Malostranské humoresky

Poviedkový film zložený z troch poviedok, kde som pomaly ani nepostrehol prechod medzi prvou a druhou. Zato prechod medzi druhou a treťou bol až tak razantný, že to celku uškodilo. Celý film si kradne pre seba Karel Heřmánek a je to okrem jeho charizmy dané aj dobre napísanou postavou a tak trochu aj tým, že väčšina chlapov by tiež chcela byť tak obletovaná ženami ako Žorž. Garden-Party s vernisáží je už skôr kvázi- umeleckou pózou, kde sa okláňame od vykreslenia života jednotlivých postáv a dostávame sa k dôrazu na atmosféru a premyslenému komponovaniu záberov. Pre niekoho bude práve ona vrcholom filmu, pre mňa celok skôr rozbíja a dostáva ho niekam inam, kam pôvodne smeroval. 70% (15.12.2018)

Pokus tří začínajících mladých režisérů-studentů FAMU natočit povídkový film podle stejnojmenné knihy Karla Pecky vzdávající hold geniu loci Malé Strany a sekundárně i Malostranským povídkám Jana Nerudy, ke kterým odkazují již názvem celého projektu (a obsahem první povídky Buldoček). Problém však tkví v tom, že postihnout ducha tak nehmatatelného, jakým je duch místa, je velmi obtížně proveditelná záležitost a z filmu tak přímo ční snaha o vytvoření oné melancholicko-magické atmosféry, problém je ale v tom, že všichni tři zúčastnění se snaží především o svou verzi magického realismu (nejsilněji v povídce poslední - Garden-Party s vernisáží) a uniká jim podstata. Stejně jako Neruda i Karel Pecka zalidnil prostor svých povídek figurkami, na plátně z nich ale zbyla spíše torza, figury bez řádné motivace a hloubky (snad jediná solidní figura je architekt Karla Heřmánka). Celý povídkový projekt hledá především nějakou jasnější koncepci, koncept humoresek vzešlý z předlohy se do spíše vážně míněného filmového projektu přenést nepodařilo a atmosféru šedavých 80. let možná tak na půl... Kladem je určitě hudba Vladimíra Wimmera a především silné herecké obsazení, mimo velkých hereckých jmen (a Josef Kemr to v sobě prostě má...) se ve filmu objevuje i sám autor knižní předlohy spisovatel Karel Pecka, který tu hraje sám sebe (i když jeho skutečnou roli k disentu dotlačeného protirežimního spisovatele svěřili autoři právě panu Kemrovi...). Malostranské humoresky nenadchnou, ale ani nezklamou, je to prostě filmový pokus...a jako takový je ho třeba vnímat... (28.12.2011)

Moje hodnocení je neobjektivní, proto jsem se dlouho vyhýbal jak hvězdičkám, tak komentáři. Měl jsem tu čest poznat osobně pana Karla Pecku, výjimečného člověka, podle jehož knihy je film natočen, seděl jsem u stolu štamgastů U černého vola a mám jako důkaz i fotku, vím, že tam pan Kemr chodil skutečně na pivo, a z FAMU znám všechny ty kluky, kteří to točili a kdoví, kde je jim dnes konec. Každá povídka je podaná jinak a asi nejméně se mi líbí Garden-Party, obě zbývající mají přesně ten feeling, tedy pocit, jaký Malá Strana a Nerudovka kdysi měly, když se tam lidi ještě znali, když tam byly hospody pro chudé umělce, a ne bohaté zahraniční turisty, a lidé tam skutečně bydleli a vídali se a povídali si, ne jako dnes, kdy jsou tam předražené kancly, a když nejsou turisti, nepotkáte tam ani nohu. Film má svou poetiku a je dnes vlastně svědectvím těch dávno ztracených let, 80. i 90., tohoto kdysi lidského místa. Kam se podobní lidé poděli a jsou vůbec ještě? Moje nejoblíbenější hláška je Nárožného povídání o tom, proč jako spisovatel detektivek na volné noze vstává ráno v pět, ačkoliv nemusí. Jinak film není ani tak o ději nebo akci, jako o pocitu (pocitech).Souhlasím s komentářem dr.fishe. (23.10.2020)

Tento film mi kdysi unikl a teprve teď na doporučení kamarádů jsem si ho pustil. Hodnocení zde nevypadalo dobře, ale opak byl pravdou. Praha je dnes Babylonem, který ve spěchu a neuvážených přestavbách ztrácí svůj Genius loci. Ne všichni Prahu ale vidí nutně realisticky. Vždycky měla své kouzlo, tajemno, mystično. A tady se nám filmaři pokusili tu atmosféru přiblížit. Dobu, kdy se všichni na Malé Straně znali, zdravili se, pili spolu. Dneska se tam často ani člověk nedomluví česky. Celý film se odehrává v hospodě nebo kolem ní. Ta byla po staletí centrem všeho důležitého a proto v ní taky všichni sedí, aby o něco nepřišli. Filmaři zkrátka chtěli Prahu vidět krásnou, poetickou, trochu strašidelnou. A to se myslím povedlo dobře. Do takové Prahy bych se klidně nastěhoval zpátky. Do té dnešní ale ne...80% (11.07.2012)

Matoucí a zavádějící je název filmu, přestože tvůrci to asi mysleli dobře. Obsah by nebyl zcela marný, ale ruší jej rádoby spojující vstupy s buldočkem, záběry do "nikam" a nevhodná hudba. Přitom všechny povídky spojuje osazenstvo hospody U černého vola. Celkově by byl děj i zajímavý, ale umělecké ztvárnění, snad snažící se navodit poetiku, působí spíše protikladně. Dojem zachraňuje také velice silné herecké obsazení. (13.12.2018)