Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec

Představa vesmíru v restauraci. Parkoviště je svět, kuchyně je očistec, dámské záchody jsou nebe, jídelna je peklo! Peklo je řízené Michaelem Gobonem v roli excelentního,cholerického satana,z kterého má každý respekt. Při sledování jsem se cítil,jako bych seděl v hledišti na divadelním představení za doprovodu vskutku pekelného soundtracku. Tenhle film je tak rafinovaný,smyslný,inteligentní,důvptiný a tak zvláštní,že by si jej nikdo neměl nechat ujít. (13.12.2013)

Nedoporučila bych dívat se na tenhle film před jídlem nebo jakoukoliv společenskou akcí, kde bude třeba raut anebo před tím, než si uděláte "hezkej večer". Film nejspíš zasáhne i milovníky knih. A to se přitom celý odehrává jen na několika málo místech a většinu času (aspoň tak mi to přišlo) se děje pořád to samé, jen se mění den na jídelním lístku. Až po "odhalení" se děj začne posouvat a občas je to fakt síla. Do toho ještě ta barevná stylizace, kdy restaurace je červená tak, jako by byla politá krví a kuchyň zase občas vypadá jak zadní dvůr nějakého supermarketu. Ale nejvíc mi v paměti utkvěl asi hlavní hudební motiv, u některých scén jsem měla skoro husí kůži. 7/10 (29.10.2019)

Peter Greenaway je hodně svébytný filmař, který neodolatelně přitahuje vytříbené estéty, nepočetné filmové fajnšmekry a početnou armádu snobů (neškareďte se, já dobře vím, že právě vy patříte do těch prvních dvou kategorií), zatímco průměrný filmový divák nad ním krčí rameny a neví si s jeho dílky rady. Greenaway ani tak netočí filmy, jako spíš inscenuje obrazy. Posuzovány samy o sobě můžou být považovány za vrchol estetiky, jenže je to celé strašně přestylizované, pozérské a odtržené od reality. Příběh vůbec není podstatný a myslím, že by bylo lepší navštívit nějakou galerii, než sledovat více než 2 hodiny samoúčelné dekadentní hříčky. Za řemeslo, tzn. scénu se spoustou vychytaných detailů, kameru a herecké obsazení jsou to 2* a 40 % celkového dojmu. To ostatní jde mimo mě... (19.05.2011)

Tenhle výstřední Greenwayův pokrm není soustem pro každého. Dějem se vlastně odehrává jen v oné luxusní restauraci a po celou dobu člověka drží v šachu, protože absolutně nemáte tušení, kam se příběh bude ubírat. Točí se kolem extrémně cholerického a hlavně extrémně nevyzpytatelného zbohatlíka mafiána Alberta (Zloděj), který podnik vlastní a stravuje se zde se svoji ženou Georginou (Jeho žena) a ostatními společníky. Ta pokukuje po nápadníkovi Michaelovi (Její milenec) se kterým začne svému tyranskému manželovi zahýbat doslova přímo za jeho zády. A od toho se začne vše odvíjet a komplikovat, přičemž v pozadí vesele tahá za nitky také pan Kuchař. Snímek má velmi specifickou atmosféru v poněkud šarmantním prostředí plné lahodných pokrmů, drahého pití a nablýskaných příborů. Tento přepych kontrastuje s Albertovou výbušností, která nebere ohled ani na zákazníky a ani na pracovníky. Vy jen mlčky celou tu groteskní situaci nevěřícně sledujete a na jejím konci vás čeká "chod" skutečně nestravitelný. Je to vlastně "pohádka", resp. "hodně bizarní pohádka" ve které je zlo potrestáno vlastní vášní a pýchou. (07.04.2014)

Nejen vizuální orgie, stylizovaný příběh absolutní moci (která, jak známo, absolutně korumpuje) a vášně. Náležitě orgiasticky zvrhlé, což, obávám se, je přesně to, díky čemu je tento opus mnohými pokládán za umění. Mně to ale nic objevného neřeklo. V podstatě se tam šuká, blije a sprostě řve, a kvůli tomu nemusím chodit do drahé restaurace, v naší vesnici je taky taková, ceny lidové, kecy i zvratky stejné. Akorát to tak barevně neladí. Tož jestli mi za to dobře zaplatíte, tak já ty scény barevně vytónuju a můžete mě pokládat třeba za umělce. Váš problém, já budu vědět své. (25.09.2011)