Kostka 2 - Hyperkrychle

Zajímavé? Možná trochu. Důstojné pokračování? Ani náhodou. Kostka 2 je jen hodně slabý odvar výborné jedničky. Nesmyslná a nelogická slátanina s levnými triky, která naprosto postrádá atmosféru a co se týče samotného závěru, tak ten to celé jen dokonale pohřbil. Zkrátka nuda na druhou neboli Hypernuda. Nadšení fyzikové a příznivci všemožných vědeckých teorií o časoprostoru si můžou přidat hvězdičku navíc. (01.09.2007)

Tenhle díl jsem viděl ze série Kostek uplne první a musím říct, že když to dávali na tom HBO vtý době tak mě to docela zaujalo, ale po shlednutí prvního dílu a po dalším shlednutí tohoto musím říct, že tohle se vážně nepovedlo.. absurdnost.. místama zajímavé, ale ten konec prostě zkazily.. místama to připomína tu japonskou sračku Ring.. (10.06.2013)

Strach z novej dimenzie je v Kocke 2 nielen metaforou, ale priamo východiskovým bodom. Štvrtá dimenzia je tu prezentovaná ako absolútna hrôza (pokiaľ ide o hororový aspekt, Hyperkocka ma vydesila viac než originál) a keďže nikdy nikde nebola prakticky "sprevádzkovaná", skúste dokázať, že tvorcovia sa mýlia a že ide o celkom neškodný fenomén... Od matematiky pôvodného príbehu prechádzame k fyzike, od troch dimenzií k štyrom, pričom sa zachováva základné východisko dané prostredím (kocka) a situáciou (ľudia v nej). Človek by si myslel, že nápad hraničiaci s genialitou sa už nedá zmysluplne rozvinúť a že opätovný pohľad na čosi tak banálne ako je šesť stien znechutí alebo unudí na smrť. Omyl. Tu je notoricky známa pesnička prerozprávaná v celkom inej tónine. Konštrukcia Hyperkocky je ešte väčší cvokhaus než tomu bolo v origináli, takže diváka ani v najmenšom neprekvapí, ak dvaja hrdinovia dostanú absurdnú chuť na sex (s neznámym človekom, v neznámom prostredí) a iný hrdina zase chuť na... ("Ten hyperpriestor nemá chybu.") Jediné, čo mi na tomto filme vadilo, boli nasledujúce dve vety: "Toto je najhoršia nočná mora. Najradšej by som sa prebudila". Všetko ostatné je dokonale premyslené a prevedené. Neverte povedačkám o lacných efektoch - tie, ktoré majú počítačový look raných 90. rokov nie sú hlúpe, pretože vizuál zodpovedá charakteru daného fenoménu (vpád abstrakcie do reality mi pripadá geniálny, lebo je myšlienkovo mnohovrstvový a de facto neopakovateľný) a zavesená vyschnutá mŕtvola mne osobne silne pripomína zavesené vyschnuté mŕtvoly v kapucínskych katakombách v Palerme (tie teda lacno nevyzerajú). A predovšetkým neverte povedačkám o lacnom príbehu. Ak sa v Kocke narába s logickými výpočtami, tu je potrebné spoľahnúť sa na schopnosť abstrahovania, čo ľudia nemávajú radi, keďže všetko, čo nie je konkrétne, automaticky zneisťuje. Ak v pôvodnej Kocke išlo o reálny svet vložený do výstredného, excesívneho, ale predsa len reálneho rámca (daného troma dimenziami), v pokračovaní má reálny svet do činenia s realitou, reálnosť ktorej vonkoncom nie je jednoznačná. Myslím, že pravú povahu sveta vystihuje v pozoruhodnej metafore skôr druhý príbeh, ktorý nám môže v umeleckej skratke pripomenúť nielen naše pochybnosti, ale i fantáziu ako nespochybniteľnú alternatívnu dimenziu, nie nevyhnutne štvrtú, ale reálne fungujúcu. A nie vždy príjemnú. (23.07.2005)

Když si tvůrci při natáčení horrorového hitu řeknou, že nemají co ztratit, je nejvyšší čas utéct. Z průměrně natočeného dobrého nápadu se v tu ránu stane nesmyslná a přetechnizovaná amatéřina, ve které je všechno a přitom nic. Místo zneklidňující atmosféry barevně odlišných kostek se najednou sází na vizuální sterilitu se skutečně směšnými pastmi typu točícího se čtverce a všechny kvantové či časoprostorové narážky jsou jen jedním slovem načrtnuty a vzápětí zapomenuty. O nějakých důmyslných časových paradoxech se pak nedá ani mluvit. Navíc z postav jsou jen naivní loutky, které se nadšeně vrhají vstříc těm nejpodezřelejším místům a místo zoufalství si při absolutní neorientaci střihnou šíleně natočené milostné číslo, takže je velmi brzy jasno, že tady se bude hodnotit až úplně dole. (15.09.2007)

Co to sakra bylo? Vůbec nevadí, když si přečtete tenhle vyspoilovanej komentář, protože se na to stejně nemá žádnou cenu dívat, akorát by jste si zkazili chuť od povedené jedničky. Tvůrci zjevně nevěděli roupama co dělat, tak stvořili asi nejhorší scénář všech dob, najali ještě horší herce a završili to naprosto trapným nápadem. Banda neschopných herců se probudí v kostce a jakoby nic, udělaj si tam seznamku, představujou se, jako by se nechumelilo. Pak otevřou dveře, udělá na ně baf jejich paralelní druhé já, neboť v hyperkrychli se prolínají dimenze, to dá přeci rozum ne? Pak se tam roztočí kostka udělá z jednoho otřesnýho tlusťocha louži, samozřejmě s úúúúchvatnými efekty, ale to přeci nevadí ne? Vždyť tu pobíhají další jeho paralelní identity, který na sebe pořád dělaj baf. A navrch je to dovršeno závěrem, který se tváří jako "Aaaaaaah to je hrůza, naprosto hrozivý", ale já už to jen znechucenej vypnul. Naprosté zklamání od pětihvězdičkové jedničky, víc se to zmrvit nedalo a nebýt ke konci uspokojivého Simona, který paralelních dimenzí jak se patří hororově využil, dal bych s plnou chutí odpad. 15% (18.05.2012)