I quattro dell'Ave Maria
Four Gunmen of Ave Maria
Tromfové eso
Ace High
Režie:
Giuseppe ColizziKamera:
Marcello MasciocchiHudba:
Carlo RustichelliHrají:
Eli Wallach, Terence Hill, Bud Spencer, Brock Peters, Kevin McCarthy, Riccardo Pizzuti, Livio Lorenzon, Bruno Corazzari, Federico Boido, Dante Cleri (více)Obsahy(1)
Bud Spencer a Terence Hill v boji s nebezpečnými pistolníky a falešnými hráči... O velkých penězích a účinných intrikách, o dvou přátelích, kteří lehkovážně pozbyli a s velkou námahou nabyli zpět své bohatství, o mužích, kteří dokáží nebezpečně dobře zacházet s pistolí, a o jiných, kteří se vyznají ve falešných hrách. O tom všem a ještě o mnohém jiném vypráví s nadsázkou a trochou ironie film z Divokého západu, který v roce 1968 natočil režisér Giuseppe Colizzi. Role nerozlučných kamarádů, jež se snaží dostat ke svým penězům, Colizzi svěřil populární herecké dvojici Bud Spencer a Terence Hill. Jejich společníkem se v roli mazaného Cacopoulose stal Eli Wallach, představitel obávaného Calvery ze slavného filmu Sedm statečných. Dobrodružná cesta za zlodějem je provázená pro tento žánr typickými potyčkami a rvačkami, které vrcholí velkolepou bitkou v kasinu. Film patří do série populárních italských westernových komedií, nazývaných též spaghetti-westerny. (Česká televize)
(více)Recenze (111)
Zdatná konkurence Leoneho westernům, výborná dvojka Spencer a Hill s Eli Walachem, Hill uměl zahrát i tvrdé chlápky, modré oči z osmahlé tváře přímo září.Škoda, že nikde nemohu sehnat titulní píseň , jen dokresluje výbornou atmosféru.Hrozně se mi také líbí dabing, Rudolf Hrušínský jako Spencer byla trefa do černého ()
Co do děje je pokračování Bůh odpouští... já ne! možná o něco složitější záležitostí, poněvadž na první díl celkem úzce navazuje. Jednoznačně mu prospěl odlehčenější styl, jenž má z větší části na svědomí nenapodobitelný Eli Wallach, který si tu v podstatě zopakoval roli Tuca z Hodného, zlého a ošklivého. Ačkoliv jeho scény patří jednoznačně k vrcholům filmu, hlavní dvojice se nenechala zastínit a především Spencer exceluje (za vydatného přispění Hrušínského dabingu). I Colizzi, který setrval na režisérském postu, se přiučil od Leoneho a výrazně tím filmu pomohl. Trumfové eso obsahuje řadu skvělých momentů a závěrečný souboj patří k těm nejkrásnějším, jaké jsem zatím viděl. Pro mě jeden z nejlepších westernů vůbec. ()
Hodně povedenej western, kde zápletka nikdy není vyloženě předvídatelná a charaktery se tam pěkně charakterizujou. Eli Wallach zúročil zkušenosti z ošklivýho a i když ho hrál dost podobně, neomrzelo to. Terence Hill jako správnej drsnej kobvoj a né jak ho známe z Leoneho filmů (jako střeštěnýho vyzubenýho modrookýho šaška ala pozitivní postava) - dokonce i to pončo, klobouk a cigáro připomínající Eastwoodovy trvďáky se k němu hodilo. A klasickej drsnej Bud Spencer, kterej sice furt mlátí rukama kolem, ale sem tam taky sáhne po zbrani. Všichni maj sem tam dobrý hlášky. Pro mě asi nejlepší film, kde ti dva spolu hráli, protože to nebylo dělaný uplně jako komedie. Prostě mi to hodně připomnělo Leoneho nejlepší kousky, dokonce i ta hudba mi místama připomínala jejich atmosféru Jestli takhle má vypadat správnej spaghetti western, tak musim jenom kejvat hlavou... PS: akorát krev byste tam hledali marně... :-( ()
Pokračování "Bůh odpouští, já ne" se nese víceméně ve stylu prvního dílu. Není to tak drsné, neumírá se tu jak na běžícím pásu a je tu dokonce i jedna vtipná bitka, ale jinak je to v podstatě totéž. Nasraný Hill a ještě nasranější Spencer pronásledují Eliho Wallacha, který jim ukradl prachy z konce prvního dílu a nedobrovolně se stává komplici jeho pomsty proti trojici co ho zradila. O humor se tu stará paradoxně hlavně vykutálený podvodníček Wallach. Opět platí totéž co v prvním díle - slušné, ale ale žádná hitparáda. ()
Tak se spolu podruhé ocitli na Divokém západě: Modrooký blonďák - ten prohnanější ... a velký hromotluk - ten prostodušší. Leč zápletka je poněkud neučesaná a vůbec celá taková neupravená - jakoby ráno zaspala, následně vstala špatnou nohou, nevyčistila si zuby, nenašla růžovou blůzku, upustila namazaný krajíc (všichni víme, jakou stranou takový zlomyslný kousek pečiva obyčejně dopadne na zem), pobryndala se čajem, přetrhla oblíbený řetízek ... a celá ta ranní šlamastika se odrazila na jejím duševním rozpoložení a poznamenala její náhled na svět - na ten filmový obzvlášť. V každém případě nechala naše dva přátelé na holičkách: Trmácejí se neobydlenými i obydlenými destinacemi, vymýšlejí, kterak se dostat na kobylku čtveráku Cacopoulosovi a jejich protihráč se přitom baví daleko víc nežli oni - i nežli vy, neboť dějová linie je maličko roztahaná a nepřináší až takovou údernou zábavu, jakou byste čekali. Nicméně můžete ji brát jako příslib do budoucna - Bud Spencer a Terence Hill byli v těch dávno minulých dobách mladí a neklidní a nejlepší kousky je teprve čekaly. ()
Reklama