Bažanti jdou do boje

V době, kdy svět ovládl herecký spolek Monty Python z Anglie, nemohla přece velká Francie zůstat pozadu, anebo to byl celosvětový trend, který se vyznačoval třeštěním na druhou neboli humorem ad absurdum. Možná si to srovnání nezaslouží, ale přišlo mi po celou dobu, že to jaksi kopíruje snahu o nenávazný humor, skeče a gagy zasazené do různých ikonických prostředí, zde kasárna nebo venkov, oblíbená i u Monty Pythonů. Proč nebýt konkrétní. Bažanti procházejí martyriem vojny tak, že na sebe lepí jednotlivé skeče: výcvik, kasárna, u lékaře, přehlídka, vězení atd. To vše najdeme i u Britů. On už i obal DVD evokuje legendární montypythonovský skeč o sportovním programu pro pacienty chirurgie. O to víc mi přijde zvláštní, že v totalitním Československu tehdy pouštěli francouzské bažanty, ale britské krajty ne. Každopádně, když se divák odprostí od této srovnávačky, u filmu se vydatně pobaví. Některé nápady, zvlášť ty originální, stojí za to. Některá místa vyzní dost trapně, ale věřím, že tenkrát se tomu museli lidi strašně řechtat. (05.02.2014)

Bažanti jdou do boje jsou další z řady filmů od francouzské komediální skupiny Les Charlots (u nás známí pod přezdívkou Bažanti, dle svého prvního úspěšného filmu). Pro mě byl tento film (a jejich první Čtyři sluhové) důstojným rozloučením s touto komediální skupinou. Jak jsem psal už v jiných komentářích k jejich filmům, svého vrcholu pro mě dosáhli ve filmech Blázni ze stadiónu a Velký bazar. Jejich druhý „film z armády“ se sice vcelku povedl, ale na ty další si už raději dám zajít chuť. S velkým počtem jejich filmů se zákonitě musí snižovat kvalita a počet povedených gagů. Když se skupinou Les Charlots budu chtít pobavit, zvolím něco, o čem vím, že mě dokáže pobavit. Nechci si raději dále kazit chuť jejich už lehce obehraným, stále opakovaným a naředěným humorem. Teď je to ještě za tři slabší hvězdy, ale stejně jako Claude Zidi je už opustím. (27.07.2023)

"Měli jsme jít do civilu už před půl rokem. Jenže jsme trčeli pořád v base." Nostalgická vzpomínka na rebelující Bažanty je mnohem vtipnější než snímek samotný. Nicméně útěky z vězení, škádlení seržanta Belleca, pohov vleže, neskutečně obří plná polní, svatebčané v kadibudce, dojení býka či obrana statku před armádou patří k tomu, na co se prostě nezapomíná. (25.12.2018)

Řekl bych, že stupeň obliby filmů s Les Charlots se dost odvíjí od toho, kterej z nich jsme viděli první. Proto u mě vždycky povede Velký bazar. Tihle bažanti jsou zábavní jenom průměrně, ale zvláště Jacques Seiler si to musel moc užít:-) Závěrečná část s bitvou o statek je sice narvaná vtipama, ale mě osobně se vnucuje srovnání s filmem Mandrin, který jsem viděl nedávno. Takže celkově jen lehce přes 50%. (24.02.2012)

Nedalo mi to a po shlédnutí prvního dílu, který byl velmi rozporuplný jsem si pustil toto pokračování a musím říct, že jsem byl zprvu mile překvapen, bažanti stále válčí na vojně, jejich oblíbeným místem je opět vojenské vězení a na rozdíl od prvního dílu dojde k veliteli tolik vytouženému ostříhání této skupiny mániček v uniformách. Rázem před námi stojí "jiná" parta vojáků, kteří bohužel mají pořád stejné umění pokazit na co sáhnou. Není proto divu, že pro jejich velitele je tato partička trnem v oku a snaží se pro ni najít adekvátní práci, kterou by nezpackali. Bažanti si ve filmu vyzkouší několik prací a nutno podotknout, že u některých jsem se hodně zasmál. Nejvíce vtipným momentem za celý film je pokus o útěk, nicméně od tohoto momentu začne film značně pokulhávat a opět se změní v trapnou frašku, kterou nezachrání ani povedený konec. Skupina hlavních představitelů se zmenšila o jednoho člena a opět zde řádí přísný seržant Bellec v podání Jacquese Seilera a nutno dodat, že jeho výkon je úžasný a tato role dokázala nejvíce pobavit. Celkově film hodnotím jako zajímavou komedii, která bohužel kvality předchozího dílu nepřekonala a potěší spíše milovníky bláznivého humoru a fanoušky této party bývalých hudebníků. Moje hodnocení 40% (14.05.2012)