Chraň nás od zlého

Propojení kriminálních thrillerů z let devadesátých a exorcistického horroru Derricksonovi asi nevyšlo tolik, jak si představoval. Děsivých momentů je minimálně a s ubíhající stopáží tak nějak víc a víc ukecanější. Je to škoda, když si vzpomenu na dvě scénky v dětském pokoji, při kterých příjemně mrazí. Lahůdková je práce se zvukem a kamerou, jejich týmovou hru si člověk doslova vychutná v první půlhodině, co je divácky nejvděčnější. A přesto, že zdejší napětí postupně povoluje, pořád je tu sympaťák Bana, jeho kolega srandista a několik chuťovek v podobě mrtvoly prolezlé rojem much a ukřižované kočky. Bzzzzz, mňaaauuu... (60%) (12.10.2014)

Skotovy filmy jsou jedny z mála, co dnes skýtají aspoň jakous takous zárukou, že když chce člověk zažít pořádný horor, nemusí si už jako obvykle projít například peklem řadového spoje Českých drah do Prahy. Jmenuje se to EC, opravdu hrůzné místo, kde kultura cestování už dávno bolestivě vykrvácela. Tří a půl hodinové martýrium ve smradlavém, špinavém a přeplněném kupé, jehož sedačku, posetou nekompromisně prosezenými pružinami, by i závodní fakír označil za extrémně nepohodlnou, to jednoho navždy poznamená tak, že si příště raději ukouše nohu, než aby si ten Regyjodžet nechal znovu ujet. K tomu samozřejmě celou cestu těsně po pravici několik let poctivě zrající bezdomovec a na všech ostatních místech, včetně chodbiček, bodrá, tmavohnědá východoslovenská rodina, co se se všemi deseti hyperaktivními důkazy své nezdolné fertility, drůbeží, psy a snadno rozebíratelným mobilním obydlím vydala na západ za lepšími zítřky. Ano, takto děsivou atmosféru dokáže nasimulovat málokdo! Proto velmi vítám, pokud se to někomu podaří, a dokonce to vměstná do pouhých dvou hodin. Skot, jakož už u Synystru, pokračuje v audioexperimentech a jeho podkres, kdy tři čtvrtiny filmu slyšíme v levé bedně démonický tinitus, jak hlavnímu hrdinovi kape na karbit, to je rozhodně něco, co samovolně zbaví lůžka přebytečných nehtů a nerozhodné sebevrahy konečně přinutí odrazit se od okenní římsy. Vytváření hrůzných obrazů mu jde natolik přirozeně a s grácií, že prostě není pochyb, aby tím Košičanem už někdy nejel. Přešťastný divák je pak připosraně schopen přimhouřit žlutě svítící oči a bez problému mu odpustit těch pár momentů, kdy se ti démoni chovají tak, že by je i samotný Lucifer nakopal kopytem do prdele za alogičnost posedávání. (12.10.2014)

Je to dosť dobrý krimi horor. Má vydarený príbeh o výbornom newyorskom policajtovi, ktorý aj vďaka svojmu svojmu dobrému inštinktu patrí medzi najlepších a práve sa dostane k sérii záhadných zločinov, za ktoré môže niekoľko veteránov z Afganistanu. Lenže čoskoro si uvedomuje, že je to ešte omnoho zložitejšie, ako to na prvý pohľad vyzerá, keďže je to mimo dosahu bežného ľudského chápania, dokonca to začne ohrozovať aj jeho rodinu a tak spojí svoje sily s nezvyčajným kňazom, aby to už konečne zastavili. Spracovanie sa mi páči, už od samotného začiatku som vedel, že ma to bude baviť, zaujímavá úvodná sekvencia, perfektne zvládnutý hlavný hrdina, ktorý ma bavil po všetkých stránkach, teda či už profesionálne, ale aj v rodinnej línii, slušná kriminálna stránka a samozrejme aj tie nadprirodzené prvky a tak ma to skutočne bavilo a bol som zvedavý, ako sa to bude vyvíjať. Ale nanešťastie v poslednej polhodine sa to trochu zhorší, potenciál ohrozenia rodiny sa využil len minimálne a už je to vlastne len o hľadaní jedného páchateľa a exorcizme, ktorý moc neobľubujem, ale ani toto nie je zlé a tak u mňa z tohto filmu aj tak zostal skutočne dobrý pocit. Sadlo mi to aj po hororovej stránke, toto našťastie nie je ten typ súčasného hororu, kde jedna hororová scéna strieda druhú a pritom väčšina z nich za nič nestojí, aletu ide v prvom rade o výbornú atmosféru, ktorá hlavne tie prvé dve tretiny funguje bezchybne a napätie a tak hlavne všetky tie prehľadávania opustených miest dokážu zapôsobiť. Herecké obsadenie je na tom veľmi dobre, skvelý Eric Bana v hlavnej úlohe, Édgar Ramírez ako kňaz, viac než dobre mi sadli aj rodina a partner hlavného hrdinu a nesklamú ani záporáci. S réžiou a technickou stránkou som nadmiru spokojný, Scott Derrickson už dokázal, že s týmto žánrom vie pracovať a nesklamal ani tu, kvalitná vizuálna stránka, ideálne tempo a výborná atmosféra, toto mi sadlo. Takže tá posledná fáza ma síce trochu sklamala, ale aj tak som dosť spokojný, na Deliver us from evil som sa tešil a dostal som približne to, čo som aj očakával. 75% (18.10.2014)

Účinný, zlý a intenzivní thriller, který na první zhlédnutí diváka prohlubuje do temného světa. Atmosféra, extrém vymítání se tu podávají s krásně silným odstupem, divák je sice připravený, ale těžko bude dýchat. Derrickson svůj vrchol ve své kariéře (Exorcism of Emily Rose) sice nepřekonal, ale pořád je ve svém oboru výjimečný. (11.08.2015)

To se nám to ale dějí věci na těch newyorských policejních stanicích!! Úvod je přitom výtečný, první desítky minut tenhle kus skutečně připomíná mladšího brášku Fincherových Sedm. Pak tu ale máme nepěkný sešup dolů, že ani kužel baterky nepomáhá. Materiály propletené s náboženskými tématy se velmi často zvrtnou. Tenhle odstartoval v Iráku, kde se v jednom podzemním úkrytu setká trojice amerických vojáků s něčím ďábelským, přetáhnou to do Bronxu, kde se k sérii záhadných vražd a sebevražd dostává jeden ostrý polda s vlastními démony. A tak tu velmi brzy narazíme na fešného otce, který má s vymítáním zkušenosti, na vrčící šílence, na citování Doors, na škrabání o podlahu (nebo kamení), na ohryzávání masa i na démonické pokřikování v latině. A divák se solidně ztrácí. Přitom náběh na temný policejní thriller roku je velmi solidní, křižování nočním velkoměstem (případně zoologickou zahradou) a plížení ve tmě v zaplivaných bytech jsou lahůdkové. Jenže tenhle kus hraje na efekt i nadále a zapomíná myslet na diváka, který se v téhle pasivní teologické přednášce začne lehce nudit. V jednotlivostech je to místy síla, jako celek ovšem bohužel. Doporučení: pokud budete chtít v Bronxu vymalovat, natěrače z firmy Alfons raději nekontaktujte!! (19.10.2014)