Soigne ta droite
Keep Up Your Right
Režie:
Jean-Luc GodardScénář:
Jean-Luc GodardKamera:
Caroline ChampetierHrají:
Jane Birkin, Pauline Lafont, Jacques Villeret, François Périer, Rufus, Dominique Lavanant, Bruno Wolkowitch, Michel Galabru, Jean-Luc Godard (více)Obsahy(1)
Pěstuj si pravačku, jeden z Godardových filmově nejanarchističtějších a nejvtipnějších filmů, v sobě skrývá tři poměrně nezávislé narativní linie: v první z nich se postava filmového tvůrce nazývaná okolními lidmi občas Princ a občas Idiot (hraná značně sebeironicky samotným Godardem) snaží dopravit kotouče s filmem během dvaceti čtyř hodin producentovi; v druhé sledujeme dokumentaristicky zaznamenávané zkoušení písní skupiny Les Rita Mitsouko v hudebním studiu; v poslední linii se pak odehrávají bizarní setkání mezi Individuem a Mužem. Jedním z témat, jež propojují tyto linie, je zkoumání samotného procesu tvorby, který explicitně zobrazují scény se skupinou Les Rita Mitsouko a méně explicitně celý film svou vlastní rozbitou formou, umožňující divákovi, aby si dílo do značné míry skládal dohromady jaksi sám.
Pěstuj si pravačku se nesnaží působit jako dokonale vyhotovený a už dávno zakončený výtvor - spíše je čímsi, co se jakoby teprve utváří před našima očima, chaotickým děním smyslu, osvobodivým nabízením všech možných potencialit významů, emocí, filmu. Godard v tomto svém fragmentárním snímku využívá s mistrnou lehkostí typické prvky své nenapodobitelné poetiky (montáž bez ustání vytvářející nečekaná spojení obrazů, zvuků, hudby a slov; statickou, nicméně s kompozicí obrazu a světlem nesmírně jemně a precizně pracující kameru; používání citací z literatury namísto konvenčních dialogů atd.), aby stvořil dech vyrážející dílo plné humoru, myšlenek a poezie. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Asi bych neměl hodnotit, protože jsem film viděl v originálním znění a francouzsky neumím ani slovo (ale trochu jsem věděl, o čem to je) - přesto jsem se ale (věřte nevěřte) strašně bavil - stejně těch pět dám... 15. 12. 2006 : Tak jsem to teda konečně viděl i s titulkama - a na pěti trvám. Je to překrásný film o umění, kultuře, člověku, jeho údělu a "poslání", o tvorbě, o životě. A je to sranda. ()
David Lynch a Jean-Luc Godard mají jedno společný - užívají symboliku, nad níž se má divák zamyslet, podle který se má ve filmu zorientovat a utvořit si tak podle ní příběh, ovšem zatímco Lynch svou symbolikou baví, Godard tou svou naopak nudí, a touto "metodou" nás má popostrčit k pochopení filmu. Ale děkuji, nechci. ()
Pro mě zcela nepochopitelný film, nepochopitelné dialogy, nepochopitelný komentář mimo obraz. Zřejmě se tam někde citoval Idiot, ale to na pochopitelnosti nijak nepřidalo. Jediné pochopitelné z celého filmu bylo dohadování hudebníků ve studiu, co a jak zahrát, to mělo aspoň nějakou tu hlavu a patu. Jinak absolutně nevím, co tím chtěl Godard říct. ()
Poskládej si svůj vlastní film. Naneštěstí (?) nedává Godard divákovi absolutní svobodu (divák je stále limitován obsahem obrazu), ale ani manuál, odkud s rekonfigurací začít, tip čeho se chytit, aby z chaosu vyvstal alespoň jakýs takýs řád. Výsledek: prázdnota a bloudění (křeč); tázaní se, zda se múza minula s Godardem či s Vámi. 1* za přemýšlení nad tématem výkonnosti vlastní imaginace, 1* z úcty ke Godardovi (tohle byl bohužel první film, který jsem viděl po jeho smrti, a to v rámci piety, rozloučení; inu, ne vždy se výběr filmu povede). 35 % ()
Já se fakt snažil, pro jistotu jsem si to dal dvakrát za sebou, ale je mi líto, nic. Tedy – všecky godardovské ingredience ano, humor tu a tam ano (je-li vaším šálkem humoru třeba Michel Galabru coby pilot dopravního letadla čtoucí v kabině před odletem s galabruovsky kamenným výrazem příručku pro sebevrahy), ale valnou část stopáže zabírající „dokumentární“ scény s muzikanty působí spíš jako špatně zinscenované (autenticitě pravda dvakrát nepomohly zmatečné české titulky, očividně dělané někým, kdo o muzice nemá ponětí, nebo to byl záměr a v originále se taky plácají takové nesmysly? Vzhledem k celkovému rázu filmu fakt těžko říct) a hlavně jsem se v té spoustě omáčky nedohrabal žádného pořádného kusu masa, chci říct myšlenky, ani to nebyl zas takový punk, aby jeden mohl vypnout mozek a ujíždět si na té anarchii; jiný klíč jsem k tomu nenašel. ()
Reklama