Režie:
Juraj NvotaKamera:
Diviš MarekHudba:
Ľubica ČekovskáHrají:
Richard Labuda, Milan Lasica, Libuše Šafránková, Ondřej Vetchý, Szidi Tobias, Milan Ondrík, Ady Hajdu, Ondřej Malý, Miroslav Noga, Robert Roth (více)Obsahy(1)
Malý Petr (Richard Labuda, vnuk Mariána Labudy) vyrůstá v péči prarodičů (Milan Lasica, Libuše Šafránková), protože jeho rodiče emigrovali do Vídně a od té doby se ho prostřednictvím úřadů marně snaží získat. I proto Petr vymýšlí nejrůznější způsoby, jak se přes čáru dostat, pro což má čím dál menší pochopení velitel místních pohraničníků (Ondřej Vetchý). Mnohem větší problémy má ale Petr s partou černogardistů, kteří si libují v trápení slabších dětí. Třeba i jejich občasným přivazováním k mučednickým kůlům. Mezi ty, kteří jsou na Petrově straně, patří „pomalejší" spolužák a velmi sympatická kamarádka, kvůli nimž se s černogardisty neváhá opakovaně a důkladně poprat. Jak se šedesátá léta chýlí ke konci a poměry v zemi se dramaticky mění, otevře se nakonec i před Petrem vysněná cesta přes hranice. Vyrazit na ni ale znamená ztratit prarodiče, kamarády a nezapomenutelná dobrodružství. Když je vám „náct", máte v životě přece jen jiné priority. (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (244)
Jak už tady podotknul Enšpígl, jde o velmi nenápadný snímek. Kdybych ho náhodou nezaregistrovala v programu ČT, tak jsem ho přešla bez povšimnutí. Příběh je určen pro malé i velké. Každý si tu najde to své. Průvodcem nám je malý Petr, žijící u babičky a dědečka, jehož očima celé dění sledujeme a prožíváme. Je dobře, že takové filmy ještě vznikají. Děti mají jiné vnímání světa a vidí věci jinak než dospělí, dost často jako hru, kdy si plně neuvědomují reálné nebezpečí, které jim může hrozit. ()
Další snímek, vypořádávající se s rudou minulosti naší společné republiky. Opět před srpnové týdny a měsíce a opět osobní i rodinné osudy. V tomto případě má ovšem film velmi slušnou úroveň, až na pár trochu laciných míst a také možná přehnané chování některých dětí (banda černogardistov by se spíše hodila do filmu z konce druhé sv. války) se jedná o velmi autentickou podívanou do minulosti. Ukázkové vedení dětských herců je základem kvalit celého snímku a může být inspirací pro mnoho jiných tvůrců. Slovenština, čeština maďarština, skvělá režie i velmi slušné vyprávění Petrova příběhu, jehož dospívání se díky době velmi urychlí a jeho morální priority se stávají silnějšími než u většiny dospělých. ()
Pekny film, ktery se odehrava ve druhe polovine sedesatych let minuleho stoleti. Ve filmu neni moc dejovych zvratu, ale je celkem zajimave sledovat kazdodenni zivot deti v pohranici. Milan Lasica je vyborny a da se rict, ze na nem stoji cely snimek, zdatne mu sekunduje i slovensky a madarsky mluvici Libuse Safrankova, Ondrej Vetchy ci Ondrej Maly v mensi roli. Nejedna se o dilo, ktere trvaleji zustane v mysli divaka, ale na jedno, dve zhlednuti nemuze urazit. Kazdopadne me Juraj Nvota prijemne prekvapil. ()
Proč se dabují slovenské filmy do češtiny, to mi teda hlava nebere. Film v podstatě o ničem, do úst malých herců jsou vkládány věty, které ani náhodou nepatří dětem a vlastně spoustu věcí vůbec nepochopíte a nedozvíte - proč zemřel kamarád? Šafránková, Vetchý i Lasica se na plátně spíše patlají a působí někdy jako ochotníci z horní dolní. Průměr 50% ()
Našťastie som videl "originál" a nie nejaký debilný dabing, ktorý podľa všetkého (komenty, recenzie) značne devalvuje celý film. Pišťankova kniha sa mi páčila, no prekvapila ma jej "pohodovosť", vzhľadom na tému, škoda, že sa vybral len cestou nostalgie. Aj film je celý taký "pohodový", nehrá príliš na city (isto nie prvoplánovo), postavy sú niektoré povrchné a "čiernobiele", niečo ostalo nedopovedané (kniha je v tomto dobrým doplnkom). Nvota vie vystihnúť atmosféru, dobové prvky boli fajn. Herecky dominujú detský "herci", vedie ten, čo hral "debílka", klobúk dole! Lasica je rovnako jedným z pilierov, bez ktorých by Rukojemník bol možno len ďalším filmom do TV bez výraznejšieho presahu. Celkovo fajn film, ktorý v podstate plynie, veľa toho nepovie, ale ostane po ňom celkom "príjemný globálny pocit":). Čo nie je (bohužiaľ) u slovenského filmu samozrejmosť...3,5*/5 ()
Galerie (29)
Photo © Ctibor Bachratý
Zajímavosti (12)
- Vozy Polski Fiat 125P, které se ve filmu několikrát objevují, se začaly vyrábět až dlouho po dataci fimu. (Frontie)
- Filmovalo se v Bratislavě, Děvínské Nové Vsi, Vysokém při Moravě, Záhorské Vsi. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Z hospodského rádia zní píseň The Soulmen „Wake Up“. Je to v době, kdy venku ještě leží sníh, v dalších záběrech ze školy visí na zdi obraz prezidenta Antonína Novotného. EP deska The Soulmen byla vydána v květnu 1968, kdy už byl prezidentem ČSSR Ludvík Svoboda. (OHNOTHIMAGEN)
Reklama