Ptáci a lidé

Bizarní, to je to správné slovo, kterým popsat zážitek z návštěvy této projekce. Byl to opravdu velmi originální úlet - ptačí úlet. Režisérka Pascale Ferran rozdělila film na dvě velké kapitoly a epilog. Nejdelší první kapitola nazvaná "Gary" udržuje diváka v neustálém napětí a očekávání kam to vlastně celé směřuje. Co když se člověk rozhodne ze dne na den všechno změnit? Tuto otázku si klade hlavní hrdina Gary a spolu s ním i divák. Druhá kapitola nazvaná "Audrey" je vyhrazená hotelové pokojské, která zažije opravdu nezvyklé události. Jako byste se rázem ocitli v nějakém jiném filmu. Celý příběh se zdá být naprosto podivný, ale v závěrečném "Epilogu" se vyklube náznak nějakého propojení obou kapitol. Pro mě zatím nejpodivnější film na tomto festivalu. Na závěr chci ještě zmínit jednu naprosto úchvatnou scénu z ptačí perspektivy (zase ti "ptáci") na noční pařížské letiště Roissy. MFF KV. (09.07.2014)

Myslím, že se z tohoto filmu dalo vytřískat o dost víc. Ten námět není vůbec špatný - dvěma lidem se během jednoho krátkého období naprosto změní život. Jenže bohužel celou dobu jsem měl pocit, že je to neskutečně utahané a že bych chtěl na postavy křičet, ať se něco děje, ať udělají cokoli jiného, než dělají. Fyzicky mě to nudilo. (08.10.2016)

Jeden hotel, jeden deň, dvaja ľudia z úplne odlišných svetov. Keď už mám pocit, že som sa dostal do deja, odrazu príde prapodivná pasáž o prevtelení do vtáka a som stratený. Po pravde, veľmi neviem, o čom ten film vlastne bol, ale tvorcovia zrejme chceli poukázať na nekonečnú mieru ľudskej imaginity a slobody, ktorá v každom človeku drieme. Na jedno pozretie je to fajn a trošku vám to rozšíri obzory. 60 % (30.09.2017)

Existencialismus v ryzí ptačí podobě. Ze začátku tu vidíme sérii obyčejných lidských životů, u kterých převládá všudy přítomný zmar, který si před ostatními nechtějí připouštět. Pak se jedna uklizečka převtělí do ptáka a pozoruje tyto lidi, jak se chovají, když jsou sami. Je jasné, co je tím myšleno, ale znova bych podobný film vidět nemusel. Záběry nicméně zajímavé a Anaïs Demoustier klidně rád zase někde ocením. (09.03.2017)

Filmu jsem neporozuměl. Dobrá, americký inženýr se chce oprostit od dosavadní rutiny a odchází ze Sillicon Valley i od manželky. Sice dost dobře nevíme proč, moc se o něm ani nedozvíme. A Audrey, to bylo světélko v jinak bezobsažném filmu, ovšem dokud se neproměnila ve vrabce, což jsem nepochopil vůbec. Asi nějaká metafora, ale nevím čeho. Signál satelitu byl dnes slabý a občas vypadával obraz, možná, že se nakonec s tím americkým ajťákem políbili, ale to už mi nešel obraz vůbec... (07.07.2018)