Sils Maria
Die Wolken von Sils Maria
Die Wolken von Sils Maria
Clouds of Sils Marie
Režie:
Olivier AssayasScénář:
Olivier AssayasKamera:
Yorick Le SauxHrají:
Juliette Binoche, Kristen Stewart, Chloë Grace Moretz, Lars Eidinger, Johnny Flynn, Hanns Zischler, Angela Winkler, Nora von Waldstätten, Brady Corbet (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Okouzlující a stále atraktivní čtyřicátnice Maria Enders je na vrcholu své herecké kariéry, kterou před dvaceti lety odstartovala ztvárněním provokativní a nezapomenutelné postavy Sigrid v oceňovaném lesbickém dramatu. Právě přijala nabídku zahrát si v současném remaku tohoto slavného filmu, avšak tentokrát se má zhostit role starší Heleny, kterou Sigrid svede a dožene až k sebevraždě. Maria se svou asistentkou odjíždí do Sils Marie, odlehlé oblasti švýcarských Alp, aby se nerušeně připravovala na svou náročnou roli. A role Sigrid na druhé straně připadla lehkovážné mladé hollywoodské hvězdičce, vyžívající se v alkoholových skandálech. Maria se tak na rozdíl od původního filmu nachází na druhé straně zrcadla, tváří v tvář okouzlující dívce, která je v podstatě znepokojujícím odrazem jí samotné. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (98)
Podivně příjemný zážitek, který osciluje na hraně reality a takové podivné surreálnosti, která je těžko uchopitelná a o to víc zajímavá ale i pomíjívá. Prostě zdánlivě prostá konverzačka, která vám chvílemi hodí indicie, při kterých vám na mysl přijde něco podivného. A i když to podivné "něco" je velice těžké rozšifrovat, je to tak nějak i podivně příjemné. 8/10 ()
Je to pre mňa veľmi ťažké vidieť film, v ktorom môžem povedať, že sa mi páčil výkon a postava Kristen Stewart. To je skutočne obdiv a musím to priznať. Konečne som ju odfixoval od Belly alebo aj od nej samotnej. Konečne som videl postavu, ktorú stvárňovala a dala jej nejakého ducha. Pre mňa je to ohromné. Rovnako ale aj ostatní herci sú dobrí. Teda až na Chloe Grace Moretz. Je to asi divné, že to hovorím ako chlap, ale kedykoľvek ju vidím, nič to so mnou nerobí. Nie je tam žiaden duch, ktorý by ma ťahal do deja, alebo čokoľvek. Ale na druhú stranu je to lepší výkon aký predviedla v Laggies alebo If I Stay. Každopádne, nikdy sa s ňou neviem stotožniť a nič so mnou jej herecké výkony nerobia. Každopádne film sa viac zameriava na Juliette Binoche a Kristen Stewart a som tomu rád. Príroda je pekná, atmosféra je príjemná, dialógy majú uveriteľnosť... pre mňa je Sils Maria jeden príjemný film. Keby ale mám povedať jednu vec, tak začiatok je akosi moc vážny. A nemyslím si, že bolo nutné dať filmu toľko dramatických momentov. Miestami to bolo trochu dlhé, ale na druhú stranu aj zaujímavé. Hodnotenie: B ()
Sils Maria má dva neskutečně silný atributy, pro který jí leccos - jako třeba unavenou koncovku nebo poněkud nedotažený prolínání reality s fikcí - ještě docela rádi prominete. Zaprvý je to óda na přirozenost v podání tandemu Binoche-Stewart. Sledovat jejich herecký etudy pro mě bez jakýkoliv nadsázky představuje jeden z nejsilnějších diváckých zážitků roku - to byla fakt regulérní reality show bez nejmenší potřeby editace či adaptace. Tyhle dvě se před kamerou prostě našly a k naprostý dokonalosti jim scházela snad jen lepší souhra při výběru plaveckýho úboru (*cough*Kristen*cough*). Zadruhý to byl koncem druhý části ten pohled na malojskýho hada, kterak se vine alpskym údolim za doprovodu další perfektní variace na Pachelbelův kánon (přesně by mělo jít o tuhle). Tehdy Sils Maria jednoznačně dochází svýho vrcholu. Pak už to jde jedině dolů, bohužel. [17. Festival francouzského filmu] ()
Kategorii artových filmů, které nemají žádný kloudný děj, a v podstatě směřují odnikud nikam, nemám vůbec v lásce, protože je to zpravidla nuda jak prdel. Sils Maria se této kategorii naštěstí přibližuje pouze v první části mé definice. Konverzačka, v níž režisér skutečně žádný příběh nevypráví, má však své silné stránky jinde. Jedná se především o scénáristicky vybroušené a herecky skvěle interpretované dialogy mezi stárnoucí herečkou a její mladou asistentkou v podání Binoche a Stewart. Během sledování jejich alpského přípravného campu jsem stále čekal, zda režisér nějak explicitněji vyjádří pararelu mezi zkoušenou hrou a skutečnými pocity hlavních hrdinek filmu a nakonec jsem byl rád, že se touto zjednodušující a doslovnou cestou nevydal. Možná by to filmu přidalo na filmovosti, ovšem také by ho to v tomto případě ochudilo o jeho specifickou atmosféru a otevřené nejednoznačné vyznění. Jak už jsem řekl, tak dámy se svých partů zhostili na výbornou a upřímně doufám, že temné období v kariéře K. Stewart už definitivně pominulo. Sils Maria se rozhodně nezalíbí každému a na mnoha místech je zdlouhavější, než by se mi zamlouvalo, ale v mém případě se jednalo o docela překvapivý a příjemný filmový zážitek, i když jsem režisérovi ne vždy porozumněl. ()
