Nevinné lži

1. díl, 30%: Zatimco jiní tu řeší, jestli měli hlavní hrdinku chápat nebo litovat, mně byla prostě ukradená. Ryze nesympatická postava, která si pro sebe asi stokrát řekne, že je zrůda, a vedle toho občas s artikulací/intonací prvňáka zarecituje kus ze svýho deníku psanýho třeťákem a obohacenýho myšlenkama druháka (bavim se o základní škole, pro pořádek). No ... vodvaz! Psychologii Alice Nellis holt asi nikdy nepochopim. 2. díl, 45%: Inovace v klíčových okamžicích prakticky žádná, vtip pff, a ani skutečnej pár v hlavní roli nepřidal hádkám na autentičnosti, to spíš naopak. K tomu příšerně tlustá Čvančarka a dešťový kapky, co se strefujou jen do jedný malý loužičky a nikam jinam. Větší zklamání než v předchozim případě, i když dávám lepší hodnocení. 3. díl, 80%: No vida, ta nejmíň nápadná dvojice Zahrádka+Zlatníková se pochlapila a zachránila pro mě tenhle zdánlivě beznadějnej, šablonovitej projekt. Konečně pořádný televizní drama; sice občas přetažený a přespříliš absurdní (do obou "kategorií" spadá to neustálý potkávání bývalýho zaměstnance - jednou by to bohatě stačilo) a s naprosto příšernou Hřebíčkovou, ale to se "Druhýmu dechu" prostě musí prominout, když si vzpomenu na předešlý dvě blbosti. 4. díl, 50%: Dost wannabe díl. Ten nejpředvídatelnější a zároveň ten nejmíň uvěřitelnej. Hlavně, sakra, když už píšu postavu nějaký drzý rebelky, přece ji nenechám mlít samý klišovitý sračky, který pasujou přesně na toho zhrzenýho, zkušenýho čtyřicátníka. To byl ten největší provar. 5. díl, 55%: Nemastný neslaný. Příběh originálně tak na dobrou půlhoďku; aby se ale dodržela standardní stopáž, dostane se na ohromný množství zbytečných obrazů a tuze natahovanej konec. "Klukovina" nakonec pořádně zaujme tak maximálně kamerou jakožto stoprocentně zúčastněnym pozorovatelem. 6. díl, 15%: Tak "Chromozom" mě vyloženě nasral. Většinou nejsem z těch, kdo se jako první vztekaj nad feministickýma výlevama, ale hergot - tohleto?! Nejen že opět protivná Brodská (to jako vážně nemáme dost hereček?), nejenže neschopná režie (jakákoliv konfrontace, a že jí nebylo málo, vyznívá spíš směšně než dramaticky), ona si ještě musela přisadit náká Ušelová se snad nejzakomplexovanějšim scénářem světa. "Víc chlap"?! Taková radost ze smrti táty? Celá postava "druhý mámy"? A to nepočítám další doslova amatérský chyby při vrstvení příběhu. Šílený. Za tenhle materiál by se styděly i Feministky.com. Ale aspoň že jsme objevili českýho Shiu LaBeoufa. 7. díl, 85%: No výborně, nejlepší díl. Lidskej, s hrdinou, kterýmu si chcete vypracovat vztah, s nenápadnym, ale celkem kvalitnim humorem. (03.03.2013)

