Režie:
Peter GreenawayScénář:
Peter GreenawayKamera:
Sacha ViernyHudba:
Michael NymanHrají:
Richard Bohringer, Michael Gambon, Helen Mirren, Alan Howard, Tim Roth, Ciarán Hinds, Ewan Stewart, Roger Ashton-Griffiths, Ron Cook, Janet Henfrey (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Makabrózní příběh, jemuž dominuje výtvarná stránka inspirovaná slavnými malířskými díly, se odehraje během osmi dnů v prostředí luxusní restaurace. Georgina, manželka gangstera Alberta, si zde najde pod nenápadnou patronací majitele podniku milence, ale odhalení její nevěry rozpoutá řetěz krvavých událostí. (MarekMotor)
Recenze (244)
Extrémě dlouhé, nic se nedělo a když jsem čekal, že to konec vytáhne nějakou parádní pointou, tak to naopak zabil úplně. Zvrácenosti mám rád, ale tady mi to opravdu nesedlo. Navíc jsem se těšil na horor, nedočkal jsem se ani jednoho hororového okamžiku. A ještě k tomu mě něuvěřitelně štvaly ty neustálé dementní monology toho hlavního padoucha. 40% ()
Nedoporučila bych dívat se na tenhle film před jídlem nebo jakoukoliv společenskou akcí, kde bude třeba raut anebo před tím, než si uděláte "hezkej večer". Film nejspíš zasáhne i milovníky knih. A to se přitom celý odehrává jen na několika málo místech a většinu času (aspoň tak mi to přišlo) se děje pořád to samé, jen se mění den na jídelním lístku. Až po "odhalení" se děj začne posouvat a občas je to fakt síla. Do toho ještě ta barevná stylizace, kdy restaurace je červená tak, jako by byla politá krví a kuchyň zase občas vypadá jak zadní dvůr nějakého supermarketu. Ale nejvíc mi v paměti utkvěl asi hlavní hudební motiv, u některých scén jsem měla skoro husí kůži. 7/10 ()
Po zhlédnutí Kuchaře, zloděje, jeho ženy a jejího milence začínám mít dojem, že již plně začínám rozumět režisérskému stylu Petera Greenawaye. Nekončící smršť v podstatě nepodstatných konverzací, které jsou jedním ze základních prvků i tohoto snímku a příběh, v němž se kromě několika jednotlivých scén, děj vlastně neodvíjí žádným výrazným směrem. Nevím proč, ale často jsem si během sledování vzpomněla na Saló aneb 120 dnů Sodomy. Michael Gambon je odporný, obtloustlý zmetek, který neustále žvaní a Helen Mirren je zase mlčenlivá, poslušná a nahá krásná. Dokonalá a odporná pomsta zhrzené ženy zakončuje celé toto podivné a originální dílo. ()
Po predchozich 2 filmech jsem dal Greenawayovi ultimatum - jestli me i po treti bude nudit artem a ukaze mi penis, tak u me konci. A co udela Greenaway? Zacne me nudit uz v prvnich 5ti minutach a pero na me jako naschval vytahne hned v prvni scene a jeste toho cloveka pomaze hovnama. K tomu Tim Roth blijici musle, sex sceny seschle Helen Mirren, odbarvene vykastrovane pistici cosi a odpudive prase, ktere non-stop mele hovadiny prisernym britskym prizvukem. Vysledek je jasny - Greenaway u me skoncil. Art neart - 1 hvezda za uzasnou hudbu Michaela Nymana a druha za finale. 4/10 ()
Vizuálně zcela jistě fascinující a nápadité. Můj problém ovšem je, že Greenawayovi nedokážu věřit.. Mesiášsky mluví o nutnosti změny, vymanění se z vizuální negramotnosti a o příbězích, které ničí film. A já s ním v mnohém souhlasím, ale při sledování "Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec" jsem měl dojem, že se Greenaway nechává unášet a ovládat příběhem. Vizualita se mi pak jeví jenom jako působivá ilustrace.. A vedle toho si Greenaway dopomáhá velmi silnou a působivou hudbou. Podle mě nemůže být řeči o nějaké progresivní práci s jazykem média... Tento film je stále jenom ilustrovaný příběh se soundtrackem. Kdybych v hodnocení bral v úvahu, co o filmu říkal sám Greenaway, tak bych musel jít s hodnocením níž, protože jeho vysvětlení svých motivů pro využívání barev v různých scénách, se mi zdálo až neskutečně banální... ()
Galerie (58)
Photo © Svensk Filmindustri
Zajímavosti (6)
- Film je volně založen na dramatu Johna Forda ze 17. století, 'Tis Pity She's A Whore'. (Chatterer)
- Psí exkrementy byly vytvořeny z čokoládové pěny. (Chatterer)
- Nástěnná malba, která visí na zadní straně jídelny, je dílem holandského malíře Franse Halse a nese název „The Banquet of the Officers of the St. George Militia of Haarlem in 1616“. Režisér Peter Greenaway ji použil jako podklad pro tvorbu interiéru a kostýmů použitých v prostorách jídelny. (makimarketa)
Reklama