Suki tte iina jo.

Tachibana Mei je osamělá dívka, která má pocit, že kamarády nepotřebuje. Kurosawa Yamato je její úplný opak a tak když ho skopne ze schodů a navíc ho odmítá, hned začne jeho srdce bušit jen pro ni... Příběh starý jako lidstvo samo... eh, nebo ohrané klišé? Who cares... však je to nakonec jedno, tenhle příběh prostě plní to co slibuje a to je taková ta naivně romantická story o středoškolácích. Bylo to celkem milé, v poslední době asi to lepší z daného žánru co jsem viděla. Kresba mě nic moc nezaujala a ani hlavní hrdinové mi nebyli extrémně sympatičtí. Loni jsem viděla film z roku 2014 a co si pamatuji, tak mi vyhovoval víc než anime, možná taky proto, že obsahoval v hlavní roli Fukushi Sotu. (15.02.2017)

Opravdu nevím, jak je možné, že v jedné sezóně se objeví dva seriály, v nichž hrdince zásadním způsobem změnila život smrt "třídního" králíčka a izolovala je od kolektivu. Obě nyní proplouvají osamoceně životem, aby náhle vpadnuvší láska otřásla jejich nedůvěrou v lidskou dobrotu a umožnila jim získat nejen chlapce, ale i řadu kamarádů a kamarádek. Je s podivem, jak obě dívky snadno, ba okamžitě získají návyky, které je pasují do rolí rádců stran důležitých životních rozhodnutí. Obě lásku získají nečekaně, beze snahy, obě neustále trpí pochybnostmi, které musí asi být děsně otravné, leč chlapci je neúnavně rozptylují. Ty oscilace máměrádanemáměrádamáměrádnemáměrád by snadno vyhladily kopretinovou louku. +++++ Tonari no kaibutsu kun mi je proti Sukitte ii na yo o malinko bližší, neboť i přes značnou abnormalitu hrdinčina milce, danou jeho poruchou sociálního chování, mívá onen alespoň celou škálu nálad oproti běloprincovskému psíku, který odevzdaně má rád všechny a miluje jen ji. Popelka Tachibana si prince Kurosawu získala svoji nedostupností. Narozdíl od ostatních dívek, které by se mu k nohám složily hned, ona tak učiní až na samém konci prvního dílu. První pusa odplaví její sebevědomí a náhle zbezmocní před tím dokonalým chlapcem. Zaslouží si ho? Neví, pochybuje, trápí se. Ale on je kabrňák a stále a znovu ji činy i slovy říká: "Miluji tě, miluji tě, miluji tě." Pokud ho to neunaví tak, jako to unavilo mě po sedmém dílu, budou se milovati dodnes. Ať se dojímají jiní. Ať se seriály liší tak, aby se mohly lišit i komentáře. (24.11.2012)

Ono, že se nejpopulárnější kluk na škole zakouká do nenápadné holky, která ho jako jediná nepronásleduje a naopak mu dává najevo, že na něj kašle, není vůbec nic divného. To je vcelku běžná záležitost i v životě: nezájem plodí zájem. Škoda, že po prvních dílech ztratil Kurosawa velkou dávku svého rošťáctví a Mei přišla úplně o svou bojovnost a stala se z ní submisivní kuňka. Pořád ale je na co se dívat, přestože se dění moc neposouvá. Už i jen třeba proto, že Kurosawa je i jako kreslená postavička prostě rozkošný. ___Téma šikany je zpracováno dobře. Sice lehce pohádkově, jak se šikanování vzájemně podpoří, ale základ je reálný. SHRNUTÍ: Proč tě šikanují? Protože jsi moc malá, moc prsatá, moc tlustý, moc hezká, ošklivý, divný….. Šikanují tě, protože nechtějí být sami šikanovaní. (06.08.2019)

Já. Chci. Další. Sérii! V druhém dílu bylo více polibků, než v kterémkoli jiném romantickém anime. Jak se neoblíbená holka zamiluje a najde si kamarády. Klišé? Jistě, že ano. Ale tohle bylo naprosto úžasné. Charaktery se pomalu vyvíjí, a nakonec i ta největší svině dokáže být milá. Kresba úchvatná. Yamato je fakt sladký. ^^ Spíše pokoukání pro holky. (05.02.2013)

Mei už od dětství byla mimo kolektiv, kvůli neblahé události z které jí děti obvinili. A tak se dál plouží životem neviděná, nemluvná a občas šikanovaná. Tedy do té doby než se o ní začne zajímat nejkrásnější a nejpopulárnější kluk na škole. Ano, je to klišé a podobá se to X dorama a jinych anime, ale co naplat, když si dívky zapláčou a budou držet palce, aby jim to přátelství a pak láska vydrželi, tak to bude mít úspěch. (09.10.2012)