Režie:
Miroslav KrobotKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Tatiana Dyková, Lenka Krobotová, Johanna Tesařová, Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, Simona Babčáková, David Novotný, Hynek Čermák, Lukáš Latinák, Ján Kožuch (více)Obsahy(1)
Učitelka němčiny Maruna (Tatiana Vilhelmová), toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o vhodné muže nouze: nerozhodný starosta (Ivan Trojan) tráví hodně času na posedu a čeká na svého jelena, dětsky naivní Olin (Jaroslav Plesl) je okolím považován za neškodného vesnického blázna a klempíř Kódl (Lukáš Latiňák) se s chutí otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka (Johanna Tesařová), o kterou spolu se sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitosti a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v „Díře" s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události... (A-Company CZ)
(více)Videa (4)
Recenze (777)
Se sebeironizujícím nadhledem natočené leporelo plné bizarních postav defilovalo před mýma očima a já jen toužila, aby ještě pokračovalo. Ještě pár do posledního detailu vymazlených scén, ještě pár černohumorných momentů. Krobot scenárista i herec jsou titíž muži s mírnou odtažitostí, značným nadhledem, vyrovnaností a ironizujícím pohledem. Krobot filmový režisér je precizní, poetizující, přesný ve vedení herců, při timingu jednotlivých scén až matematicky chladný. Mrzí mě, že si Krobot ve svém filmu nezahrál, byť chápu, že si roli nenapsal záměrně, herecko - režijní schyzofrenie by v jeho případě mohla být zhoubná. Krobot herec a Krobot režisér jsou dva zcela odlišné světy, ale oba jsou naprosto fascinující. ()
Čeští intelektuálové, kteří se koncentrují ve městech, procházejí ve vztahu k venkovu obvykle dvěma fázemi. První představuje idealizaci. Důvěrně známé městské prostředí si spojují se všemi myslitelnými neduhy moderní civilizace - konzumismem, egoismem, sebestředností, promiskuitou a celkovou morální degradací. Venkov má být místem, kde dosud funguje komunitní způsob existence, lidé žijí skromně a v harmonickém vztahu s přírodou, oddávají se veřejně prospěšným pracem a uchovávají cenné kulturní tradice minulých pokolení. Tato idealizace bývá ještě silnější, pokud se může opřít o filtrované vzpomínky z dětství, kdy zažívali báječná dobrodružství u příbuzných. Vyjasněme si ještě, co venkov není: satelitní obce v pásmu kolem velkých měst s dobrou dopravní obslužností, kam se stahují ti, kteří si nemohou dovolit drahé městské bydlení. Pokud se intelektuál s realitou venkova seznámí, dostaví se druhá fáze: hluboké rozčarování. Intelektuál je zaskočený chudobou ducha (ti, co od života něco chtějí, míří za vzdělaností jinam), absencí mladé generace, tvrdě pragmatickým až cynickým vztahem k přírodě, setkává se se závistí a touhou po nedostupném konzumu, která mívá smutně groteskní podobu. Chybí tam kulturní stimuly a místo vřelé družnosti převládá uzavřenost a nedůvěra. Miroslav Krobot procházel v době natáčení evidentně druhou fází a výsledek tomu odpovídá. Jako komedie snímek funguje, pokud jste ochotni komediální stránku zredukovat na karikatury venkovských buranů. Nefunguje ale po dramaturgické stránce a navíc se Krobot nepředvedl jako režisér. Jedinou silnou stránkou je herecké obsazení, kdy využívá silné sestavy Dejvického divadla. Dost dobře nechápu ocenění Českých lvů, tohle je snímek, který by se v nominaci vůbec neměl objevit, natožpak sklízet žně. Jako ukázka života na vesnici je to křečovité a přepísklé a člověk se spíš zamýšlí nad tím, jak funguje tamní ekonomika a společnost. V osadě s několika desítkami obyvatel přežívá hospoda? Celkový dojem: 40 %. ()
Jeden z nejnevděčněji zde ohodnocených skvostů českého filmu. I po několika letech ve mně jeho nálada vyvstává ostře. Existuje minimálně jeden další zasvěcený člověk, s nímž se shodnu, že tenhle film je ryze českou svébytnou obdobou Tarrova Turínského koně, samozřejmě s vlastním způsobem podání, co do vztahu ke každodenní existenci i k existenci "an sich" ve stále bezútěšnějších vnějších podmínkách. ()
Krobotovi sa podaril husársky kúsok. Diera v názve symbolizuje nie jednu, nie dve, ale tri, alebo pri troche fantázie až štyri veci. Diera ako zapadákov, diera v streche, diera Marunina a tú štvrtú si domyslite. Keď je niekde nenamaľovaná Vilhelmová sex idol, tak tá dedina na tom nebude najlepšie. Jej sestra k mání nie je, tak čo chlapom ostáva. Film nemá poriadny dej, v podstate sa tu ocitáme in media res a aj v tom stave hrdinov opúšťame, iba sem tam niekto zomrie a možno niekto pribudne...Len škoda, že sa do veci herecky nezainteresoval aj Krobot, jeho poker face by sa sem parádne hodil a keby ho niekto sral, tak by ho aspoň prefackal. Miestna fauna je tak trochu vymeklá.... ()
I o tom, že chcíp pes, lze natočit dobrej film. Krobot je dobrým pozorovatelem malovesnického dění, postavy ale všechny do jedné hovoří jeho jazykem a to je špatně. Souhlasím s těmi, již tvrdí, že nářečí se tu fakt nepovedlo aklimatizovat. Některé herce beru, jiné obcházím obloukem. Škoda, že tam není víc letní atmosféra, ty dlouhé nehybné záběry si o to přímo říkají. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (18)
- Když ke konci filmu Maruna (Tatiana Vilhelmová) a spol. vycházejí z kostela, tak je v záběru vidět stará zkorodovaná střecha. Během filmu ale probíhala kompletní výměna střechy za novou, kterou zaplatil německý přítel Jaruny. (montywalsh)
- Díky přenosnému letnímu kinu Biograf Láska se na snímek mohli podívat lidé měsíc po premiéře i v místech, kde klasické kino neexistuje. (Zdroj: sumpersky.denik.cz) (VášaVF)
- Postava faráře i řidiče autobusu byla ztvárněna skutečným farářem a řidičem autobusu. (ewi)
Reklama