Labužníci

Naznačená myšlenka porážky druhu Homo sapiens pro lidskou spotřebu je zajímavá a myslím, že v praxi by se celkem osvědčila, jatečného dobytku tohoto druhu je po celém světě chováno velké množství a jeho nevyužití pro potravinářské účely je bohapustým plýtváním. Zaznamenal jsem však několik pochybení z hlediska platné legislativy na ochranu hospodářských zvířat při usmrcování, samozřejmě si uvědomuju, že v současné době není Homo sapiens považován za hospodářské zvíře, nicméně případná později zapracovaná pravidla budou z těchto předpisů zcela jistě vycházet. Vezmeme-li to chronologicky, pominu teď samotný odchyt divokých jedinců, v budoucnu se jistě dočkáme registrovaných chovů, tak především musím vytknout způsob ustájení, kde nebyly dodržovány minimální standardy z hlediska prostoru, nebyly instalovány napaječky a nebylo k dispozici ani řádné osvětlení. Při porážce pak docházelo ke křížení cest, tedy naháněcí ulička vedla přes soukromé prostory podnikatele. Vlastní způsob porážky pak nesplňoval základní kritéria na omezení utrpení jatečného dobytka, mechanické omračování pomocí paličky na maso je zcela nepřípustné a spařování a odštětinování před porážkou už by se dalo kvalifikovat přímo jako trestný čin týrání, stejně tak jako vykrvování bez předchozího dokonalého omráčení. Další chybou, tentokrát z hlediska hygieny porážky, byl pouze jeden pracovník, který manipuluje s živým dobytkem a zároveň opracovává čerstvé maso. Vlastní prostory pro porážku s malou kapacitou však vypadaly jako dostatečné, stěny i podlahy byly omyvatelné, byl přístup k tekoucí pitné vodě a pracovník byl vybaven pracovním oděvem, chyběla pouze pokrývka hlavy. Jako zásadně nevyhovující však spatřuji nepřítomnost veterinárního dozoru a neprovedení veterinární prohlídky masa a orgánů před uvedením do oběhu. Nicméně chápu, že tato záležitost se teprve objeví v předpisech až po zlegalizování porážky tohoto druhu. Závěrem se dá říci, že toto instruktážní video by v některých ohledech mohlo být při vypořádání se s výše uvedenými námitkami použito i jako prezentace pro legislativce Evropské unie a zavedení Homo sapiens jako porážkového zvířete. (16.03.2015)

Známy gastronomický recenzent chce napísať zaujímavý článok a tak sa rozhodne dostať do reštaurácie, kde údajne servírujú ľudské mäso. Keď sa mu to však podarí, zisťuje, že kanibalizmus nie je práve príjemnou gurmánskou špecialitou. Pomerne znepokojivý horor, ktorý sa snaží brnknúť na 2 struny; jednak divákom obľubujúcim dej, napätie a atmosféru a zároveň tým, čo hľadajú exploitačné scény a gore. A hoci mám v obľube horory, kde to dokáže zafungovať spoločne, v tomto prípade to úplne nevyšlo, keďže ani 1 zo spomínaných nie je rozpracované naplno. Za jedno pozretie to však rozhodne stojí. (15.10.2013)

Marcos Vela je uznávaným kritikom na voľnej nohe. Jedného dňa ho kontaktuje jedno z menších vydavateľstiev, ktorému šéfuje šarmantná žena v stredných rokoch, Paola Bardónová. Tá má pre neho zdanlivo jednoduchú úlohu za slušnú odmenu. Napísať knihu či pár slušných článkov o tajných reštauráciách s neobvyklými praktikami. Bez toho, že by si to Marcos čo i len uvedomoval, púšťa sa spoznávania niečoho, čo zďaleka nie je tak bezpečné ako sa na prvý pohľad môže zdať. Nato, že sa Španieli sústredia prevažne na tvorbu atmosferických snímkov s duchárskov tématikou, pre tento krát natočili pomerne originálnu gastronomickú "chuťovku". Kto očakáva mimoriadne "gore", bude sklamaný. Takýchto scén sa vo filme nachádza pramálo. "Omnivoros" je totižto prevažne dramatickým dielom s hlbokou myšlienkou, presadzujúcou niečo nemorálne, zakázané, čo nemá medzi ľuďmi obdobu. Dlhé vláčne scény počas večere, melancholický zvukový doprovod, mlčanie, no zároveň rozhovory o "tabu" téme, určite nezaujmú každého. Proste, a z krátka, tento film nie je určený pre široko spektrálne publikum. Kde sa jeden bude nudiť, druhý bude tlieskať ku genialite odvážneho kroku režiséra - 60%. (04.05.2014)

A já byl tentokrát spokojený. Čekal jsem sice bohapustou řezničinu, ve finále mi až tak nechyběla. Se současným španělským horrorem mám poněku problém, jednotlivé snímky mi přijdou velmi nevyrovnané a spíše mizerné. Film má zvláštní neklidnou atmosféru, a i když nepřináší nic nového, je svým způsobem nepříjemný. Samozřejmě mi na mysli (kromě kanibalských a buransko-kanibalských filmů) vytanul nejen Švandrlíkův Guláš, ale především Peter Greenaway a jeho Kuchař, zloděj...(zde však chyběla jeho výtvarná stránka). A možná i trochu Dravci, ač mají jiné motivy. Novinář Marcos je krajně nesympatickou postavou a já bych mu nachystal poněkud jiný osud, ovšem vymyslel to celé vtipně, musím uznat. Fugu? Sázka do loterie, při které můžete přijít o vše. (12.03.2015)

Spoilery.Omnívoros nehraje ani tak na nějakou výraznou atmosféru nebo krvavé scény z vraždění obětí jako spíš na to, že porážka lidí a jejich následná konzumace zde v podání gurmánů vypadá jako něco zcela přirozeného. O to je to celé hrozivější. Holení těla oběti před porážkou pak působí děsivěji, než porážka samotná. Stejně tak dražba masa s vystavenými hlavami zabitých. A protože je zde vše zcela "normální", nikdo se tu nechová jako idiot, ať už jsou to oběti, nebo konzumenti. Z logického chování vyplývá i závěr, který působí neotřele, což se dá říct i o neznámých hereckých tvářích, které mile překvapily. Velká spokojenost. 80% (12.08.2014)