Film si vybral jako téma nejednoznačnost světa a nestálost člověka (i divadelní postavy) v čase, jež staví do protikladu k usilování svých postav to neustálé spění a proměňování zastavit, vzdorovat mu lpěním na vybudovaných obrazech, z čehož pro ně plyne mj. nepoznatelnost druhých, ale i sebe sama, neschopnost se s kýmkoli dorozumět a nemožnost být pochopen (Maria nechápe sebe zamlada, nechce rozumět sobě dnes, vzájemně se k sobě nedokáží přiblížit s její asistentkou, ač si to dlouho všemožně zakrývají intimním chováním - každá má své slabiny, které si interpretuje, jak potřebuje, a vlastně se vzájemně jenom zneužívají) - navozená nemožnost, která může člověka dohánět k dětinským projevům zuřivosti, náklonnosti, lhostejnosti, krutosti i paniky, přičemž se jakoby mimochodem a chaoticky utvářejí kariéry, vztahy i úniky, chvíle, v nichž je možné cosi ukončit (život nebo přetvářku - asistentka zmizí z filmu a ze života Marie na stejném místě, kde se zabil starý dramatik), a udělat to stejně dobře nebo špatně jako kdykoli jindy... ***** Chvílemi je možné se ptát, jestli to není právě jenom Marie, žena ohrožená svým věkem, ještě ne zralá, moudrá a smířená, ale už ne mladá a sebevědomá - roztěkaná, panikařící, chytající se stébel interpretací, náručí a hrdel lahví s alkoholem, a na každém kroku zranitelná... Ale zdá se, že ani mladá drzá inteligentní herečka a její sofistikovaný milenec-slavný spisovatel na tom nejsou s rozuměním světu a svým blízkým o nic lépe (nečekaná sebevražda uznávané výtvarnice, spisovatelovy ženy, je snadno usvědčí, stejně jako jejich lehkovážné soudy a projevy). A nejstarší generace zůstává hádankou úplně - proč chtěl starý dramatik celou hru po čtyřiceti letech změnit? A jaké povahy byly ty přidané scény, které nám film už neukáže? A nakolik je možno jeho paní věřit, že si je jistá důvodem jeho sebevraždy, k níž se uchýlil právě předtím, než by se znovu setkal s představitelkou hlavní postavy své hry o střetu přesvědčení o síle vlastního budovaného obrazu s nejistotou o jeho správnosti? I ty dvě, dramatikova žena a Marie se objímají jako staré přítelkyně, ale přitom je zřejmé, že se vlastně dobře neznají, a pokud by spolu měly trávit čas pohromadě, ať už v Curychu nebo v Londýně, cítily by se nepříjemně lapené, a raději se možnostem spolubytí vyhýbají. Nakonec se svým neporozuměním zůstává nebo odchází každý sám, protože každé bytí spolu by nutně bylo konfrontací, na kterou nikdo nemá dost chuti ani sil. To je zřejmě jádro celého snímku. ***** Přestože si ale film zvolil téma kluzké, úskočné a neproniknutelné jako Malojský had, předzvěst špatných časů - téma neochoty vyrovnávat se s vlastním obrazem, která nám brání proniknout nejen k sobě, ale pak i ke komukoli druhému, sblížit se, ještě to neznamená, že stejně roztěkaný a bezradný může být i snímek sám, protože na ohraničené dílo, akt či výpověď se vztahují úplně jiné nároky a měřítka než na neohraničitelné téma, o němž se pojednává. V tomto smyslu vznáším velkou výhradu. ***** Poznámky: Není to "konverzační drama", ale drama míjejících se, kolem sebe se prosmykávajících monologů sebestředných a zranitelných postav, a to je ještě úplně jiná hra.***** Realita a fikce se v přirozeném životě prolínají neustále, tady se to ale zdůrazňovalo tak otrocky chtěně a uměle, že tahle rovina se naopak vůbec nepodařila - působí to nepříjemně strojeně a násilně, až to člověka vytrhává z dívání. ***** A jinak mi začíná připadat, jako by se výběr snímků pro 17. festival franc. filmu dosti markantně podřizoval zadání "nenápadně předvést krásu zasněžených Alp před nastávající zimní sezónou", až se divím, že hlasující diváci prý mohou vyhrát letenky do Paříže, a ne do Grenoble. ***** () (méně) (více)
Galerie (61)
Zajímavosti (9)
- S námětem na film přišla za režisérem Olivierem Assayasem představitelka Marie, Juliette Binoche. (M.B)
- Film se natáčel v Německu, Švýcarsku, Itálii a USA. (Blackey.)
- Proslýchalo se, že do role Henryka Walda byl obsazen Bruno Ganz, ale Ganz nikdy do projektu zapojen nebyl. (Steel32)
Související novinky
Přehlídka Crème de la Crème II
Druhý ročník přehlídky francouzských filmů Crème de la Crème se uskuteční od 13. do 17. 5. v pražských kinech Lucerna, Evald a Mat a poprvé vstoupí do regionů. Do kin za nevšedními zážitky mohou… (více)
Be2Can: unikátní přehlídka festivalových filmů
Berlín, Benátky, Cannes – tři prestižní mezinárodní filmové festivaly, které každoročně přináší divákům to nejzajímavější ze současné filmové tvorby. Společnost Film Europe Media Company přinese… (více)
Reklama