dobře zahraná, film od kterého se neodchází ani vařit, natož na WC. Alain Delon a Simone Signoret, velmi podobné prostředí jako ve Spálených stodolách . Simone Signoret má dokonce totožnou roli statkářky. Film je dabován Trávníčkem a Obermaierovou, kteříž jsou profíci, co to nekurví na rozdíl od moderního za prd stojícího dabingu. O rok později točí Pierre Granier - Deferre Kočku. Ta je taky skvělá. Nenechte si to ujít. (13.06.2010)

Alain Delon a Simone Signoret bol filmový pár, ktorému to pred kamerami neskutočne slušalo. Spolu so Spálenými stodolami je Vdova ich ďalším geniálnym spojením do páru, kde to medzi nimi ľudsky iskrí, je medzi nimi napätie a je cítiť nevýslovná spriaznenosť a pochopenie. Škoda, že spojenie mimo Francúzsko docení tak málo divákov. Vdova pôdorysom tak trochu pripomenie western, kedy osamelý chlap zdanlivo bez minulosti prichádza do mestečka a rozpúta tu búrku, v tomto prípade ale najmä v ženských dušiach. Nechýba ani prestrelka, o mužovej minulosti sa však na konci filmu dozvieme viac. (08.03.2016)

Simone Signoret v režii pana Granier-Deffera podruhé. V Kočce jí Granier-Deffer (ve stejný rok) svěřil postavu staré ženy v zruinovaném vztahu na pokraji manželské katastrofy, ve Vdově se Signoretová představuje naopak jako vdova, v jejíž životě po příchodu nového mladíka na farmu zdánlivě blýská na lepší časy. Knížka Georgese Simenona se tady znovu stala podložím pro vytvoření základu a atmosféry k hereckému koncertu, vedle slavné herečky tentokrát exceluje Alain Delon coby muž s nejasnou totožností. Granier-Deffer uměl za pomocí skvělých herců natočit působivá komorní dramata, svým děním často uzavřena na půdu jednoho domku. I když pokud jde o plné hodnocení, zmiňovaná Kočka nebo i Klec mne zasáhly o něco víc. 85% (10.06.2020)

Škoda, že tenhle příběh nešel ještě více do hloubky, ale i tak jsem dostala to, co jsem si představovala. Siomone Signoretová předvedla výkon hodný Oscara. Její vdova byla na tolik reálná, že jsem jí to uvěřila. Alain Delon působil na drsném francouzském venkově jako závan čerstvého větru. Nejdříve jsem si myslela, že ta závěrečná scéna byla zbytečná, ale nebyla. Příběh k tomu to konci směřoval od začátku a závěr se tak ukázal jako nevyhnutelný. (08.05.2010)