Ztráta panenství Evy van End

nevim, patrně jsem koukal úplně na jiný film, než k jakému se tu někteří vyjadřují. Za hodinu, kterou jsem s tímto filmem vydržel, jsem nenalezl žádnou situaci nebo moment, kterému by se dalo zasmát. Bylo to nezáživné, zalidněné postavami, jejichž osud a vývoj mě absolutně nezaujal. Zkrátka film, plný nudy, v zásadě o ničem, vhodný místo ukolébavky (03.12.2014)

Vtipná, trapná a na naše poměry hodně divná komedie s magnetickým názvem pro intelektuálně neobdařené slintáky. Rodina van Endových je sice dost uhnutá, ale ten árijský cherubín s meditační stoličkou, který je oblaží svou dočasnou společností, je (s prominutím) k zblití. Holt stíny vznikají až s příchodem světla, ale tohle německé sluníčko by jednomu přivodilo ekzém. (13.08.2015)

Vyhledávám humor inteligentní, debilní, odborný, černý, žlutý a mám příležitostné pochopení i pro ten fekální, ale ten chrochtající mi často zůstává utajen. Já Holanďanům zkrátka moc nerozumím a pokud pominu kratinkou soutěž v rychlosti vyhonění, tak jsem se tentokrát ani nezasmál. Přesto mne celkem bavil alespoň ten optimistický Árijec, který všude byl, všechno znal, všem pomohl a dokonce do jedné takřka němé obludy statečně vsunul svůj kyj. Ostatní mi k srdci rozhodně nepřirostli, snad trošku tatík se svým afrikanátkem, a tak doufám, že už se nikdy neuvidíme. (01.10.2015)

Název divnej, postavy ujetý, ale celý je to tak brutálně bláznivý, že pod čtyři prostě nemůžu jít. Může za to ten árijskej Němeček, co tam přijel hlásat názory. Můžou za to ale i snad všecky ostatní postavy, co se ve filmu objeví. Dokonce za to může i ten černoušek a jeho neuvěřitelný debaty s tátou od holandské rodiny. Chvíli jsem přemýšlel, že film skončí tak, že ten táta sbalí všecky místní karbanátky a odveze je do středu Afriky, aby se tam děti najedly. Nakonec se to tak nestalo, ale ve výsledku to bylo ještě brutálnější. Ortodoxní až na půdu. Poctivý komediální rasismus. (21.11.2014)

Velmi vtipné i hořké zároveň. Snímek začíná jako pohodová komedie, aby se postupně mohl propadat hlouběji do nitra postav a odhalovat jejich traumata, závist a nebetyčnou hloupost. Krásně se tu ukazuje, jak se lidé raději nechají oblbovat místo toho, aby řešili svoje skutečné problémy. Evča, která je v názvu a asi i hlavní postavou, je paradoxně nejméně zajímavým i výrazným činitelem. Naprosto jsem postrádala důvod litovat jejího outsiderství, což na mě právě většinou funguje. O poznání lepší situace panovala bohudík u zbytku rodiny. Tatík je prostě takový snaživý ňouma. Synáček zase těžce nese, že příchodem árijce ztrácí svou pozici alfa samce a na konci divák dostane řádnou dramatickou facku, když si konečně dojde promluvit s máti. O situaci staršího hocha raději psát nebudu, protože něco se musí vidět a nechci kazit překvapení. A mirkodušínovský Němčour byl dokonale na proplesknutí. (31.08.2013)