Obsahy(1)
Jiří Trnka natočil v roce 1950 volně podle pohádky Boženy Němcové slavný loutkový film. Bajaja je v jeho pojetí chlapec, který nebyl princem, ale osiřelým hochem. Žil v chudé chalupě se svým smutným otcem. Pro lásku k zemřelé matce, proměněné v koně a trpící v očistci, se vydal do světa. Přijel do země, ohrožené hrozným drakem, jemuž měly být obětovány tři královské dcery. Třikrát se Bajaja vydal do boje s drakem, pokaždé po vítězství nad ním zase zmizel. Tři princezny čekaly ženichy, nakonec měla rozhodnout náhoda, zakutálené jablko. Když nejmladší princezna hodila jablko a to se zatoulalo k sluhovi Bajajovi, pyšně odhodila jeho kytici. Pak se konal slavný turnaj, v němž Bajaja ve slavnostním rytířském postroji vyhrál, ale opět zmizel. Ani tentokrát ho nejmladší princezna nepoznala. Nakonec ale prozřela a Bajaja se s ní vrátil do otcova domu. Duše matky vykoupena odlétla jako bílá holubice k nebi… Děj je rozdělen do kapitol: Bajaja, Cesta, Zaklínání, Námluvy, Bolest, Svatby. Film nemá klasické dialogy, je doprovázen verši V. Nezvala a promlouvá jen postava koně-matky. Vedle výtvarné poetiky J. Trnky uměleckému působení napomáhají hudba V. Trojana a zpěv Kühnova dětského sboru. Zakladatelské dílo české i světové loutkové tvorby svou poetikou ovlivnilo tvůrce celého světa. (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Jiří Trnka pojal Bajaju Boženy Němcové zcela po svém a chvílemi vyznívá možná až příliš chaoticky. Každopádně jeho stylizované loutky mají neopakovatelnou atmosféru a kouzlo, kterým dokázal nejlépe disponovat sám velký mistr. Myslím, že se budu již opakovat, ale musím ocenit a vyzdvihnout nádherné umělecké souznění mezi Trnkou a hudebním skladatelem Václavem Trojanem, jejichž práce utváří jeden velký sourodý celek a těžko by jedno bez druhého takhle fungovalo. Kuhnův dětský sbor a verše Vítězslava Nezvala jsou vyloženě magie. Hudba jede nepřetržitě po celou dobu a pracuje tak s druhou rovinou oživování loutek. V každém jejich společném filmu je to cítit a proto je taková symbióza velice vzácná. ()
Rozhodne zajimava loutkova pohadka, nejen pro deti. Takova strasidelna, kde i takovej hodnej šašek muze pusobit, dosti strasidelne. Jen je trosku nestastna linka, kdy nekdo pěje...a vubec tomu neni rozumet. Mysli, ze kdyby zde bylo jinak uvedene mluvene slovo, že si rozhodne pohadka na jde vice divaku i v dnesni dobe. Šašek je spis jak kdyby byl vaclava IV...A kejkliri pusobej spis jako SS komando kor s tou pistalou jak od Krysaře. Smutnej bilej konik... ()
Trnkovy filmy, hlavně ty delší, mají takovou zvláštní poetiku. Jsou to většinou pohádky, ale přitom je v nich něco temného, něco nepěkného, co je pod povrchem. Zároveň je to takové snové a tajemné. Trnka byl v tomhle mistr, stejně jako byl mistr animace. Tady nesmírně potěší animace akčních scén, která je opravdu skvělá a dynamická. ()
Cením si zpracování stejně tak jako autora pana Trnku. Není to ovšem snímek pro každého a je skutečně spíše umělecky pojat. Abych však pravdu řekla, nebavila jsem se celou dobu, některé scény byly možná zbytečně dlouhé, přičemž by bez nich snímek pak nenesl jistou zaujatost a fantaskno. Nejde rozhodně brát tak, jak nám diktuje dnešní doba. Je to archivní skvost, takže jej tak musíme i brát. ()
Bajaja je půvabnou loutkovou poezií podle pohádky Boženky Němcové. Jiří Trnka, snad i pod vlivem politiky doby, učinil hrdinou chudého mládenečka, skromného, tichého a čestného, přesto díky vlastnímu výtvarně estetickému svérázu představil kouzelný pohádkový svět. Nepotřeboval mluvené slovo (až na těch několik málo vět Naskové), vsadil na poezii Vítězslava Nezvala, pocitové hudební rytmy Václava Trojana, jemný dětský zpěv pod velením Jana Kühna a vlastní jedinečnou výtvarnou stylizaci. Však také iniciály jednotlivých kapitol dovedl k dokonalosti k ozdobě stylu středověké iluminace. Rytířský romantismus (a to i ve zpěvu) je tím nejvhodnějším pohádkovým doprovodem, navíc odhalil skutečnosti schémat a stereotypů vztahů mezilidských a partnerských, neopomněl ani drobná odlehčení. Bajaja je krásnou, trnkovsky stylizovanou, pohádkou a poezií! ()
Galerie (14)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (1)
- Film získal v roce 1950 Národní cenu. (Zdroj: Panáčci na plátně) (M.B)
Reklama