Věci, tak jak jsou

Svým způsobem typická festivalovka, tedy film, který je určený pro cestování po filmových přehlídkách a případnému odvysílání v pozdních večerních hodinách na artově se tvářící televizní stanici. Hodně dialogů, zajímavé postavy a náznak příběhu, který ale pro žánrově orientovaného běžného diváka není dostačující a hlavně nemá vygradovaný závěr. Na konci si člověk řekne, tolik potenciálu přišlo vlastně vniveč... Je to vlastně film o konfliktu dvou přístupů k životu a částečně i dvou civilizačních kultur. Jeden skeptický přístup a ten druhý, který je motivovaný snahou pomáhat světu, aniž by si jeden spočítal možné důsledky pro okolí. Celkový dojem: 60 %. (12.07.2014)

Cely film je clovek v napeti, ze se neco stane... A stane, je to ale natoceno uplne bez emoci, ze to s divakem neudela nic. Pravda, postava mladika mi byla od zacatku nesympaticka a byl mi uplne lhostejny. Majitel vily vsak byl hodne zajimava postava, urcite zaujala take mlada Norka a ac oba herci s nejvetsi pravdepodobnosti v celovecernim filmu debutovali, rad bych je v budoucnu jeste v nejakem filmu videl. Rad jsem s hlavnimi hrdiny prosel Santiago, cekal jsem ale lepsi pribeh. Mnohdy se mi zdal strih uplne mimo. (06.07.2014)

Věřím, že tohle je přesně ten typ filmu, který bych i já sám mohl hodnotit mezi 40 a 80 procenty, a to proto, že je podle mě silně závislý na náladě svého diváka. Mi ale jeho melancholická nálada a to (jak tady mnozí píší), že se v něm vlastně skoro nic nestane (i když ono se stane dost, ale ne na povrchu, ale někde uvnitř těch hrdinů), vůbec nevadilo - mi to prostě zrovna sedlo do nálady. A s flaškou červeného chilského vína bych si to klidně i zopakoval. A abych nezapomněl - skvělá minimalistická hudba. 80% (24.01.2016)

Nebýt Miltona, mohl by příběh být ještě jednodušší a přehlednější - i když, nenechme se mýlit jednoduchými vztahy a příběhy. Když - pro přehlednost - z následující úvahy Miltona skutečně vynecháme, zůstane nám Jerónimo a Sanna. Jerónimo je severský typ, robustní, opatrný, zkušený, raději se drží zpátky, přitom je to Jihoameričan. Sanna je impulzivní, bezprostřední, nepořádná, neznalá místních poměrů a je schopna uvolnit pánev pro sex, nikoli však pro tanec, a je Norka. Jakou šanci má takový pár na přežití? Na film jsem se díval s ženou, té byl Jerónimo nesympatický, já to říct nemohu... Las cosas tanto son. (19.08.2015)

Film, ktorý sa nesnaží o nejakú umeleckosť, ani nevytvára sociálne či filozofické otázky. Porovnáva síce dve národy, ale robí to príliš okato. Inak proste len zaznamenáva časový úsek v živote dvoch ľudí, bez hĺbky, bez príbehu či cieľa. Nudne a povrchne. Ale na R.O. Skogsrod bol vskutku nádherný pohľad. (10.10.2014)