Obsahy(1)
Jiří Trnka natočil v roce 1950 volně podle pohádky Boženy Němcové slavný loutkový film. Bajaja je v jeho pojetí chlapec, který nebyl princem, ale osiřelým hochem. Žil v chudé chalupě se svým smutným otcem. Pro lásku k zemřelé matce, proměněné v koně a trpící v očistci, se vydal do světa. Přijel do země, ohrožené hrozným drakem, jemuž měly být obětovány tři královské dcery. Třikrát se Bajaja vydal do boje s drakem, pokaždé po vítězství nad ním zase zmizel. Tři princezny čekaly ženichy, nakonec měla rozhodnout náhoda, zakutálené jablko. Když nejmladší princezna hodila jablko a to se zatoulalo k sluhovi Bajajovi, pyšně odhodila jeho kytici. Pak se konal slavný turnaj, v němž Bajaja ve slavnostním rytířském postroji vyhrál, ale opět zmizel. Ani tentokrát ho nejmladší princezna nepoznala. Nakonec ale prozřela a Bajaja se s ní vrátil do otcova domu. Duše matky vykoupena odlétla jako bílá holubice k nebi… Děj je rozdělen do kapitol: Bajaja, Cesta, Zaklínání, Námluvy, Bolest, Svatby. Film nemá klasické dialogy, je doprovázen verši V. Nezvala a promlouvá jen postava koně-matky. Vedle výtvarné poetiky J. Trnky uměleckému působení napomáhají hudba V. Trojana a zpěv Kühnova dětského sboru. Zakladatelské dílo české i světové loutkové tvorby svou poetikou ovlivnilo tvůrce celého světa. (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Bajaja setne celkem patnáct hlav saním a jednu své matce. Výtvarně i hudebně mimořádné, jenže příběh je jen těžko čitelný a kulhá na obě nohy. Kde se Bajaja naučil tak dobře bojovat a proč by promluva s princeznou narušila matce koňský očistec, to se nedovíme, stejně jako proč celé království jen tak pasivně přijímalo dané podmínky a nezkoušelo bojovat. ()
Rozhodne zajimava loutkova pohadka, nejen pro deti. Takova strasidelna, kde i takovej hodnej šašek muze pusobit, dosti strasidelne. Jen je trosku nestastna linka, kdy nekdo pěje...a vubec tomu neni rozumet. Mysli, ze kdyby zde bylo jinak uvedene mluvene slovo, že si rozhodne pohadka na jde vice divaku i v dnesni dobe. Šašek je spis jak kdyby byl vaclava IV...A kejkliri pusobej spis jako SS komando kor s tou pistalou jak od Krysaře. Smutnej bilej konik... ()
Cením si zpracování stejně tak jako autora pana Trnku. Není to ovšem snímek pro každého a je skutečně spíše umělecky pojat. Abych však pravdu řekla, nebavila jsem se celou dobu, některé scény byly možná zbytečně dlouhé, přičemž by bez nich snímek pak nenesl jistou zaujatost a fantaskno. Nejde rozhodně brát tak, jak nám diktuje dnešní doba. Je to archivní skvost, takže jej tak musíme i brát. ()
Film Bajaja, který už má více než sedmdesát let, je těžký na podívání. Po výtvarné stránce se nedá kritizovat. Zvláště pak, když si uvědomíte tehdejší a dnešní možnosti. Muselo to dát neskutečné množství práce. Na druhé straně z dnešního pohledu už takováto pohádka u dětí neuspěje ani náhodou a tak se dílo stává spíše muzejním kouskem, který lze jen obdivovat. Mě zaujala mimo loutkového umění hudba. Ale film je dle mě i na loutkovou pohádku tehdejších parametrů neúměrně dlouhý. ()
Trnkovy filmy, hlavně ty delší, mají takovou zvláštní poetiku. Jsou to většinou pohádky, ale přitom je v nich něco temného, něco nepěkného, co je pod povrchem. Zároveň je to takové snové a tajemné. Trnka byl v tomhle mistr, stejně jako byl mistr animace. Tady nesmírně potěší animace akčních scén, která je opravdu skvělá a dynamická. ()
Galerie (14)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (1)
- Film získal v roce 1950 Národní cenu. (Zdroj: Panáčci na plátně) (M.B)
Reklama