Stockholm
Kamera:
Alejandro de PabloVOD (1)
Obsahy(1)
Na počátku celého projektu stála myšlenka natočit příběh o únosu, do něhož by bylo včleněné téma Stockholmského syndromu. Nakonec se tvůrci rozhodli vybrat si méně přímočarou cestu a natočit příběh ze zdánlivě každodenního života. Sledujeme především čistě psychologický film, který je postavený na principu, kdy divák je nucen přemýšlet spolu s postavami o nich, o jejich motivacích, způsobu uvažování a záměrech. (La Película)
(více)Videa (1)
Recenze (34)
Konverzační dramata jsou dle mého vrcholem filmařiny. V žádném jiném žánru tolik nezaleží na dobře napsanych dialozích, kvalitních hercích a režisérském citu. Navic koukat na statický záběr konverzace dvou lidí třeba nekolik desítek minut a neusnout u toho je vážně úspěch. Ne pro diváka, ale pro tvůrce. Stockholm je to nejlepší z žánru co jsem zatím měl tu čest vidět. Zprvu klidné romantické drama o svádění přechází nenásilně do závažného problému, který asi každy čeká dle názvu, ale film samotný do toho jde nenápadným způsobem. Speciální plus za soundtrack. ()
Na začátku, typická hra na kočku a na myš, na konci docela haluz. Ještě, že jsem si nepřečetl obsah, o to bylo moje překvapení, ve druhé půlce příjemnější, mrazivější a ke konci překvapivější. Jsem moc rád, že tyhlety věci mám už dávno za sebou a můžu je v poklidu sledovat v televizi a kochat se, jak se postupně rodící vztah mění v drama se vším všudy. Tak a teď raději nějakou komedii a bez terasy, prosím. ()
Jako kdyby mně bylo osmnáct, plus mínus, tak jsem to cítila a v myšlenkách se tam párkrát ocitla, když jsem tu dvojku poslouchala. Některé situace byly jak přes kopírák, to postupné oťukávání, nedůvěra, zvědavost.........až, ano až tam. Jen jsem byla trochu zmatená tou poslední čtvrtinou příběhu, kdy jsem měla pocit, že se Rodrigo s Isabel opravdu nemohou dohodnout jak dál a tudíž se to odrazilo i na té dvojici, která začala jednat tak trochu iracionálně a ani prášky mi tentokrát nestačily zcela pochopit následné jednání. Škoda, jinak bych dala jasnou pětku, ještě o tom popřemýšlím....... ()
Ouu. To bylo. Nápadité, zábavné, hezky „vystylované“- jak vizuálně tak zvukově. (Scéna s výtahem a hudbou byla hodně povedená.) Skvělý scénář, dialogy i herci. Snímek měl spád Jediná věc mi malinko vadí, že je tak málo vysvětlivek okolo všeho toho co se stalo. Chtěla bych prostě vědět víc. Ale možná i v tom má tenhle film to kouzlo, člověk se vlastně nedoví nic. Nic o tom co bylo, co bude a když se nad tím zamyslím, tak i to, co bylo ve filmu je vlastně možné pochopit z několika úhlů pohledu. Každý se vlastně asi udělá trochu jinou představu, dospěje k trochu jinému závěru, ale najde si v tom prostě „ to svoje“. Já nejsem člověk co si rád věci domýšlí, co hádá jak by něco mohlo být, takže teď trochu váhám jestli dát pět hvězdiček, ke kterým to směřovalo (zejména pak někdy od poloviny filmu), nebo jen čtyři. Rozhodně ale doporučuji ke shlédnutí. Docela by mě zajímalo jakými všemi možnými způsoby si různí lidi tenhle film vyložili, jak ho pochopili… myslím že bych se i já pak mohla dívat na to co ve snímku bylo trochu jinak….a konečně možná ne jen na to co bylo ve filmu, ale na mezilidské vztahy vůbec. (A teď nemyslím, jen tenhle konkrétní „typ vztahu/situaci“.) Kdybyste měl někdo náladu, čas a chuť, tak bych byla otevřená debatě, nebo prostě jen výměně názorů a náhledů na tenhle film :) Slabších pět. ()
Tak tento film sa nádherne pohral s mojimi pocitmi. V prvej polovici to boli dvaja ľudia, ktorí mi boli nesmierne sympatickí a bavili ma. V druhej polovici nebolo väčšej podivínky a väčšieho chrapúňa. Ani sama neviem, kto mi za svetla viac liezol na nervy ... ona či on ... a komu mám vlastne veriť. Nádherný vizuál, dobrí herci, výborné dialógy a zaujímavý príbeh, ktorý pokračuje vo vašej hlave. ()
Reklama