První díl: Okamžitá trefa do černého, aneb jak je to pěkné, když se někdo rozhodne natočit psychologickou vztahovku, má k dispozici kvalitní scénář a herce. Vztah s matkou, dětství, přenos, tady jsou po kopě prostě všechny věci, nad nimiž zaplesá srdce každého zarytého freudiána. Příběh je to přitom srozumitelný a až mrazivě realistický. Tlak ze strany společnosti, nezvládnutá komunikace, tady se skutečně nezapomnělo na nic, co většinu z nás denodenně trápí, ale člověk v sobě nenachází dostatek rozhodnosti k tomu, aby své problémy vyřešil. Druhý díl: Jedna z nejpříjemnějších romanťáren za poslední dobu. S jiným obsazením by se možná hrdinové po chvíli stali lehce otravnými, ale Vojta Dyk je prostě sympaťák každým coulem a chemie mezi filmovým i skutečným párem zcela logicky bezproblémově funguje. Třetí díl: Tady nastalo lehké zklamání. Scénář sice není špatný ani s tou agitační koncovkou. Vlastně si matně vzpomínám, že jsem něco podobného četla v nějakém sluníčkovém časopise pro maminy. Nicméně chování hlavní postavy tady dost často a zbytečně hapruje. Jednoduše řečeno, nemuseli z Langoše dělat až takovýho vola. Čtvrtý díl: Výborný nápad, který slibně začne, ale posléze má takový rozpačitý průběh i konec. Jedná se navíc asi o jediný díl, kde to úplně nevychytali s obsazením. Se Suchošem se sice klidně zasměju, ale nikdy to pro mě nebude pan herec. Voříšková taky nehraje první ligu, ale na její roli jí ta pěkná tvářička a anorektická ramínka s přehledem stačí. Pátý díl: Tady se opět ťalo do živého. Tematicky spřízněné s nedávnou dánskou peckou Hon a světe div se, mně se to možná líbilo i víc. Hlavně ta nečernobílnost všech postav tomu absolutně sluší. Šestý díl: Brodská a Čermák válí. Možná nejlépe natočené, co se týče práce se zvukem a kamerou. Na tak malém prostoru je možná trochu na škodu, že se toho řeší skutečně hodně a více dějových linek by si zasloužilo rozvinout. Jinak ale nemám vážnějších výhrad. Sedmý díl: Tematicky podobné dílu s Langmajerem, ale podáním už nikoliv. Hlavní postavě divák bez problémů fandí celou dobu a zoufá si nad tím, jak se inteligentní a schopný člověk dostává do čím dál horšího srabu. Nejednoznačné zakončení ponechává všechna vrátka otevřená, a tak divákovi skýtá po hodinové depce alespoň špetku naděje. Osmý díl: Komplikované rodinné vztahy jsou věčným a vděčným tématem. V tomto díle se střídají momenty dramatické a komické, reálný příběh, kterému nechybí nadhled. (11.04.2013)

Z jedné nevinné lži se vyklubala taková malá soukromá past. Přiznám se, že první díl mě vůbec nechytil. S dalšími už to bylo mnohnásobně lepší. Akorát to s nimi bylo jako na houpačce, ale to je věcí režiséra, čemu přiloží váhu. Poslední díl nebyl tak o lži jako spíše o křivdě, čekala jsem ten příběh trochu jiný, ale bylo lepší, že to bylo právě takhle. Nebudu mít žádný problém s tím, pokud by se ČT rozhodla nějaké příběhy ještě přitočit. Všechno to byly atraktivní a aktuální témata ze života. (16.04.2013)

Nad očekávání vydařený cyklus. A to moc nemusím tyhle druhy pořadů, které spojuje pouze ústřední téma, jako v tomto případě „lež“. A nebyla vždycky nevinná, třeba v díle Klukovina rozhodně ani na okamžik. Dobře že scenáristé uznali, že některé lži se prostě odpustit nedají, a neohýbali děj v závěru do zbytečně nepravděpodobných konců. Některé díly byly lepší, jiné trochu horší, poslední už byl na hraně naprostého fiaska, od kterého ho dělily pouze herecké výkony dam v hlavních rolích. Ale pořád je stav 7:1, takže nemá cenu odstřelovat i předchozí díly. (Po pěti nových dílech z podzimu 2014 jsem byl nucen jít o hvězdičku dolů. Cyklus se evidentně scenáristicky vyčerpal.) (24.05.2013)

Díl 6: Mě Chromozom velmi příjemně překvapil, a to především ve srovnání s tou hrstkou českých snímků/epizod seriálů, které se dané tématiky dotkly (a tím nemyslím jen tématiku lesbických vztahů, ale také zobrazení prostředí IVF klinik a vlastně rodiny jako takové). Vizuálně velmi příjemné ( nejvíc mi to připomnělo třeba epizodu z True Love britské BBC), s přesvědčivými hereckými výkony (sympatická byla zvlášť Barbora Kodetová v nesnadné roli "druhé" maminky, ale i oba představitelé dětských rolí), a s dialogy, které nešustily papírem. Opravdu překvapivě dobrý a vtipný český mix, tak trochu podle receptu Lisy Cholodenko. A myslím, že poselstvím i tohohle snímku je, že děcka nakonec budou v pohodě. Tuhle epizodu hodnotím za poctivé čtyři hvězdičky. (06.04.2013)