Chraň nás od zlého

V mém hororovém týdnu patřil tento horor k tomu nejlépe zpracovanému, jinak příběhově mohl být, stejně jako v ostatních případech lepší. Atmosféra tu není úplně nervy drásající, ale určitou hladinu má. Trh je přesycen v poslední době démony a ďábly, proto už nemůže ani tento překvapit něčím převratným. Horší čtyři. (19.04.2015)

Se vám takhle jednou katolík Sarchie ožral pod obraz a měl stíhu z jukeboxu hrajících The Doors. A nyní je o tom komediálně policejní krimi buddy vymítačský horror "inspirovaný skutečnými událostmi", kde díky bohatosti žánrů nemáte stokrát provařená klišé z jednoho či dvou, ale hned tří žánrů. Vznikají tak situace, kdy se jednotlivá klišé potkávají v roztodivných kombinacích a vytvářejí něco zcela nového, mnohdy i bizarního až směšného, ale vždy (jakkoli nechtěně) zábavného. Kdyby se to umělo rozhodnout čím to chce být, kdyby to bylo kratší, kdyby si to naivně nenabíhalo do směšných situací (zdravíme v hrobě se obracejícího Morrisona či plyšovou sůvičku), kdyby lekačky nebyly tak laciné a dopředu avízované, kdyby Ramírez pobral špetku charismatu, kdyby McHale nebyl Jeffem z Community, kdyby tohle, kdyby tamto, tak to mohlo být dokonce i velmi dobré. Ovšem to je přeci jen až příliš "kdyby" na jeden snímek. (03.07.2014)

To se nám to ale dějí věci na těch newyorských policejních stanicích!! Úvod je přitom výtečný, první desítky minut tenhle kus skutečně připomíná mladšího brášku Fincherových Sedm. Pak tu ale máme nepěkný sešup dolů, že ani kužel baterky nepomáhá. Materiály propletené s náboženskými tématy se velmi často zvrtnou. Tenhle odstartoval v Iráku, kde se v jednom podzemním úkrytu setká trojice amerických vojáků s něčím ďábelským, přetáhnou to do Bronxu, kde se k sérii záhadných vražd a sebevražd dostává jeden ostrý polda s vlastními démony. A tak tu velmi brzy narazíme na fešného otce, který má s vymítáním zkušenosti, na vrčící šílence, na citování Doors, na škrabání o podlahu (nebo kamení), na ohryzávání masa i na démonické pokřikování v latině. A divák se solidně ztrácí. Přitom náběh na temný policejní thriller roku je velmi solidní, křižování nočním velkoměstem (případně zoologickou zahradou) a plížení ve tmě v zaplivaných bytech jsou lahůdkové. Jenže tenhle kus hraje na efekt i nadále a zapomíná myslet na diváka, který se v téhle pasivní teologické přednášce začne lehce nudit. V jednotlivostech je to místy síla, jako celek ovšem bohužel. Doporučení: pokud budete chtít v Bronxu vymalovat, natěrače z firmy Alfons raději nekontaktujte!! (19.10.2014)

Bezdebaty film k posraniu. Dickerson naozaj vie ako nahnať strach, dlhoročné skúsenosti zúročil naozaj umne a skombinoval divákovi naozaj zaujímavý príbehový mix, ktorý sa nebojí experimentovať. Stret žánrov vidím (na rozdiel od početnej skupiny kolegov) ako veľké pozitívum, nakoľko sa konečne po dlhej dobe nejedná o príbehovo sterilnú vymietačskú drámu s pár "posteľnými" scénami, ktoré majú byť vrcholom každého horroru o posadnutosti. Týmto žánrovým koktejlom sa tvorcovia snažia vymiesť nielen satanského protivníka, ale aj pavučinu v tejto žánrovej bubline. A podľa mňa to funguje, príbeh je fajn, nesmie chýbať kňaz, zopár poriedne gore scén, Dickerson sa nebojí nechať niekoho zomrieť, no proste paráda. 85%. (26.11.2014)

_-_SPOILERS_-_Tak v Iráku se dá chytnout leccos, že áno? Ňákej ten ajc, písek v uších nebo pekelný žbreberky. Škoda, že film je zaměřený na Ralpha, protože mě by zajímala postava Santina, zvlášť po duchovní sprše na konci filmu - co cítil? Lítost? Úlevu? Vztek? Bohužel se úplně vypařil, přitom jeho příběh by byl zajímavější než triviální rodinné drama (byť dodávalo hlavnímu hrdinovi další rozměr). Tím výtky končí, protože jinak je to špičkově natočený hororec se vším všudy. Oproti Děsivému dědictví, které jsem viděl nedávno, je to úplně jiná liga. Tajemný a postupně se rozplétajíc děj, žádné samoúčelné polekačky, vše má své místo. A děj korunovaný závěrem, který tomu všemu dal hloubku a smysl (myslím tím akci s hlavním záporákem). Navíc sympatický důraz na křesťanství a Ramirézův kněz je super. Největší pochavala ale míří k Seanovi Harrisovi, jehož postava byla naprosto odporně démonická, na konci však předvedl takové procitnutí, které mě odrovnalo. Smekám. Takhle dobrý horůrek jsem dlouho neviděl. (17.06.2019)