Malostranské humoresky

Tento film mi kdysi unikl a teprve teď na doporučení kamarádů jsem si ho pustil. Hodnocení zde nevypadalo dobře, ale opak byl pravdou. Praha je dnes Babylonem, který ve spěchu a neuvážených přestavbách ztrácí svůj Genius loci. Ne všichni Prahu ale vidí nutně realisticky. Vždycky měla své kouzlo, tajemno, mystično. A tady se nám filmaři pokusili tu atmosféru přiblížit. Dobu, kdy se všichni na Malé Straně znali, zdravili se, pili spolu. Dneska se tam často ani člověk nedomluví česky. Celý film se odehrává v hospodě nebo kolem ní. Ta byla po staletí centrem všeho důležitého a proto v ní taky všichni sedí, aby o něco nepřišli. Filmaři zkrátka chtěli Prahu vidět krásnou, poetickou, trochu strašidelnou. A to se myslím povedlo dobře. Do takové Prahy bych se klidně nastěhoval zpátky. Do té dnešní ale ne...80% (11.07.2012)

Pokus tří začínajících mladých režisérů-studentů FAMU natočit povídkový film podle stejnojmenné knihy Karla Pecky vzdávající hold geniu loci Malé Strany a sekundárně i Malostranským povídkám Jana Nerudy, ke kterým odkazují již názvem celého projektu (a obsahem první povídky Buldoček). Problém však tkví v tom, že postihnout ducha tak nehmatatelného, jakým je duch místa, je velmi obtížně proveditelná záležitost a z filmu tak přímo ční snaha o vytvoření oné melancholicko-magické atmosféry, problém je ale v tom, že všichni tři zúčastnění se snaží především o svou verzi magického realismu (nejsilněji v povídce poslední - Garden-Party s vernisáží) a uniká jim podstata. Stejně jako Neruda i Karel Pecka zalidnil prostor svých povídek figurkami, na plátně z nich ale zbyla spíše torza, figury bez řádné motivace a hloubky (snad jediná solidní figura je architekt Karla Heřmánka). Celý povídkový projekt hledá především nějakou jasnější koncepci, koncept humoresek vzešlý z předlohy se do spíše vážně míněného filmového projektu přenést nepodařilo a atmosféru šedavých 80. let možná tak na půl... Kladem je určitě hudba Vladimíra Wimmera a především silné herecké obsazení, mimo velkých hereckých jmen (a Josef Kemr to v sobě prostě má...) se ve filmu objevuje i sám autor knižní předlohy spisovatel Karel Pecka, který tu hraje sám sebe (i když jeho skutečnou roli k disentu dotlačeného protirežimního spisovatele svěřili autoři právě panu Kemrovi...). Malostranské humoresky nenadchnou, ale ani nezklamou, je to prostě filmový pokus...a jako takový je ho třeba vnímat... (28.12.2011)

Za snahu zachytit mizející Malou Stranu i s jejími lidičkami a atmosférou dávám víc než si film zaslouží **** Pro pana Kemra to byla poslední filmová role a na natáčení ho vozili už těžce nemocného ze špitálu. Ve filmu se objevuje i spisovatel Karel Pecka, hrajícího sám sebe, na jeho neradostných knihách jsem vyrůstal... (02.09.2009)

Matoucí a zavádějící je název filmu, přestože tvůrci to asi mysleli dobře. Obsah by nebyl zcela marný, ale ruší jej rádoby spojující vstupy s buldočkem, záběry do "nikam" a nevhodná hudba. Přitom všechny povídky spojuje osazenstvo hospody U černého vola. Celkově by byl děj i zajímavý, ale umělecké ztvárnění, snad snažící se navodit poetiku, působí spíše protikladně. Dojem zachraňuje také velice silné herecké obsazení. (13.12.2018)

Jeden z nejhůře natočených filmů devadesátých let. Dokud jsem neviděl Cestu z města, myslel jsem, že horší už to být nemůže, protože takhle diletantský scénář a režie se opravdu jen tak nevidí. Skutečně velmi trapný film, který si ale zaslouží jednu hvězdičku kvůli některým hercům, kteří to přece jen částečně zachraňují. (11.04.2003)