Sils Maria

Je to pre mňa veľmi ťažké vidieť film, v ktorom môžem povedať, že sa mi páčil výkon a postava Kristen Stewart. To je skutočne obdiv a musím to priznať. Konečne som ju odfixoval od Belly alebo aj od nej samotnej. Konečne som videl postavu, ktorú stvárňovala a dala jej nejakého ducha. Pre mňa je to ohromné. Rovnako ale aj ostatní herci sú dobrí. Teda až na Chloe Grace Moretz. Je to asi divné, že to hovorím ako chlap, ale kedykoľvek ju vidím, nič to so mnou nerobí. Nie je tam žiaden duch, ktorý by ma ťahal do deja, alebo čokoľvek. Ale na druhú stranu je to lepší výkon aký predviedla v Laggies alebo If I Stay. Každopádne, nikdy sa s ňou neviem stotožniť a nič so mnou jej herecké výkony nerobia. Každopádne film sa viac zameriava na Juliette Binoche a Kristen Stewart a som tomu rád. Príroda je pekná, atmosféra je príjemná, dialógy majú uveriteľnosť... pre mňa je Sils Maria jeden príjemný film. Keby ale mám povedať jednu vec, tak začiatok je akosi moc vážny. A nemyslím si, že bolo nutné dať filmu toľko dramatických momentov. Miestami to bolo trochu dlhé, ale na druhú stranu aj zaujímavé. Hodnotenie: B (20.02.2015)

Sils Maríííja! Přesně toho jsem se bála - dvě neoblíbené herečky v plíživém rozjímání nad personálně-profesní metamorfózou během zkoušení nové hry v nějaké zapadlé alpské díře. Výsledkem je dusivá nuda, co vymačká jako citrón nejen diváka, ale i jednu z protivných postav, která neunese sílu osobnosti své společnice a zcela impulsivně si jde špatně šlápnout na okraj Matterhornu, či tak někam... patrně... on to tam totiž nikdo neřeší, ani horská služba. Nejen, že snímek zneuctil Alpy, ale postaral se i o zprznění mého dubnového seznamu Challenge Tour 2015 neplánovaným odpadem, takže mně momentálně nezbývá, než velebit rychloposun a doufat, že svůj díl smůly mám tímto vybraný. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií, bohužel. (20.04.2015)

Film NENÍ pro ty, kteří: nemají rády silné hlavní hrdinky (herečky zvlášť) a vůbec se nezajímají o divadlo. Dále se určitě nebude líbit milovníkům rovin a všem těm, kteří preferují jednoduchý příběh s minimem dialogů a dovysvětlení všeho, co na plátně vidí... Vy ostatní - vítejte v Alpách a doufejte zahlédnout Majola Snake.... (28.10.2020)

Jako obvykle Assayas prokládá více tematických rovin, mezi nimiž se utváří význam. Neřekl bych, že tak činí na úkor divácké přístupnosti, neboť film má celkem zřetelně zpracovaný námět (resp. více provázaných námětů) a děj. Přesto interpretační úsilí vede některé diváky k trochu bezradnému závěru, že ústřední téma Sils Maria je hledání smyslu toho, co se vypráví (Eodeon na ČSFD). Všechno se točí kolem napětí ve vztahu mezi starší hereckou hvězdou Marií Enders a její mladou asistentkou Valentine. Maria Enders má přitom hrát roli starší ženy v divadelní hře jejího celoživotního blízkého přítele a právě zemřelého dramatika Wilhelma Melchiora, jejíž námět je při tom vztahové napětí mezi mladou dívkou a starší ženou. Situaci zesiluje fakt, že Maria Enders dříve zazářila v roli mladší z obou žen ve stejné hře. Z osobních důvodů (odpor ke smíření se se stárnutím a zřejmě strach ze smrti) tuhle hereckou šarádu nejprve zcela odmítá a když se ji nakonec ujme (jde přeci jen o velkou hereckou výzvu, navíc má hru režírovat režisérská hvězda Klaus Diesterweg), scény nacvičování jsou plné stále méně potlačované frustrace a napětí mezi oběma hrdinkami. Struktura filmu je ovšem o něco komplikovanější – generační konflikt prodchnutý platonickým erotismem (vzdáleně na způsob ženské varianty Smrti v Benátkách), a hra na prolínání fikce a reality, v níž realita kopíruje fikci a přitom zůstává fikcí na „vyšší“ rovině, tvoří jen základní část stavby. Popis celé architektury snímku se tím ale nevyčerpává. Scény, v nichž Maria Enders a Valentine v prostředí švýcarských alp nacvičují jednotlivé scény hry (Valentine zde zastupuje za herečku Jo-Ann Elliot, jejíž postava hraje ve filmu další důležitou roli), znejišťují diváka a zřejmě i samotné postavy ohledně toho, kde je hranice mezi zkouškou a co z toho je naopak už právě probíhajícím osobním dramatem. K tomu je třeba přičíst subtilní vtip, s kterým veškerá témata Assayas ztvárňuje, a na mysl se vtírá srovnání s velikány, jako je Bergman nebo Saura (čímž ani jednoho z těchto tří nechci redukovat na pouhou podobnost či snad v případě Assayase epigonství – Assayas je velmi specifický). Sils Maria není pro (některé) diváky imho znejišťující absencí příběhu nebo jasného tématu, ani vyústěním, ale tím, že jeho hodnocení, tedy co z toho nakonec plyne pro postavy a co z toho plyne obecně, nechává zcela na svobodném rozvažování diváka. To, že se něčím takovým někdo cítí znejistěn (a u Assayase se dle reakcí znejistění dostavuje), pak spíše vypovídá něco o vymezeních mainstreamové kinematografie, na níž se mnoho diváku až příliš fixuje. (12.01.2019)

V tom filme je toľko estrogénu, že by sa mohol používať na alternatívnu hormonálnu liečbu. Extrémne ženská záležitosť. Nič nemôže existovať mimo času. Práve čas dokáže nemilosrdne rozdrviť všetko, v čo človek dúfa. Osobne si myslím, že muži sú voči toku času lepšie imúnni ako ženy. Tie keď raz zhasnú, už ich nerozsvieti nič len tak ľahko. Mladosť je radostná, lebo má budúcnosť. Čo z toho ostalo ale Márii Endersovej? Ostala jej charizma. Juliette Binoche je skvelá, Kristen Stewart správna hipsterka, no a Chloe Moretz arogantne energická. Podľa mňa veľmi dobrý film, kúsok od maximálneho hodnotenia... (09.03.2020)